Stěhování - pondělí

30. září 2014 v 11:59 | Jana |  Kočkomilové
Stěhovací dobrodružství pokračuje. První noc bývá pro všechny nejhorší. Pro mne, protože jsem daleko od domova v cizí chalupě. Kočky první noc přežily. Summer se snažila podlézt dveře do sklepa a Vader zkoušel, jak jeho mňoukání zní z různých koutů chalupy.


V noci ty moje dva miláčky nenapadlo nic lepšího, než se v mezičase svých zábav (lítání po baráku a zkoušení akustiky) běhat po mojí posteli a lovit nohy. Zajímavé, doma to už nedělali. Ani jeden. Vader se sem tam snažil servat ze mne peřinu a zachumlat se do ní před Summer. Zejména v jednu ráno (měla jsem vstávat v 5) se nad mou hlavou konala bitva o ložnici. Nevím, kdo vyhrál, ráno v posteli leželi oba dva. Brzké vstávání vzbudilo nelibost v obou kočkách. Nelibost takových rozměrů, že snědly jen půlku snídaně a šly znovu spát…

Co dělaly kočky přes den, je myslím každému jasné - buď nic, nebo zkoumaly, co bylo k dispozici. Každopádně chudinka jejich panička mrzla 20 minut na autobusové zastávce ve špinavé bundě (zvolila jsem trošku teplejší, ale o hodně špinavější bundu, protože svoji jsem zapomněla doma). Po 20 minutách mrazu následovalo 30 minut v přervaném a vydýchaném autobusu… Naštěstí přišla "zlomová zastávka" a já si i sedla. A v Brně začala honička. V 8:00 by měl začít ordinovat můj obvodní lékař. 8:10 teprve přijel na kole (je dobrej, sportuje!). Po dalších pěti minutách mne vzal k sobě a vyplnil mi papír k jinému doktorovi, tzn. - 300 korun (dle ceníku jeho ordinace). Následoval sprint na šalinu a na ÚP. Překvapivě jsem vše zvládla během půl hodiny (jen jsem v šalině šlápla na "těžce cool" botu nějakému nabouchanému týpkovi a pak se odebrala raději až na druhý konec šaliny). Taktéž na ÚP mi přálo štěstí, čekala jsem snad jen 10 minut a paní na mojí přepážce byla milá a vše zařídila během chviličky. Domluvily jsme si další schůzku a já utíkala dál, k druhému doktorovi. Druhého doktora jsem trochu s obtížemi našla - sídlí na kopečku, proto ty obtíže… Znovu jsem čekala asi půl hodiny a poté šla dovnitř. Co mne čekalo, jsem ani ve snu netušila. Ta nejúžasnější a nejšílenější paní doktorka, jakou jsem kdy viděla! Blond dlouhé a rozčepýřené vlasy, stylové brýle s tlustšími obroučky, jemně nalíčená a děsně rychle ukecaná. Byla boží! Mlela tou svojí papulou téměř non stop a já jen seděla, zírala na ni a dopovídala. Zastavila se jen ve chvíli, kdy mi říkala, že moji moč budou testovat i na zbytkové látky travky - při mém výrazu se tedy zastavila s tázavým výrazem a já jí s pokrčením ramen oznámila, že jsem byla dlouhou dobu jako aupair v Amsterdamu … Načež mluvila dál a vždy asi po pěti větách se vrátila k Holandsku typem: Jak jste tam mluvila? Kolik jste měla dětí? Viděla jste mlýny? A na každou moji odpověď říkala: "To je skvělé, vy jste perfektní, úžasné!" Nezamilovali byste se do ní? Nijak nekomentovala onu skutečnost se zbytkovými látkami či to, že nepřečtu dost písmenek na tom testovacím očním stroji … Druhý doktor = - 450 korun. Co naplat, abych dostala zaměstnání, musím solit peníze … Poslední běh byl na zdravotní pojišťovnu. Tam jsem seděla prosím dvě hodiny! Půl hodiny jsem čekala na nějakého pána, než vůbec přijde a další hodinu a půl odpovídala na otázky, které by si zjistil i sám, kdyby zapojil mozek. Ale jo, byla to moje chyba. Jak jsem byla v Holandsku, platila jsem si zdravotní sama, pak jsem zpět v ČR byla měsíc student a byla jsem též řádně zaměstnána na HPP (kolektiv ze slepic a nuda až na půdu) - jenže jsem nejspíše nedodala ani jeden papír, co vlastně dělám… No a pak jsem byla až do 12. 9. 2014 student (zase bez jakéhokoliv potvrzení studia…). Donesla jsem jim jen papír, že jsem teď na ÚP a že mi opravdu 12.9. skončilo studium. Brrr… On to tam v tom počítači měl vše napsané (koukala jsem se, když někam odešel, že to tam je), ale dusil mne … Když už jsem byla skoro mrtvá hlady, propustil mne.

Tohle všechno a ještě kuchyň mi kluci přestěhovali - sami :)


Jenže to mi ten pán na pojišťovně dost zkomplikoval časový harmonogram - nestihla jsem vše řádně uklidit doma, odkud měli kluci a tchán v 17:45 začít odvážet věci do nového. Takže jsem do sebe rychle hodila oběd a vytřela schody a zem od barvy. Do práce na zaučení jsem přišla včas, dokonce snad dřív. Na odpověď, že nemám výpis z rejstříku trestů, protože už na to nemám peníze, se moje nadřízená divně zašklebila - ale co čekala, vždyť jsem utratila skoro 800 korun za nic a oni mi to ani neproplatí! Dále to nekomentovala a poslala mne se štosem papíru nahoru, abych si je nastudovala a přečetla si všechny nástěnky. Beze srandy, fakt jsem si v rámci školení četla a koukala na obrázky J. Tematické, samozřejmě. Dozvěděla jsem se, že nesmím mít nalakované nehty, můžu nosit "kroksy" a nesmím se hádat se zákazníkem. Ty nehty a boty byly novinka. Po půlhodinovém čtení mne poslala s listem papíru k pečivu a zelenině - nejhorší noční můře pokladních. Vědět, jak jaké pečivo vypadá. Upřímně z toho mám v práci největší strach. A z Romů … Obchod je na Cejlu … Potom jsem snad 4 nebo 5 hodin seděla s mojí oblíbenou pokladní a koukala na ni, jak markuje zboží … Super J Markování zboží zvládnu hravě, si myslím. Horší bude pečivo a nejhorší bude uzávěrka pokladny, kterou si děláme sami … Blé, toho se fakticky bojím L


Když už na mně šla vidět nervozita, přišla hlavní pokladní, že směny už mám naplánované a můžu jít domů. Stihla jsem před barákem všem poděkovat, dát pusu bráchovi a utíkala jsem na vlak. Musím říct, že na lince 1188 jsou sice vstřícní, ale nedodrží, co slíbí. Když jsem prosila o směr vlaku (protože vím, kam jedu a v kolik jedu, ale nevím, jakým směrem - to, co bývá na té tabuli v hale), tak mi ho neposlali, takže jsem s panem operátorem mluvila celkem třikrát J. O půl deváté jsem konečně šla domů, za těma mojema obludama. Naštěstí tu nic nezničili, spokojeně se najedli, pustili si Dva a půl chlapa a odebrali se ke spánku. Všichni tři.
 


Komentáře

1 Ellnesa Ellnesa | Web | 30. září 2014 v 13:36 | Reagovat

Určitě to zvládneš, držím ti palce!

2 Jana Jana | E-mail | Web | 30. září 2014 v 19:49 | Reagovat

Chtěla bych, cítím se strašně méněcenná, že budu na pokladně ...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama