Víkend za hranicí reality....

20. září 2014 v 17:10 |  Téma týdne
Po založení blogu a napsání párk prvních článků, jsem přišla na to, co to je téma týdne. Nejprve mne to nijak neoslovilo. To až po cestě domů, na "venkov" za mojí tříletou sestřičkou ...



Ve vlaku jsem si četla starší tlustou knihu. Protože jsem jela v dopravní špičku, přisedli si ke mně mladší studenti, asi tak třeťáci nějaké střední školy. Po chvíli jízdy se mne slečna zeptala, co to čtu. odpoveď, že čtu Shakespeara, ji poněkud zarazila. Mladík vedle ní reagoval slovy: "Ten napsal Romea a Julii..." druhá slečna ho "opravila" : "Ne, tenhle napsal Hamleta..." Co si o tom myslet?

Po příjezdu domů na mne vybafla sestřička, že se ve školce učí o dinosaurech (houby ve školce, s bráškou si o nich povídali). Načež jsem na googlu našla nějaké obrázky a povídaly jsme si, jak se který jmenuje a co který žere. Potom mne napadlo, že bychom mohly do Dinoparku. Spustila jsem virtuální prohlídku parku, sestru to okamžitě zaujalo a když přijela máma z práce, hned ji prosila, abychom mohly jet (i s bráchou). Večer před spaním se mne ptala, jestli jí do mobilu nestáhnu nějakou appku s dinosaurama...
Výlet do Vyškova byl parádní. Než vás DinoExpress odveze do parku, máte možnost si projít mini ZOO, což bylo příjemné zpestření hodinového čekání na další odjezd Expressu a příjezd bráchy. Sestřiška celou dobu mluvila jen o T-Rexovi. Což byl i první dinosaurus, který moji malou princeznu po příjezdu do parku vyděsil. Po prcházce parkem, kdy mne a bráchu sestra přesvědčovala, že všichni dinosauři v životních velikostech, co se jí líbí, jsou hodní (rozumněj býložravci), následovala návštěva 4D kina. Po cestě domů i ve vlaku vyžádala telefon a zbytek výletu propařila na farmě nebo oblékáním Hello Kitty ...

Můj nový domácí mazlíček - Tyranosaurus Rex

Po příjezdu domů, ke kočkám a své drahé polovičce mne čekal další příběh. Tentokrát jen z úst mého přítele. Když nakupoval v InterSparu, nějaký straší pán dostal epileptický záchvat. Lidé absolutně nevěděli, co mají dělat! Zvládli zavolat záchranku... Jenže z dispečingu jim nedali jednu jedinou informaci, jak se zachovat. Pán by bez zásahu mého přítele do příjezdu sanitky nejspíše zemřel :(

Proč jsem tento článek zařadila k tématu za hranice reality? Při odjezdu z Brna pro mne bylo nereálné, že někdo nezná Shakespeara. Tedy zná, ale v jakém podání... Další den pro mne byla výletem za hranice reality návštava Dinoparku. Nádherné obrovké zvířata, připadala jsem si jako v Jurském parku. A 4D kino s pohyblivými židličkami bylo příjemným novým zážitkem. Ovšem že z plného obchodu lidí se najde pouze jeden jediný, který člověka uvede do stabilizované polohy a poskytne mu správnou první pomoc, to byl mnohem větší výlet mimo realitu, ve které jsem doposud žila.
Děti ve věku tří let umí ovládat notebooky, PC či smartphony. Umíme sestavit monstrózní dinosaury a udělat z toho velikou show. Ale nemáme ani základní znalosti z literatury (myslím, že ti mladí by mi ani nebyli schopni říci, jakého autora knih mají nejraději) a co hůř, neumíme ani základy první pomoci ... Takže co je vlastně v dnešní době ZA HRANICÍ REALITY?

Rozvine fantazii více tablet nebo skvělý příběh?
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama