Jak to tak nějak vidím...

16. února 2015 v 14:03 | Jana |  Dumám
Dneska mne k napsání článku dovedlo několik skutečností - první byl asi Akim s jeho komentářem. Uvědomila jsem si, že to, co píšu, můžu lidé vnímat smutně, může jim být líto, co si to teď zdravotně všechno vyžírám... Další, kdo mne dneska nějak někam posunul, byla Horgeta. Pustila jsem si Lotranda a Zubejdu (nebo Zubajdu??) a hned měla krásnou náladu s teplotou v posteli. No a do třetice návštěva divadla...


Přestože poslední dobou to může vypadat, že moje zdraví jde krutě do ha*zlu, není tomu tak. Chvílema ano. Když mne pošlou k nějakému doktorovi na nějaké vyšetření nebo mám bolesti, není to psychicky jednoduché. Ovšem o tom je řeč. Celé moje zdraví je o mojí psychice. Pokud se cítím dobře a živá, můžu mít RS nebo cokoliv jiného, ale jsem zdravá. Po mnoha zkušenostech a nějaké delší době jsem se naučila nacházet na všem to dobré, dobré pro mne. Jsem nemocná? Ok, můžu se učit na TSP, můžu spát, můžu blogovat, můžu cokoliv co chci doma dělat. Zní to divně, tak jakože se snažím chytat posledního stébla. Ale není tomu tak.


Poslední měsíc mi narostlo trochu seběvědomí. Začala jsem hubnout, vzdělávat se, chodím ven s přáteli... Nesmět si s nimi dát pivo je jen malá daň za radost, kterou s nimi zažiji. Takže to, že jsem ležela doma nemocná, mne sice nudilo a ubíjelo. Výsledný efekt byl kladný - žiju, hýbu se, pracuji, budu snad chodit do školy a věnovat se tomu, co mne hodně baví.


Vydělávám nějaké penízky - můžu si dovolit kadeřnici, nehty, zábavu (v únosné míře)... Jde mi o to, že tím, že platím malý nájem a zefektivnila jsem stravu, mám více času a peněz pro sebe samou.


Horgeta mne navedla na krásnou pohádku, se kterou jsem přežila dopoledne... Odpoledne, tedy spíše k večeru, se chystám jít do divadla. Přemýšlela jsem nad oblečením. Samozřejmě bych měla jít velmi slušně oblečená. Nebudu se pak v divadle cítit směšně, když kolem mne půjde hodně lidí v riflích? Vlastně ani nevím, do kterého divadla a na jaké představení jdeme :D Komické. Snad jdeme do divadla, abych se netěšila zbytečně :)


Ale zpět k oblečení. Posledně jsem byla v divadle před hoooodně dlouhou dobou. Bylo to městské divadlo a měli jsme lístky zadarmo (jako dnes, jenže dnes jdeme i s donorem lístků). nevěděla jsem, jak se obléci. tehdy jsem zvolila tmavé rifle, košili, kabát, vysoké boty. Takže ani nešlo poznat, že jsem neslušně oblečená. Šli jsme na nějaké těžce moderní a nadčasové dílo, které bylo otřesné ... Ani jedna žena nepřišla oblečena dle mých očekávání - v šatech či róbě. Tak si tak přemýšlím, opravdu lidé volí typ oblečení dle divadla, které hodlají navštívit? Myslím ti, jdu do Mahenova či janáčkova divadla, tak jdu v luxusních šatech a do městského v riflích? I když, tohle bych ještě dokázala pochopit. Je to sice neuctivé, ale pochopitelné. Jak potom ale vysvětlit lidi v Mahenově divadle v riflích? To jsou opravdu tak barbarští znesvětitelé kultury?


Co myslíte:
- nevíte, do jakého divadla jdete (berte to jako překvapení)
- máte chřipku (ležíte na paralenech a druhý den máte jít do práce)
- v divadle jste už hoooodně dlouho nebyli a těšíte se jako malé dítě na Vánoce

Co si oblečete?


Vzali byste si do této nádhery rifle nebo batikované tričko?
 


Komentáře

1 Miloš Miloš | Web | 18. února 2015 v 18:13 | Reagovat

Do tohoto divadla by možná v riflích návštěvníka vůbec nepustili.

2 Jana Jana | E-mail | Web | 19. února 2015 v 8:27 | Reagovat

[1]: Tak prý pustili, ale nevhodné by to bylo :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama