Volnost a svoboda

20. dubna 2015 v 13:13 | Jana |  Dumám
Neschopenka je věc příjemná i děsě nepříjemná. Sice se opravdu můžete doléčit a učit se, ovšem ta nuda a klec v podobně pár místností a zahrádky... Každopádně dnes bych vám ráda pověděla, jaký jsem měla víkend...


Přestože to v úterý (to není víkend, vím) vypadalo, že se mi ulevilo a bude mi lépe, nevolnosti opět ve středu nastoupily. A to stylem, že mi je dobře, je mi dobře a najednou je mi zle. Takže si musím lehnout, špatně se mi dýchá a neuvěřitelně se mi motá hlava. Do toho piju vodu, kávu a hýbu se (alespoň úklidem a partnerskými něžnostmi).

Člověk by si myslel, že to bylo tím, že v sobotu měli přijet rodiče mé drahé polovičky. Jenže mně bylo zle i v sobotu a neděli... Ale zpátky k sobotě...

Vzhledem k tomu, že rodiče pochází z daleké severní Moravy, museli přijet už ráno (tady v domečku se vstává 9:30) - v 10:00. Bylo mi zle jako psovi a noc jsem trávila u WC mísy. No alespoň jsem si stihla umýt zuby a změnit oblečení (z pyžama do kalhot). Představení proběhlo rychle a bezbolestně. Ovšem bylo to tk vyčerpávající, že jsem si znovu šla lehnout ... Potom už zčaly jen trapné chvíle...

Trapná chvíle, kdy paní S. vařila a já nevolností umíral na gauči. Trapné? Jakožto člověk, co by tu jednou měl bydlet, jsem jí asi měla pomoci... Ale fakt bych chcípla. ještě trapnější bylo, že má drahá polovička s tátou šli na zahrádku a kochali se rostlinkami a já zlstala s paní S. sama a poslouchala, co všechno ta bývalá nedělala ...

A takto to pokračovalo celou sobotu :) Chovala jsem se slušně, bývalé přítelkyně mi bylo nesmírně líto (snad ze mne nebude bývalá přítelkyně, neboť z podání paní S. mi bylo do breku i ze mne), sem tam jsem málem omdlela a k večeru jsem byla tak hotová, že jsem lehla a spal jako zabitá...

A neděle? Byla božíííí !!!

Ráno mne probudil Vader a jeho pláč. Na noc bývají zavření ve svém pokoji, abychom nemuseli zavírat do ložnice. Jenže to je pro postelové kočky veliká změna. Takže Vader pláče. Pro mne je změna to, že i přes kvalitní silikgelový kočkolit ty dvě chlupaté koule stále smrdí!!!!

Po té, co mne pláč mého milovaného kocourka vytáhnul z postele a já otevřela dveře do jejich pokojíčku, jsem málem omdlela. Zachovala jsem nakonec chladnou hlavu, naplnila jim misku granulema a klidný, vyrovnaným krokem jsem odešl do obýváku. Otevřela jsem dvěře na zahradu a kočky byly okamžitě u sítě a hleděly toužebně ven. Nebýt letmého závanu toho nehorázného puchu kočičích toalet, nejspíše bych si své další jednání rozmyslela. Ovšem vítr je svině. Tedy jsem rezignovaně otevřela i dveře se sítí. Kočkám se z ničeho nic otevřel nový vesmír...






Moje kočky objevily pro ně zcela nový a úžasný svět. Já objevila zcela novou, panickou hrůzu z toho, že se mi nevrátí. Což Vader testoval tím, že vůbec nechodil v mezičasech do domu jako Summinka. Ta chodila pravidelně kontrolovat svoji misku s mlíčkem a paničku, co kdyby náhodou ... Čím více volnosti mají moje kočky, tím více svobody já ztrácím.

Naštěstí večer obě kočky přišly a potom spaly jako zabité. Ani večeře lidí je nevytáhla z postele. Kdybych nešla v jedenáct spát, spaly na gauči do dalšího dne.


A dnešek? Moje láska odjela do práce, já uklidila barák po náročném víkendu, vyprala, vyžehlila (vařit se nechystám) a vyplnila a vytiskla jsem výpověď v práci. A kočky? Summer honí na zahradě sousedovic kočku a Vader je zalzlý na skříni, aby ho náhodou holky nezátahly do svojí hry ... Celé by to bylo nádherné, kdyby mi bylo trošku lépe od žaludku a méně se mi točila hlava :)



 


Komentáře

1 Porcelánová panna Porcelánová panna | E-mail | Web | 20. dubna 2015 v 19:10 | Reagovat

Jak to vypadá když brečí kočka? U psa si představím žalostné vytí a u kočky otravné fňágání :D

2 Jana Jana | E-mail | Web | 21. dubna 2015 v 7:56 | Reagovat

[1]: On na jednu stranu pláče jako dítě a na druhou do toho vyje jako pes. K mňoukání to má prostě daleko :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama