Důležitější věci

14. května 2015 v 17:28 | Jana |  Závislosti
Ani nevím, zda volím správnou rubriku pro tento článek... Každopádně to zkusme :)


Když se řekne vztah či partnerství (ble fuj fuj fuj - manželství), jaká slova si představíte? Miluji Tě? Asi ano. Já to do nedávna také tak měla. A popravdě, teď se těchto dvou slovíček neuvěřitelně moc děsím. Proč?

Protože se strašlivě dobře poslouchají a lidské oko na úkor ucha zleniví. Najednou člověk přestane vidět ty přenádherné věci, co pro něj druhá osoba dělá a soustředí se jen na to, zda uslyší, že je milován. Mám veliké obavy z toho, až mi něco takového partner řekne. Vážně. Nebo obavy. Potom budu vědět, že bez mne nemůže žít, že mu na mně opravdu záleží a chce být jen se mnou.

Teď si neskutečně moc vážím toho všeho, co pro mne dělá. A nejsou to maličkosti nebo drobné věci. Neskutečně moc si vážím toho, jak se o mne stará. Když zajedu do své úchylky, tak si velice vážím i toho, jak mne vychovává. Kdyby mi to hrdost dovolila, dokonce mu za výchovu poděkuji. Když by mi řekl, že mne miluje, tak by to najednou nebylo dané jen tím, že je můj pán a že by to měl dělat, protože pán se o subinku stará. Pak by to bylo dané i tím, že jsem jeho partnerka.

Bude vám to znít divně, takže hned na začátek chci uvést, že nejsem nějak málo sebevědomá, zakřiknutá osoba mající velmi nízké sebevědomí. Spíše naopak. Jsem jak tajfun, pokud dostanu možnost. Pokud mám možnost šéfovat v práci, třepe se celé patro. V aktuální práci mne přijímají i mí nadřízení jako sobě rovného. Prostě mám od přírody drzou a vůdčí povahu, k*rví mi to jen moje empatické vlastnosti a dobré srdce (v některých případech dobře, jinak bych zabíjela).

Tedy... Je pro mne nesmírně uklidňující, dávající pocit bezpečí a ochrany, že se o mne někdo stará, vychovává mne a nemusí, protože mne nemiluje. Nebo spíše proto, že mi to neříká. Jak to napsat ... prostě to je pán a ten to dělat musí, jinak by to byl pán na hovn*. Já vidím absolutně všechno, co pro mne dělá a vážím si toho mnohem více, když jsem neslyšela, že mne miluje. Opravdu z toho mám hodně smíšené pocity.

U minulého partnera jsem vyžadovala slyšet slova lásky pokaždé, když odcházel do práce. U tohoto mám obavu, až to uslyším :D Asi mám nějaký vážný psychický problém :).

Dnes jsem nad tím znovu přemýšlela. Přišla jsem na spoustu věcí. Třebaže se pán strašlivě moc snaží, abych měla všechno, já mu často odpovídám záporně. Ne, že bych to neudělala, ale moje prvotní reakce je záporná. Mrzí mne to. Nebo si jej zbytečně dobírám a on se tomu třeba usměje, ale ve skutečnosti jej to mrzí. Asi bych vážně měla méně mluvit a více přemýšlet. Také mne mrzí, že se stydím. Pán si něco užívá a já mu to kazím, protože se stydím. U tohodle jediného nevím, co mám podniknout pro nápravu. Prostě si nepřipadám dostatečně dobrá. Zajímavé je, že jen pro něj. U ostatních jsem to nikdy neřešila a říkala si, že když se mu nebudu líbit, tak si najdu někoho jiného, komu se líbit budu. Tady je to jiné. Svým způsobem se asi ještě dobu potřebuji stydět, abych se snažila být lepší a zlepšovala se, než abych usnula na vavřínech, že jsem dobrá. A věřte, že ráda usínám na vavřínech své vlastní slávy a vědomí své vlastní dokonalosti.

Četla jsem si dneska deník, který jsem psala před pěti lety. Proměna je neskutečně, monstrózně, veliká. Nevím, uzda je to tím, že svého pána beru jako poloboha, ale mentální proměna mého vlastního já je obrovská. Samozřejmě pořád budu sebestředný ješita užívající si své vlastni velikosti a dokonalosti. Ale pokud jde o toho jednoho, kterého miluju, tak se najednou proměním v to nejbáječnější zvířátko toužící jen sloužit, (souložit) a dělat radost. Zvířátko, které nechce slyšet, že je milováno.

Jdu si hledat odbornou pomoc ;)


 


Komentáře

1 Melissa Melissa | Web | 15. května 2015 v 1:00 | Reagovat

Asi bys vážně měla.Sorry,ale myslím,že máš nějaký psychický problém,který bys potřebovala vyřešit a že se to s tebou táhne už od dětství.Co mě zarazilo jako první,že svého milého nazýváš pánem.Je hezké,že se o tebe stará,je na tebe hodný a ty že jsi mu za to vděčná a vážíš si toho,ale musíš mít taky nějakou svoji hrdost a musíš si vážit i sama sebe.Zkrátka musíš se mít ráda.

2 Jana Jana | E-mail | Web | 15. května 2015 v 1:25 | Reagovat

[1]: Mám svojí hrdosti dost, ale tohle je část vztahu prostě. Dobrovolně jsem si ji vybrala. Sama sebe mám rada, jinak bych nebyla připravena pro tento druh partnerství. Mám prostě rada sebe, svůj obor zájmu (pedagogika a psychologie, hoooooodne moc čtu), svoji kariéru, ... A tohle je něco, co mám ráda v soukromí, kam vidí jen lide z blogu :)

3 Akim Akim | E-mail | Web | 15. května 2015 v 16:26 | Reagovat

Koukám, že udivuješ hlavně sama sebe, viď? Asi to bude tím, že jsi v tomhle "oboru" :-) nová a na počátku cesty, takže se někdy sama divíš, co se to s tebou děje. Nemyslím si, že máš psychický problém, jsi zkrátka jen sexuálně deviantní. :-)

4 Jana Jana | E-mail | Web | 15. května 2015 v 21:15 | Reagovat

[3]: dávám přednost slovu parafilie ;)

5 Akim Akim | E-mail | Web | 15. května 2015 v 21:21 | Reagovat

[4]: Aberace je také velmi krásné slovo. Když řekneš, že jsi aberantka, tak to zní tak, jako že jsi vystudovala v nějakém oboru. :-)

6 Kika Kika | E-mail | Web | 16. května 2015 v 0:32 | Reagovat

možná... možná se bojíš, protože až Ti to řekne, tak bude oficiálně stvrzené, jak moc vážné ten váš vztah je. možná, že se bojíš, že to budou jen slova, a už nebude mít tu potřebu dělat pro tebe to neuvěřitelné množství maličkostí (lehce závidím :-) ), já tě chápu, nemyslím si, že je to něco nepřirozeného, co teď prožíváš ;)

7 porcelanovapanna porcelanovapanna | E-mail | Web | 16. května 2015 v 18:52 | Reagovat

Ale vždyť stydlivost je hezká ne? Obzvlášť kdyż se stydíš před pánem...tvůj přítel má jiný názor?

8 Jana Jana | E-mail | Web | 17. května 2015 v 7:35 | Reagovat

[6]: Pravdu máš v tom, že se opravdu něčeho bojím. Jen najít čeho :/

[7]: To je spíše dotaz pro něj :D Myslím si ale, že když se stydím, dělám různé grimasy atd. Což ničí celý "výkon"...

9 Porcelánová panna Porcelánová panna | E-mail | Web | 17. května 2015 v 19:27 | Reagovat

[8]: Já se kvůli stydlivosti bojím role play. Nechci si kvůli tomu hrát třeba na holčičku a úchylného ''tatínka'' apd. Mlčím ale brzy budu muset říct proč říkám NE protože též mám pocit že je to takový zabiják.

Nevím jak tvůj přítel ale mému se líbí když se stydím na něj vystrčit zadek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama