Mám dokonalého chlapa, heč :)

15. června 2015 v 8:17 | Jana
Byl další víkend a jistě se ptáte, kdepak jsem asi byla a zda mám stále neschopenku ...


Ano, neschopenku stále mám. Doktoři přišli na to, že jsem fyzicky naprosto zdravá. Měla bych sice brát jakési léky, které brání rozvinutí roztroušenky, ale ber to čert, jsem zdravá :) Fyzicky.

Psychicky jsem na tom hůř. Ovšem ne tak zle, abych se svým skoroprincem nejela dvě hodiny na sever na víkendový pobyt v bývalém zahradnictví. A protože jsem Pánova subinka, jela jsem pěkně v řetězech. Vtipné bylo zastavení na benzince (po cestě tam i zpět). Málokdo se nepodiví, když vidí na sedadle sedět mladou ženu v poutech a řetězech :D

Obyvatelé zahradnického domečku (rodiče skoropince) nic netuší, tedy jsem musela být rozpoutána dřív, než jsme dojeli... Po příjezdu si na mne skoroprinc s otcem připravili polštinu. Jeli jsme vybírat květinky. Sem tam se rozumět dalo. Sem tam jsem stála jako zaražený prd a zírala. Vybrali jsme si květiny do truhlíků na okno. V té chvíli jsem i já, věčně mladá duše, přiznala, že stárnu. Jakmile se žena začne zajímat o muškáty, je to v prdeli a chlap by si měl hledat mladší maso (takto to vždycky říkávali chlapi na dostizích).

Po návratu jse sklopila uši nad kuchyřským umem skoroprincovy maminky (nebylo to poprvé). Pánové se po obědě odebrali někam pryč a já se těšila na chvíli s novou (půjčenou) knihou Dicka Francise a jeho syna Felixe. Samozřejmě přišla obrovská vlna nejistoty a pocity na zvracení a omdlení, co mi odešel skoroprinc pryč, ale díky černému psímu společníkovi (na mém bílém oblečení super) jsem zdárně tuto, pro mne velice moc stresovou, situaci zvládla. Přečetla jsem ani ne stránku v knize a ze skoroprincovy maminky se vyklubala celkem fajn ženská (asi jsem moc hodná v hodnocení tchýní, neboť i ta předtím a ta předtím byly moc fajn...). A tak jsme kecaly o všem možném (o mém skoroprincovi) až pánové opět přišli. Dělala jsem, že je mi to jakože fuk, že jsem ok, ale nikdy mi nebylo psychické stránce lépe, než když se mi vrátil můj pevný bod v mém vesmíru (díky aktuálnímu stavu psychiky je můj pevný bod životně důležitý).

Byla jsem i přemluvena vlézt do bazénu a i přes mé zdravotní obavy dopadlo vše dobře. Jsem ráda, že jsem se mohla cachtat v bazénu, s neschopenkou se jen tak na plavání nedostanu. Z časového i finančnío hlediska. Bylo to neuvěřitelně příjemné, tulit se k mému skoroprinci a pusinkovat ho, objímat ho (druhý den to vše dělat i bez plavek... 0:) )... Vážně rozkošné a já byla zamilovaná snad nejvíce v životě (na chvíli). Výlet na rozhlednu byl příjemný, pokud se vám nedělá jako mně zle z pobytu na zadním sedlale :)

Možná jste někde zaregistrovali, že se snažím správně stravovat. No v sobotu večer vzaly všechny přiručky a tabulky s kaloriema za své a já se doslova přežrala steaků... Až na ten poslední kuřecí bych to maso mohla doslova žrát do teď. Mnoho jídla vyčerpává, takže žádné bujaré vysedávání se nekonalo a já šla po desáté (v 22 mám klasicky doma večerku) spát.

Psala jsem, že jsem byla asi nejvíce zamilovaná. Nebyla. Až v noci. Kdy jsem svázaná ležela v cizí posteli (pro mne, pro skoroprince asi těžko, když tam vyrůstal) a musela plnit Pánovi jeho přání a musela jsem se mu plně odevzdat. Do té doby jsem jej oslovovala Pane jen sporadicky. V sobotu v noci jsem snad nevolila jiné oslovení. Neuvěřitelně mne to rajcovalo. Do toho mi byla mnohdy zavřena násilím ústa, abych nešla slyšet (neboť zdi jsou tenké a maminky za nimi citlivé) - což vyvolalo další proud extáze a chtíče a vlny oslovování Pane.... Co bylo potom nevím, neboť mi byla vymazána paměť. Čekáte něco jako z Men in black? Takovou tu paměť mazací hračku? Tak čekejte dál :) To, co mi vážně smazalo veškeré následující vzpomínky, bylo, že mne můj princ miluje - tedy že mi to řekl.

Jestli si myslíte, že jsem byla kdy stejně šťastná ... Tak máte pravdu. Když jsem skončila druhá v mistrovství s Montym, když jsem následně vyhrála S parkur a potom se Santou, když jsem vyhrála L**. Tohle byl tedy další hodně silný okamžik, kdy jsem se cítila jako bohyně a údajně (to mi říkal princ v neděli večer) jsem chtěla i plakat. Což jsem možná i dělala. Nemám ráda lidi, aktuálně z nich mám fobii a když se mnou není můj princ, dokážu i zvracet (prostě psychika v ha*zlu). Zpět k myšlence - nemám ráda lidi a nikdy jsem je nepreferovala, tedy mne hodně zasáhlo, že jednou ze životních vzpomínek bude to, že uslyším, že mne někdo miluje. Ne, že bych to předtím neslyšela. Jenže já nevím. Tohle bylo prostě jiné :) Tohle mi řekl dokonalý chlap. A pokud píšu dokonalý, myslím tím takového toho Pana dokonalého z knížek, protože toho já vážně mám!

V neděli ráno, po snídani, jsem opět hupsla do bazénu. Mělo ten den pršet, tak jsem jej opustila relativně brzy a raději jela s pány na druhou rozhlednu ve městě. Byla z mého pohledu mnohem lepší, než ta první. Představovala jsem si, jak po okolních polích a loukách cválám na koni a cítím se volná... Jedna věc totiž je, že se cítíte milovaná a nemůžete bez druhé osoby být (jednak zamilovaností, jednak fobií z ostatních lidí). Jiná věc je ale neskutečná volnost a svoboda. Neomezená. Vy, kůň, vítr a pohyb ... Co si budeme povídat, kdo by nechtěl oboje, že?

Po obědě v neděli jsme odjeli do arboreta a ... No byli jsme v arboretu.

Na zahradě u princových rodičů to bylo mnohem lepší. Jak jsem psala, bývalé zahradnictví, takže hooooodně moc místa a všude překrásné rostliny - byliny, dřeviny, trávy, ... Člověk si tam připadal jako na dovolené :) Taková zahrada by mohla být i kolem zámku a vůbec by se ona ani zámek stydět nemuseli!

Cesta domů byla opět ve znamení pout a řetězů. Naneštěstí se mi udělalo zle (asi mne chytla ledvina) a moc jsem si cestu neužila. Do první třetiny to šlo, povídali jsme si s princem o všem možném a ... Musím vyvrátit, že by zamilovanost vyprchávala. U mne se stále zas a znovu vrací. Možná se při týdenním stereotypu vytratí a zůstane jen bezbřehá láska, pocit důvěry, bezpečí a spřízněné duše, ovšem potom jsme spolu a zamilovanost opět vykvete jako třešeň na jaře (cca před 20 lety, teď kvetou stromy i v zimě).

U Brna nás zastihla průtrž mračen a bouřka, že i po dálnici jsme jeli jen 60 km/h ... Doma, po všem tom vybalování, jsme usedli k večeři, k seriálu a potom spokojeně usnuli. Minimálně já. Po dlouhé době opět mohu mít orgasny a nic mne u toho nebolí, takže si to náležitě užívám :) Učím se svého prince oslovovat alespoň v posteli jen Pane - jde mi to přes pusu, vzrušuje mne to. Takže mimo orgasmy jsem si řekla o výprask ráskoskou :) Následné poutání a hraní si s bičíkem... Mám dokonalého prince a Pána :)

A dneska ráno? PECKA! Zvládla jsem sama opustit dům (jo, až takové mám ty problémy s vlastní hlavou) a šla jsem si zaběhnout 4 km. Nic moc, já vím, ale neběhala jsem snad půl roku. Tedy pravidelně. Nárazově jsem si sem tam 4-6 km zaběhla. Jenže určitě víte, jak takový běh neběhvypadá :) Takže zítra to zkusím znovu. Uvidíme, co na to hlava :) Studená sprcha po ránu prospívá jak tělíčku, tak dušičce a věřte mi, že takto se cítí bohové na Olympu :)

Je po osmé hodině, takže se tu mějte famfárově. Je čas udělat pápá a jít za svým princem a Pánem do postýlky ...
 


Komentáře

1 Akim Akim | E-mail | Web | 15. června 2015 v 10:34 | Reagovat

No to by asi páníčkovi rodiče koukali, kdyby si tě přivezl v poutech. A přitom pro tebe se to stává běžným aspektem tvého života. S tvého článku je patrné, jak vám to klape.

2 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 15. června 2015 v 12:08 | Reagovat

Já asi moc nechápu, jak to s tímhle režimem řešíš s neschopenkou? To jde nějak přerušit na dobu výletů a běhání apod.? Nebo máš takové oficiální vycházky?:)

3 Jana Jana | E-mail | Web | 15. června 2015 v 14:32 | Reagovat

[2]: Víkend oficiální nebyl, ale psychiatrička mi řekla, že mi změna prostředí jen prospěje - takže dovoleno lékařem. A běhat můžu. Jsem fyzicky naprosto zdravá. Jen mi dělá problém být mezi lidmi. A vzhledem k tomu, že v práci můžu dát výpověď až za týden (bude tam ředitel, aby ji přijal - chci na dohodu co nejdřív pryč), tak do té doby musím mít neschopenku. Je to srozumitelnější? :)

[1]: Posledně jsme někam jeli a já zůstala "oblečená" v kožených poutech :D Prostě jsem si na ně zvykla :)

4 Akim Akim | E-mail | Web | 15. června 2015 v 15:01 | Reagovat

[3]: Zvyk je železná košile. Jen aby si na klasický oděv zcela nezanevřela a nechodila jen v těch poutech? :-)

5 Jana Jana | E-mail | Web | 15. června 2015 v 15:14 | Reagovat

[4]: Můj chlap by byl štěstím bez sebe :D jen bych asi nechodila mezi lidi už ůvbec :D

6 Akim Akim | E-mail | Web | 15. června 2015 v 15:21 | Reagovat

[5]: To věřím. Škoda, že lidstvo přijalo ošacení, jako svou nezbytnou součást. Přitom nahota je přece přirozená, příjemná a krásná. :-)

7 Egoped Egoped | E-mail | Web | 15. června 2015 v 21:43 | Reagovat

Chapu to dobře, že nemáš ráda lidi a chceš být učitelkou?

8 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 15. června 2015 v 21:44 | Reagovat

[3]: Moc ne :) Takže jsi vycházky neměla?

9 Jana Jana | E-mail | Web | 15. června 2015 v 21:47 | Reagovat

[8]:měla :D stanovené ošetřující lékařem :)

10 Jana Jana | E-mail | Web | 15. června 2015 v 21:49 | Reagovat

[7]: je to přechodný stav vznikly minulým událostmi. Některé věci/zážitky/zkušenosti/skutečnosti prostě člověka poznamenaji. Mimo to pomáhat dětem je něco jiného než pracovat ve veliké firmě nebo za pokladnou.

Co na tom vy dva pořad nechapete? :)

11 Jana Jana | E-mail | Web | 15. června 2015 v 22:04 | Reagovat

[8]: něco jako písemné povolení k neachopence. Nevím, jak bCh to popsala :/

12 Melissa Melissa | Web | 15. června 2015 v 22:53 | Reagovat

Ty jsi vážně šílená! Jestli tě ten tvůj milý jednou opustí, budeš těžce v prd... Měla by ses pořádně léčit, máš to fakt nějak posunutý.Na jednu stranu jsi posedlá sexem a nebojíš se žádných extrémů a na druhou stranu se bojíš lidí a jít ven.Jsi fakt mimo realitu.

13 Lucie Lucie | 15. června 2015 v 23:25 | Reagovat

Zajímalo by mne, kolik z vás zažilo to, co ona. Znám ji celé 4 roky a mužů říct, že se drží ještě celkem dobře. Povolení od doktora mimo vychazky jsem dostal také, je to jen o domluvě.

A pokud ji ten chlap kdy opustí (nebo ona jeho), vždy se má kam vrátit, takže nikdy úplně v prdeli nebude. To spíše někteří jiní jsou v prdeli závisti. Z Janci bude skvělá učitelka, což může potvrdit hromada rodičů, jejichž děti učila nebo vedla na táboře!!!

14 userka userka | E-mail | Web | 16. června 2015 v 1:03 | Reagovat

[10]: Oni musí pořád do všeho rejpat :)
Hele, tohle ale fakt nejsou dobrý stavy. Jak se z toho kdy dostaneš? To vypadá dost vážně? :/

15 Jana Jana | E-mail | Web | 16. června 2015 v 6:22 | Reagovat

[12]: Asi máš zlou náladu, viď? :) Jindy býváš příjemná a nabídneš i pomocnou ruku...

[13]: Díky ;) Na děti se jako vždy těším :)

[14]: Ale není to zase tak špatné :) Já totiž něco změnit chci, což je předpoklad. Navíc doktorka říkala, že i kdybych kývla na léky, tak max půl roku, že si myslí, že se dám dohromady rychle. Mám pro to i vhodné prostředí ;)  A z těch dvou mne trefí, Bloud je ze sociálky nebo co? :D

16 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 16. června 2015 v 10:45 | Reagovat

[10]: Vždyť se každý ptáme na úplně jinou věc :)
Mě jenom zajímalo, jak se to dělá, když máš neschopenku a přitom chceš normálně fungovat, výlety, sport apod a zároveň při tom nechceš porušovat zákon- a jenom jsem to z tvého článku a komentářů nepochopila.
Ale už jsem si to dogooglila :)

17 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 16. června 2015 v 10:50 | Reagovat

Ale přeci jen ještě k reakci na Egopeda.

Učitelství není jen o pomáhání dětem a vyžaduje enormně velkou psychickou odolnost, od mateřinky po vysokou. V tom si je to myslím s tebou zmíněnýma pozicema podobné ;) Což ale samozřejmě neznamená, že když člověk nezvládá jedno, nezvládne automaticky ani to druhé.

18 Jana Jana | E-mail | Web | 16. června 2015 v 10:56 | Reagovat

[16]: Tak prvních 14 dnů se to dá "ojebat", protože tě kontroluje "jen" zaměstnavatel. Ale kdyby mi to dokotorka nedovolila, tak se z baráku mimo vycházky nehnu. A když jdu běhat, tak ráno před 6 - vycházím z toho, že kontroly by měly dodržovat "noční klid" :)

[17]: Vím, jak to chodí, už jsem učila ve škole. Jako upřímně z rodičů mám mnohem větší strach než ze samotných dětí. Ale co se týče učitelství jako takového - vždyť je to z 60% papírování (v dnešním školství :D). Ale i tak mám prostě před dětmi menší strach než před dospělými. Děti ubližují jinak a to jsem jakž takž schopná snést. Jde asi o to, že nemám ráda dospělé lidi, zkušenosti jsou zkušenosti no :/ Uvidíme ;)

19 Jana Jana | E-mail | Web | 16. června 2015 v 10:57 | Reagovat

[16]: A pokud máš fajn doktora, jdou vycházky až na 6 hodin (ne jen na 4 jako to mám já). Takže funkce zajištěna celkem normálně. A zase těhulky kontrolují dle diskuzí na netu často no :/

20 Melissa Melissa | Web | 16. června 2015 v 16:05 | Reagovat

15 Ale vůbec jsem neměla ani nemám zlou náladu,ale to,co tady poslední dobou předvádíš už vážně přesahuje hranice normálnosti.Sama píšeš,že máš psychiku úplně v hajzlu.Pomohla bych ti,poradila,klidně bych ti udělala rozbor,astrologický výklad,podívala se do karet či na tvůj karmický osud,kdybys chtěla,ale mám pocit,že ty nic nechceš.Chlubit se tu svojí nenasytností v sexu a popisovat to,že jezdíš v autě v poutech a řetězech,to je sousto do erotických románů a básní,ale nevím,jestli to tu přijde ostatním lidem normální.Možná je to tvůj způsob terapie vypsat se tu ze svých sexuálních zážitků.Je mi jedno,co v soukromí děláš,jak to děláš a kolikrát denně to děláš,to je tvoje věc,ale proč se pořád tak ponižuješ?Proč se ponižuješ před svým přítelem?Rajcuje vás to...?Tak to jste asi ujetý oba.Sorry.Jinak má nabídka na pomoc platí,pokud budeš opravdu chtít.

21 Plague Plague | 16. června 2015 v 20:28 | Reagovat

[20]: Jo, takže lidi,co sexuálně žijí, jsou ujetí, ale lidi, co zkoumají astrologické výklady, karty a karmické osudy jsou naprosto normální, že? :D

22 Melissa Melissa | Web | 17. června 2015 v 0:41 | Reagovat

[21]: Příště si pořádně přečti,co píšu,špatně jsi to pochopila.A když už,rozhodně je to normálnější,než jezdit venku v poutech a řetězech a říkat svému milému Pane.

23 Poppy Poppy | 18. června 2015 v 15:53 | Reagovat

[22]: Myslím si, že většina lidí zde zastává názor že co v sexu (a ve vztahu) vyhovuje oboum dvoum stranám, je zcela normální. Tudíž jestli je oba rajcuje to, že Janča jezdí v poutech v autě a říká mu Pane, pak maj alespoň z tohohle pohledu šťastnej vztah ;) Myslím, že by mohli dělat mnohem větší "prasárny"

24 Jana Jana | E-mail | Web | 18. června 2015 v 19:57 | Reagovat

[23]: Je pravda, že doposud jsem nebyla ve vztahu (se vším všudy) natolik šťastná... Co mi přijde mnohem zvrácenější piss porno nebo shiting. Oproti tomu jsou pouta a řetězy či sexuální oslovování Pane vážně slabý odvar ;) Už mi dáš odkaz na svůj blog, zlatíčko?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama