Zvěrolékař Gamble

25. srpna 2015 v 16:05 | Jana |  Závislosti
Mám hodně zlozvyků. Mnoho, mnoho, mnoho. Jeden z nich (minimálně) se týká i knih. A to ne jen tak ledajakých, ale rozečtených knih.


Je pro mne naprosté peklo dočíst knihu, která se mi moc líbí a chytne mne za srdíčko. K této větě poprosím svého prince Filipa, aby mlčel o mém způsobu čtení knih. Nechci knihu dočíst a tím se s příběhem či autorem rozloučit. Harry Potter - tam to autorka pokazila Brumbálem, ale i tak jsem nechtěla dočíst a plakala jsem jako želva, že už se s nimi nikdy nepotkám. Sága dračích jezdců (Eragon a spol.) je stále rozečtená. Inheritance (nepamatuji si, jak se to píše, tedy se tímto omlouvám milovníkům a znalcům) mám stále nedočtený. Zjistila jsem, že se Eragonovi a jeho bandě podaří vyhrát ve všech směrech, ale nevím, co je po tom. Myslím, že snad ještě kapitola či dvě, které jsem nečetla (pro prince Filipa - vážně, tady jsem porušila i ten svůj zlozvyk, který tak nesnášíš) a tedy nevím, jak to s Eragonem a Safirou dopadne. Nevím, co bude s elfkou a co bude s Nasuadou a se zbylými draky. Nevím, ale jsem spokojená, protože díky tomu si děj celkem pořád pamatuji a je to pro mne nekonečný neskončený příběh :)

I se záložkou jsem vám to tu vyfotila :)

Ale zpět k hlavní myšlence článku. Dlouhou dobu jsem takto měla rozečtenou knihu Zvěrolékař a spol. od veterináře jménem Luke Gamble. Je to veterinář, tedy první předpoklad, že si knihu přečtu. Dostal ocenění Jamese Herriota, tedy to nebude žádný loser. Ale i tak jsem knihu do rukou brala lehce skepticky, neboť nikdo není Herriot :)

A musím říct, že tady jsem se částečně spletla. Ano, Luk není James, ale je výborný. V prvních kapitolách milovníci Jamese tak trochu pokyvují hlavou a myslí si svoje o namyšlenosti mladého floutka, co se veterinářem stal. Na druhou stranu mne zaujalo, jak se upřímně přiznává k tomu, že používá knihy a mnohdy neví. Vážně impozantní popis začátku mladého, lehce namyšleného, veterináře.

Postupem času, stránku od stránky, Luka začne mít rád každý. Vážně. To, s jakým prožitkem líčí všechny své příhody, které mnohdy opustí hranice Anglie, to je nádherné. Luka si musí zamilovat každý, protože to je mladý, stále namyšlený, blázen. Úplný magor, který svým workoholismem ničí sebe i své okolí. Jako já někdy zůstala zírat na knížku s pusou dokořán, neboť to, co on popisoval …

A co mi hlavně dala tato útlá (pouze 330 stránek) kniha dala? Neskutečně moc podnětů pro přemýšlení. I když nechci vyzradit nějak moc z obsahu, tohle zmínit musím. Jeho popisování slintavky v Anglii mi nedalo spát dvě noci. Dvě noci jsem ve snu bloudila po prázdných farmách, kde muselo zemřít vše. To, jak to v knize popsal, bylo jako thriller. Poutavé a smutné a hluboké. Kvůli jedné nemocné krávě (nadsázka, v příběhu jich bylo 5 nemocných na jedné farmě, ale i tak, 5 krav!) muselo být vybito stádo o 200 hlavách krav, 250 hlav ovcí plus všechno v okruhu pěti kilometrů! To byly myslím nějaké další tři nebo čtyři farmy s obdobným počtem kusů dobytka. Takto mohl jeden nepozorný člověk roznést slintavku jen na podrážce boty a v jeho stopách šlo likvidační komendo a nejenže zabíjelo zvířata zdravá, ničilo celé rodinné statky a dědictví. Neumím si to představit, že by pro mne, jakožto zemědělce, byly krávy všechno a kvůli jedné nemocné bych přišla o celý svůj příjem a život. Nějaké odškodnění tam samozřejmě zmiňováno bylo, ale i tak, co jsou peníze oproti tradici? Přijde mi, že mnoho těch lidí to nedělá pro peníze …

Sloní příběh z Indie mne také okouzlil, nikdy jsem slonovi do očí nekoukala a mám pocit, že bych měla!


Co dalšího mi kniha dala, kromě únavy z nespavosti a nočních můr? Již nějakou dobu se zajímám o množírny a pomoc spíše zvířatům než lidem. Se zakládáním rodiny s mým princem Filipem se změnil tak trochu i můj pohled na pomoc. Již nejsem ten fanatický dobrovolník, co by jel na ostrov Samos zachraňovat na své vlastní náklady zvířata v rámci dovolené. Nebo si místo piva koupil krávu, protože tak pomůže mj. nenarozenému teleti. Celkově mě kniha nutila přemýšlet nad tím, proč lidé vynaloží 500 euro za ošetření desetileté čivavy, aby mohla pár (max 5?) dalších let žít. Asi působím neuvěřitelně necitlivě, ale je tolik lidí, kterým by správným dávkováním právě oněch 500 euro tolik moc pomohlo … Co se týká zakládání nadací, tomuto tématu nikdy neporozumím ani co se týká lidí. Přijde mi to jen jako praní peněz. Omlouvám se, ale nevěřím tomu, asi jsem zkažená životem a luxusním Lexusem v hybridu a kabelkou Prada s peněženkou Luis Vuitton ...

Knížku k přečtení vřele doporučuji. Je to příjemné oddechové čtení, ale není úplně ploché a tupé. Je to spíše na odpočinkové odpoledne v zimě, ke krbu s vínem (svařákem, čajem, ...) a milujícím psem či kočkou po boku.


James je stará dobrá škola - to, o čem jsem snila, že jednou budu. Luke je moderní. Mám ráda Luka Gambla, ale Jamese Herriota budu vždy milovat.
 


Komentáře

1 Nobody Nobody | E-mail | Web | 25. srpna 2015 v 17:18 | Reagovat

jééé, s knížkama to máme absolutně stejně, jen s tím rozdílem, že já tu knihu dočíst musím. Zrovna nedávno jsem přemýšela, že napíšu autorce mé oblíbené  (budoucí) trilogie, aby příběh psala dál a dál, abych měla do konce co číst a mohla s mými knižními kamarády zůstat. AAachjo.
Eragona jsem dočetla celého, patří mezi moje nejoblíbenější knížky, ale už je to strašně dávno, co jsem to dočetla, tak už si nic moc nepamatuji -_- štve mě, jak se mi pak všechno slejvá. Nikdy jsem si k nížky někupovala (jsem strašný škrt, ale - proč si je kupovat, když si je můžu půjčit? :-D bože, a to dělám v knihkupectv, jsem strašná ostuda), ale teď začínám uvažovat že si svoje nejoblíbenější "knížecí" kamarády (knížecí jsou lepší než zvířecí, zjistila jsem, že to s nima asi moc neumím :XX) začnu pořizovat domů, abych si k nim mohla po čase znovu sednout a znovu žasnout.. :-)

2 Jana Jana | E-mail | Web | 25. srpna 2015 v 19:16 | Reagovat

[1]: Taky mi přítel zakazuje si každou knihu kupovat a cpe mi pdf :D A když jsem v knihovně, tak tam narazím na tolik moc odborných knih, že do knihovny snad raději ani nesmím :D

3 Tessa Error Tessa Error | E-mail | Web | 25. srpna 2015 v 20:41 | Reagovat

Jee ja som našla človeka, ktorý má podobný problém ako ja :D Mám pocit, že mám v hlave nejaký blok, alebo čo, pretože či sa jedná o knihu či seriál, nedokážem to dočítať/dopozerať do konca. Pri knihe mi to nedá, a nejak sa k tomu koncu dohrabem :-) - ale pri seriáloch som strašná. Potom mám poslednú sériu rozpozeranú mesiac, a ešte stále sa neviem donútiť pozrieť posledné 2 diely :-D

4 pavel pavel | Web | 25. srpna 2015 v 22:18 | Reagovat

Já mám taky plno rozečtených knih a asi se k nim znovu vrátím. Buď jsem u nich usínal, že byly tak nudné, nebo jsem se začetl do jiné a tu první jsem prostě zapomněl. :-D

5 Sonča Sonča | E-mail | Web | 25. srpna 2015 v 22:24 | Reagovat

Šmarjááá! Ty jseš jak já!.. :D Já mám taky rozečtenou knihu, která je suprová.. ale tak nějak se jí bojím dočíst -->čtu jí už 3 roky.. :D Teď nějak "bojuju" s hobitem -->Zbožňuju Throrina a bojím se části, kdy umírá.. :/
Knížka vypadá opravdu zajímavě.. :) :) Že bych si rozečetla další? :D

6 Jana Jana | E-mail | Web | 25. srpna 2015 v 22:44 | Reagovat

[3]: Jo, u seriálů mne to třeba v předposlední serii pustí - ale za to můžou tvůrci, protože to natahujou a mne to nebaví a ... Hrůza!

[4]: Já mám rozečtených hodně pedagogických knih nebo odborných o kočkách :D Ale musím to prokládat odpočinkovou literaturou :)

[5]: Tak Hobita jsem také oplakala :D Naštěstí tam mám tak lehce otevřená vrátka k Pánovi prstenů v knižní podobě. A nutno říci, že patřím mezi lidi, kteří mají rádi i film (ač je jiný než kniha, mám jej ráda). A knížku doporučuji, protože je to taková realita, no... :)

7 userka userka | E-mail | Web | 25. srpna 2015 v 23:11 | Reagovat

Ty jo... jsem hned chtěla hodit odkaz http://www.1000vecicomeserou.cz/84-kdyz-nekdo-napise-looser/ , ale po obnovení článku už je to opravený. To je nuda chodit pozdě.

Fakt mám na tuhle knížku zálusk, jenže já mám takovou frontu filmů a knih, že to asi nikdy nedám.

8 Sonča Sonča | E-mail | Web | 26. srpna 2015 v 7:41 | Reagovat

[6]: Taky mám ráda Pána prstenů ve filmové verzi.. ale skřetů jsem se jako malá bála, což je jeden důvod, proč jsem se na to přestala dívat.. ale jakmile to dávali v televizi, seděla jsem jako přivařená.. :D :D
A Hobit je megabožeboží.. :D i když se od knížky celkem liší.. :/

9 Jana Jana | E-mail | Web | 26. srpna 2015 v 7:54 | Reagovat

[8]: Na Pána prstenů se koukám i se sestrou (jen u skřetů ji zakrývám oči, aby neměla úplně zlé sny). Má takové filmy ráda :D Nebo Jurský park (jak Rex papká lidi úplně miluje) - sestře jsou 4 :D :D Hobita jsem s ní ještě neviděla, ale když mám náladu tak si ho pustím doma na televizi (princ Filip má mega velkou TV) a jsem jak mála :D

[7]: Já mám také na poličce mnoho knih a postupně se tím prolouskávám :) Do toho čtu věci do školy. A odkaz - hele jakmile jsem viděla, co jsem to napsala, okamžitě jsem to měnila :D :D :D

10 Sonča Sonča | E-mail | Web | 26. srpna 2015 v 9:15 | Reagovat

[9]: :D tak to je něco podobnýho, jako jsem měla já.. :) Kvůli skřetům jsem kolikrát nemohla spát.. :D teď už se jim spíš jen směju (často koukám na horory, tak mě jen tak něco nerozhodí)..
U Jurskýho parku jsem vždycy brečela a odmítala se na něj koukat (na VHSce jsme měli konec Godzily a když umírala, tak jsem brečela a odmítala se koukat na cokoliv o dinosaurech ->měla jsem nějaký pravěký období! :D)
Sestřička je dobrá! :D Já bych to asi ve 4 letech nedávala.. :D

11 Jana Jana | E-mail | Web | 26. srpna 2015 v 11:20 | Reagovat

[10]: Tak to já mám zlé sny z romatických komendií :D :D Ne ze skřetů :D :D A segra dokáže koukat 40 minut na dokument BBC o dinosaurech, asi to tak děti mají no...

12 Sonča Sonča | E-mail | Web | 26. srpna 2015 v 11:47 | Reagovat

[11]: Mě romantický komedie nevadí.. když tedy nejsou moc růžovoučký.. :D
Ale filmy o koních.. to nemůžu.. :D Hrozně u nich bulím od začátku do konce.. :D bez ohledu na to, jestli je to hraný, nebo kreslený.. a když to má smutný konec a je to podle pravdy.. no, to je strašný se mnou.. :D

13 Jana Jana | E-mail | Web | 28. srpna 2015 v 22:49 | Reagovat

[12]: Tak na filmy o koních, prosím, nekoukám vůbec. A to je miluju, měla jsem je a jednou se k nim třeba i vrátím, ale jakmile je ve filmu kůň - vypínám, odcházím.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama