Kolotoč emocí

12. září 2015 v 19:35 | Jana |  Ze života
Dámy a pánové, tohle už vážně nedávám. Včera jsme po 7 letech byli celá rodina - máma, táta, brácha a já + novopečený přírůstek sestra. Po návratu ke své životní lásce jsem ulehla do postele a spala následujících 13 hodin. Ano, tak silný a emocionálně náročný zážitek to byl.

Omlouvám se za romantický doprovod článku, ale jsem v tom až po uši. Den ode dne víc a více. Ano, Poppy ví, že někdy mám chuť svého prince zabít, ale potom někam jedu a po pár mintách mimo domov, bez něj ... Nemůžu bez ně být a teď to na mne dolehlo, takže jsem si začala hrát se srdíčky ...


Také včerejší krabičky byly tak nechutné, že … Pondělí bude snad lepší. Protože jsem jídlo flákala, zůstalo mi i na dnešek. Nad obědem nade mnou seděl princ a kontroloval, zda jím - s tím, že za tak nechutná jídla si můžu sama, že jsem měla dost dlouhou dobu na to, abych začala správně jíst. Takže jsem to v háji, krabiček se nezbavím :(

A jak pokračuji s plněním svého předsevzetí? Dost zle. S Poppy se nemám šanci vidět, neboť ve čtvrtek byla nemocná a teď je na výjezdu. Na klávesy to zachráním jen v tom případě, že bych dneska hrála - ale spíše se půjdu projít ven. Také neběhám - velikost mého poprsí to až do dneška nedovolovala (nemám podprsenku) a dneska si prsa předsevzala, že budou plakat … Takže si tak akorát mohu měnit trička …

Jistě jste si všimli, že krabičkou dietu jsem začala a dokonce s princem koukáme na filmy. Jeden den jsme byli unavení oba dva a včera jsem spala, takže 3. film pokoříme dnes a to čtvrtým dílem ságy Harryho Pottera. Na základě profesora Snapea jsem si musela stáhnout dalších 5 filmů s Alanem Rickmanem a vážně se těším, až se na ně podívám! Díky blogerce Debbie mám postaráno o detektivku před spaním (Žulová města - pecka nad pecky!!! Něco jako Mlčení jehňátek a a tak :)).

Dnes jsem rovněž byla u psychologa, ke kterému se mi dlouho nedařilo dovolat - nakonec jsme se dohodli přes SMS. Mám ho ráda, je to fajn týpek a nemůžu jej zmanipulovat ke své potřebě. Což je potřeba :) Také jsme byli s princem v čajovně a já jsem byla moc ráda, že zrovna on je můj životní partner a že zrovna jemu patřím… Takže mne o to více mrzelo, že jsem si ve čtvrtek omylem koupila placebo v podobě homeopatik … A neskutečně moc jsem ho tím a svým následným prohlášením ("Třeba zaberou …" Taková blbost! Sama se díky tomu mlátím do hlavy!) nas*ala, že mi to bylo líto a styděla jsem se ještě dnes.

V čajovně jsem byla postavena před otázku života a smrti - tedy - možná se mi povede mít znovu můj milovaný iPhone 4s. Lidi, to by byly ty nejkrásnější Vánoce do doby, než bych měla vlastního potomka. Vážně. Měla bych zase něco, po čem mé srdce z hloubi touží a miluje. Nevím proč. Nejsem žádný zarytý Applista ani nechci žádný jiný produkt iStylu (fajn, možná MacBook Air - ale to už dělají i jiní a iOs či Linux můžu mít na jakémkoliv PC, kam princ "nainstaluje"). Dokonce nechci ani iPhone 6 (nepotřebuji, aby se mi ohýbal v kapse), asi bych nechtěla ani pětkové jablíčka, protože jsou velká … Prostě 4s 4ever :) Byl by to ten nejkrásnější dárek. Druhý nejkrásnější dárek. První bude ten, že budu se svou láskou a večer co večer s ním budu moci usínat a zase se probouzet … A to i kdybych iPhona neměla. Jeho mít budu. A to jsem včera zjistila, že je to nejdůležitější, co potřebuji.

Dnes jsem vedla s doktorem živou diskuzi na téma, že partner/manžel, je svým způsobem důležitější než děti. A já, ač nerada, to přiznávám. Ano, doktor měl pravdu - děti odejdou. Ale princ mi zůstane nadosmrti. Jsem ráda, že k tomu doktorovi chodím. Svým způsobe je jediný, kým nemanipuluji ve svůj prospěch - nebo spíše on nemá potřebu mi dělat radost. Ano, princ mi také řekne, co si myslí, Poppy také - ale vždy budu mít pocit, že mne chrání (i kdyby mi říkali to nejhorší na světě, vždy budu mít pocit, že to není to nejhorší, že mne chrání). Kdežto doktorovi to je jedno. U něj se i očekává, že mi krutou pravdu vpálí do ksichtu a nebude se se mnou mazlit…

Když už jsem u toho sumírování výzvy - knihu jsem přečetla. Dokonce dvě. Ale jen o 20 a 40 stránkách. Šlo o pohádkové knihy pro děti s kvízem na konci. Je to trošku ubohé, zvedat si sebevědomí v rámci angličtiny takto, ale co. Ještě se musím odhodlat číst více nahlas před princem a bude to úplně nejvíce super! Číst více nahlas a méně jej škrábat - moje nehty jsou zázračně dlouhé, nelámavé a pevné. Princ měl zase pravdu, je to o životní stylu. Vážně mne tím, jak má furt pravdu, někdy rozčiluje. Naštěstí mu to vracím. Má totiž neuvěřitelnou potřebu mít mne v pořádku a dbá o moje zdraví jako nikdo před ním (ano, NIKDO). Tedy jsme nechali půlku mojí dávné výplaty u zubařky. A tak mám místo zoubku kus železa a přijde na to v úterý keramická korunka. To je hrůza, kolik stojí zuby!!!




Když jsme se dnes v té čajovně bavili o Vánocích, tak trochu jsem se na ně těšila. Ne kvůli telefonu, ale kvůli svému princi. Budou to naše první Vánoce a každé další budou vždycky lepší, než ty předchozí. Je to strašlivě krásný pocit, když sedíte a koukáte na někoho, koho moc milujete a víte, že vás čekají krásné věci. Ano, někdy přijdou (a chodí) krušné chvíle, vztek, hádky a podobně. Ale vždy je na konci objetí, omluva, polibek a společné usnutí či probuzení. A já, když jsem tak seděla v té čajovně a princ odešel na toaletu, jsem byla neskutečně ráda a byla jsem šťastná, že přišel do mého života právě on. Že právě on má rozdílnou HLA (souvislost s protilátkami a bílými krvinkami)a že právě on mi neskutečně voní. Kdybych mohla, v čajovně na něj skončím a zulíbám jej celého celičkého, protože nic nedokáže vyjádřit, jak vděčná za něj jsem a jak moc jej miluji …

 


Komentáře

1 pavel pavel | Web | 12. září 2015 v 22:47 | Reagovat

Krásné milostné vyznání... :-)
Ať vám to vydrží aspoň do smrti. :-D

2 Jana Jana | E-mail | Web | 12. září 2015 v 22:47 | Reagovat

[1]: Musí, jinak ho zabiju ...

3 Anchor Anchor | E-mail | Web | 12. září 2015 v 22:50 | Reagovat

Gratuluju ke štěstí s přítelem a držím palce ohledně iPhonu 4S! :-) A na filmy s Alanem Rickmanem prosím udělej recenze! :D

4 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 12. září 2015 v 23:19 | Reagovat

Já jsem v tom teda trochu pesimista, ale když se podívám na rodiny kolem sebe tak většinou odejde dřív partner/partnerka než dítě :)

Ale to neznamená, že u vás to nebude jinak :)

5 Jana Jana | E-mail | Web | 12. září 2015 v 23:24 | Reagovat

[4]: Je fakt, že z toho mám obavu také. Ovšem mám obavu i z toho, že moje máma byla vdaná několikrát a jak se o ní mluví v rodině, že jsem raději žila s gayem, než abych střídala partnery. A úplně nespokojená jsem nebyla. Takže vlastně můj zabudovaný strach z toho, že budu jako kobylka hopsalka by mohl aspoň v mých citech a hormonech trochu klidu udělat :)

6 Geheimnis Geheimnis | E-mail | Web | 13. září 2015 v 7:38 | Reagovat

Zubaři jsou svině. :D Ale ne všichni, naštěstí :D moje zubařka je zlatá. Ale korunku mám taky, sice vypadá dobře, ale těch peněz...

A vyznání lásky opravdu moc krásné, přeju vám, ať patříte mezi ty, kteří spolu opravdu vydrží až do smrti a překonají všechny problémy a starosti. :)

7 Egoped Egoped | E-mail | Web | 13. září 2015 v 16:09 | Reagovat

Aneb jak si napsat Ježíškovi už v září :)

8 Jana Jana | E-mail | Web | 13. září 2015 v 16:43 | Reagovat

[6]: Také mám hodnou zubařku :) Až na ty homeopatika :D :D :D

9 Jana Jana | E-mail | Web | 13. září 2015 v 16:43 | Reagovat

[7]: S tím jsem nezačala já, ale přítel - sám od sebe :D :D :D  Já se toho jen chytla...

10 lee-banda lee-banda | E-mail | Web | 13. září 2015 v 16:52 | Reagovat

Moc pěkný :-) jestli tohle "princ" čte, musí být v sedmém nebi :-)

11 Akim Akim | E-mail | Web | 13. září 2015 v 21:33 | Reagovat

Tobě pláčou prsa? Prosím o vysvětlení, případně i o fotodokumentaci. :-P  :-D  :-D  :-D

12 Jana Jana | E-mail | Web | 13. září 2015 v 23:04 | Reagovat

[10]: No, nevypadá tak :)

[11]: Mno, asi o tom ještě někdy něco napíšu, ale v podstatě vypadám jako kojná :D :D

13 Bev Bev | E-mail | Web | 14. září 2015 v 8:13 | Reagovat

Krásně jsi to napsala, ze srdce(aby to bylo stylové :D) přeji aby vám to okouzlení a zamilovanost vydržela přinejmenším na celý život. Hodně štěstí. :-)

14 Jana Jana | E-mail | Web | 14. září 2015 v 18:33 | Reagovat

[13]: Jak jsem psala Pavlovi (1. komentář)- měla by, jinak ho zabiju :D :D :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama