Miluji své sourozence

13. září 2015 v 7:09 | Jana |  Závislosti
Tento článek se nebude líbit mému princi, neboť nemá rád, když svoji čtyřletou sestru pojímám za vlastní dítě.


Bohužel, má mnohdy pravdu. Miluji toho našeho maličkého smíška, kterým mamka manipuluje širokým okolí (mnou a bráchou). Miluji její veselá očička a rošťácký úsměv, to, jak všechno opěvuje do nebes Tedy to je ale krásná, úplně nádherná mikina! Nevím, zda to má ze školky nebo od mámy, ale vždy nás tím s bráchou rozesměje.

Brácha byl se ségrou častěji než já. Má 4 roky, a pokud již nějakých 6 let nebydlím doma, je to pochopitelné. Obzvláště pokud doplním, že bráchovi je 20 a v 19 maturoval. Do té doby byl doma s mamkou a sestřičkou. Takže stihl sestru naučit plno puberťáckých gest, jak pařit na PC a celkově jí dal to, co můžou svým maličkým sestrám dát jen starší bráškové. Ségra od té doby perfektně ovládá notebook (proto dostala teď moje lenovo, než jí rodiče koupí notebook nový - acer byl dle jejích slov mooooc pomalý), má svůj vlastní tablet a přehrávač na DVDečka. V pokoji si přes flešku umí pustit film, ale to s příchodem přehrávače není nutné. Dokáže s vámi hodiny Skypovat, nebo vás taky pěkně poslat do háje, že má něco zábavnějšího na práci.

Rozmazlený fracek? Částečně ano. Je to moje maličká sestřička, o 21 let mladší než já, mohla by být moje dcera (jak bolestivé, když jsem dnes již půlročního potomka mít mohla). Sestra je ale také neuvěřitelně moc slušná a vychovaná. Aby ne, máma je voják a tvrdá disciplína je tam znát. Když koukám na svoji sestřičku Aničku, vím, proč chce můj princ dceru více než synka. Anička je tak hodná, že zvládne hodinouvou prohlídku zámku, dívá se, jakoby všemu velice dobře rozuměla a průvodci z ní mívají pocit, že se každou chvíli zeptá jako nějaký zkušený historik na to či ono …

A bráška? To je poklad sám o sobě. Dokonalý chlap. Jednou mne povede k oltáři, hezky ve vojenské uniformě. Brácha je můj malý brácha, který je větší, silnější, chytřejší a rozumnější než já :D (inteligenční sek - rozumět a rozumnější jsem si vážně raději ověřila). Bráška je značka ideál. Umí se postarat o drobné věci (ovšem ne tak dokonale jako můj princ, ale to je asi o praxi a zkušenostech), umí navařit (opět, princ vaří tak dobře, že bych jej pasovala na kuchaře roku!) a miluje malé děti (princ také, jak jinak, že?). Brášku měla mamka, když mi bylo 5 let. Uměla jsem jej v té tobě přebalit, nakrmit a uspávala jsem jej pod šípkovým keřem. Natrhal si do kočárku šípky a usnul. No problemo a bez práce. Dokonce ještě teď u té vzpomínky pláču. Tak jako já jsem byla děcko venkovního vzduchu, tak byl bráška odmalička PC typ. Nevím, proč šel nakonec na vojnu. Chce být jako mužská větev jeho genetického základu. Takže pilot, jak jinak, že?

Do dnes si pamatuji, že jsem měli vždy neuvěřitelně blízký vztah a lidé, kteří vidí aury kolem osobností/osob, tak říkali, že my dva (posléze tři i s Aničkou) ji máme neuvěřitelně propojenou a semknutou. Nevím proč. S bráchou by jsme jeden pro druhého hory přenášeli a pro Aničku by dokázal každý z nás vraždit. Soused měl tehdá štěstí, že dostal pěstí od mne, než od cvičeného vojáka….

Proč tento článek píši? Včera mi Dája (brácha - já jsem Jája, on je Dája a sestra je Ája) poslal dvě fotky, selfíčka, na kterých je s Aničkou, a já si jednu dala jako tapetu do mobilu a obě jako tapetu na plochu. A pokaždé, když je vidím, se mi po nich zasteskne a nejraději bych je měla oba dva u sebe.
Oba dva bych je objala a umazlila k smrti tak, jak to dělám svému princi (čas od času, třeba včera večer). Ale už se přestanu rozplývat a posuďte roztomilost mých sourozenců sami :)


 


Komentáře

1 Geheimnis Geheimnis | E-mail | Web | 13. září 2015 v 7:50 | Reagovat

Ještě mi řekni, že je tvůj brácha svobodnej heterák a stěhuju se do Brna!!! :D :D
A já zase závidím (krucifix, měla bych s tou svojí závistí už konečně něco dělat!), protože mladší sestřičku jsem si vždycky přála, ale nebylo mi to souzeno.. Tak snad se dočkám aspoň té holčičky mojí, i když chlapeček by mi už asi taky nevadil.. :-)

2 Jana Jana | E-mail | Web | 13. září 2015 v 10:51 | Reagovat

[1]: :D Je svobodný ale zadaný. A závist je smrtelný hřích, se kterým jsem bojovala, dokud jsem chodila s expřítelem :) Co mám prince, najednou je zloba, závist atd. pryč :)

3 Geheimnis Geheimnis | E-mail | Web | 13. září 2015 v 10:57 | Reagovat

[2]: Nojo, tak to holt bývá. Ti nejlepší už jsou rozebraní. Anebo homo. :-/ Mám smůlu... Jdu se kát, třeba se to pak v lepší obrátí! :D :D

4 Princezna Ivanka Princezna Ivanka | Web | 13. září 2015 v 11:08 | Reagovat

Já nezávidím, já vám to přeju :-). Vždycky jsem chtěla mladšího sourozence. Mám jenom starší sestru, jsme o pět a půl roku a čím jsme starší, tím více si rozumíme. A za posledních pár let, když už s námi nebydlí, tak je náš vztah tisíckrát lepší. Nekazí nám ho hlouposti jako nepořádek v pokoji a drobné hádky.
Sestřička je roztomiloučká a sladká, až z toho dostávám cukrovku. A brácha... ehm... no... červenám se :-D

5 Jana Jana | E-mail | Web | 13. září 2015 v 11:11 | Reagovat

[3]: :D Dokud to není ženaté a nebo to nemá malé děti, je to k mání, ne? :D

6 Jana Jana | E-mail | Web | 13. září 2015 v 11:12 | Reagovat

[4]: Děkujiiiii :) Je pravda, že my jsme k sobě s bráchou hodně přilnuli po rozvodu rodičů v novém prostředí a potom, když jsem odjela do Holandska, jsme si hodně volali všichni tři, takže asi díky komunikaci je nám tak dobře :)

7 lee-banda lee-banda | E-mail | Web | 13. září 2015 v 17:02 | Reagovat

Hmm..a pak jsou tu jedináčci jako já,kteří po sourozenci vždycky marně toužili a nad takovými články mohou jen slintat :/ :D

8 Kika Kika | E-mail | Web | 13. září 2015 v 19:41 | Reagovat

já ty svoje taky miluju, jsem ráda, že je mám :) a je to krásný článek, a ani nevím čím vším sis musela podle naznačení (že jsi už mohla mít miminko) projít...

9 Akim Akim | E-mail | Web | 13. září 2015 v 21:40 | Reagovat

Jako jedináček také trošku závidím, pochopitelně v dobrém. ;-)  :-)  :-)  :-)

10 Jana Jana | E-mail | Web | 13. září 2015 v 23:04 | Reagovat

[7]: a [9]: Je fakt, že jedináček bych být nechtěla :)

[8]: Ničím extra, spíše ty následky, no :)

11 Bev Bev | E-mail | Web | 14. září 2015 v 8:05 | Reagovat

Všem třem vám to moc sluší a opravdu krásně o svých sourozencích píšeš. Nedivím se, že se ti po nich stýská.  Mé dvě ségry jsou o deset a dvanáct let starší než já a tak pro mě jsou jako sourozenci spíš jejich děti,  tři neteře a synovec. Taky je mám všechny velice ráda. :-)

12 Jana Jana | E-mail | Web | 14. září 2015 v 18:32 | Reagovat

[11]: Jako je pravda, že jsem nejstarší z vnoučat a mnoho z nich by mohlo být mými potomky :D :D :D :D A věkový rozdíl jde znát, no.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama