Sněžná lvice - Dalajlamova kočka

29. září 2015 v 9:19 | Jana |  Audioteka.cz
Po dlouhé době jsem si pustila audioknihu, kterou namluvila Ivana Jirešová. A jak jinak, nesáhla jsem vůbec špatně! O to víc, když její krásný, jemný a podmanivý hlas propůjčuje tomu nejkrásnějšímu stvoření pod sluncem - kočce. A ne tak ledajaké, Dalajlamově kočce!



Sněžná lvice je jedna z přezdívek Dalajlamovy kočky. Víte, kdo je dalajlama? Pokud ne, určitě si to zjistěte na Wikipedii. Minimálně vám postačí, že je to jakýsi bodrý a moudrý mužíček, který má srdce plné lásky a vyzařuje z něj nekonečný klid. Ono totiž tohle jsou dva základní předpoklady pro to, aby člověk sedící v autě zachránil umírající kotě. Umírající kotě himalájské kočky s povahou bohyně se všemi ctnostmi i neřestmi.

Když už víte, kdo je dalajlama a víte, proč jej píšu s malým počínajícím písmenkem, můžu vám představit Jesku. Další jméno? JSK - Jeho Svatosti kočka, Sněžná lvice nebo taky Rinpočhe. To všechno jsou pojmenování, kterými se naše malá Myška skrze vypravěččin has chlubí v průběhu celého povídání o jejím životě. O životě, jak málem umřela a o tom, jak se dostala do centra současného budhismu.

Pokud máte rádi kočky, jistě v knize najdete spousty úsměvných momentů, kdy si vše představujete naprosto živě. Pokud kočky rádi nemáte, asi přijdete o kus ducha, o patřičné vyznění celé knihy.

Totiž milovat kočky, či alespoň být připraven na poskytnutí lásky kočce, o tom je tato miloučká audiokniha. Knihu jsem si vybrala, neboť mám ráda nové věci a s budhismem jsem se setkala nejblíže v televizi u Lizy Simpsonové. Přiznávám, měla jsem lehce strach, neboť zařazení mezi knihy životních filosofií a náboženství je i na mne silné kafe, ale …

… ale nemohla jsem si vybrat lépe. Právě díky hlavní hrdince a hlasu interpretky si ani neuvědomíte, že kniha má jakýsi náboj duchovna. Tedy ano, čas od času ano. Třeba když Jeska uloví svou první myš. Následuje reakce mnichů a samotného dalajlamy a vy, jakožto majitelé a milovníci koček se nad celý divadlem pozastavíte. Možná si jej jako já pustíte znovu, neboť vám to vůbec bude vrtat hlavou - proč by kočka nemohla projevit svoji náklonnost ulovenou myší na koberci? Protože jste v buddhistickém chrámu, v centru lásky, dobra a naděje. Takovéto pozastavení se v průběhu knihy může konat několikrát. Ono to totiž není jen tak ledajaká kniha. Ano, je o kočce, ale ta kočka vás seznamuje s pohledem buddhisty na svět. S pohledem, který nikomu nic nenutí a jen trpělivě bdí nad vámi a nechá vás dělat chyby a pak vám je vysvětlí. Těžko se popisuje náboj knihy. Bude to znít vtipně, možná ohraně, ale nábojem knihy je láska. Moudrost. Klid. Který je adekvátně vyvážen rušným chodem restaurace, kde Rinpočhe tak ráda odpočívá na horní poličce mezi časopisy ze Západu.

Nechci, aby moje povídání vyznělo nějak sektářsky. Z toho možná může mít člověk vybírající knihu také obavu. Jeska mimo jiné popisuje i některé návštěvy Jeho Svatosti. Na nich krásně vidíte, jak dalajlama nikoho neodsuzuje, ale jen říká, co ti lidé ví, jen nevidí. Nechce po nikom peníze, jen si s nimi povídá a radí jim. Sem tam sází stromky a Jeska se čas od času objeví na Youtube. Musím se přiznat, že na mne kniha udělala veliký dojem. Nejde ani tak o to, jestli to vypravování je skutečné, zda se opravdu ony příběhy staly. Jde o to, že kniha vás mírumilovnou cestou seznámí se základními kameny buddhismu. Ukáže vám jiný pohled na svět. Nic vám nenutí, pokud vás napadne otázka, proč to nejde - jemně vám vysvětlí svůj názor a nechá čistě na vás, jak se rozhodnete. Dovoluje vám nesouhlasit a nesoudí vás. Je ráda, že alespoň trochu dokázala prosvětlit váš den.

Setkala jsem se s názory, že knihu by dokázala napsat jakýkoliv člověk, který by si přečetl onu wikipedii. Nemám v plánu se o budhismus či dalajlamu nějak více zajímat (přestože situaci okolo Tibetu již nějaký ten pátek sleduji). Ale myslím si, že knihu, ať je jakákoliv, mohl napsat jen ten, kdo miluje a kdo je milovníkem koček či dokonce nějakou musí mít. Ať je kniha jakákoliv, velký dík si zaslouží třeba proto, že šíří dobro a lásku.

Ale jen dobro a láska z knihy nedýchá. Neboť se jedná o audioknihu, čas od času je kouzelný hlas Ivany Jirešové přerušen rádoby buddhistickými zvuky. Jak v audioknize rozeznat konec kapitoly či podkapitoly? No jiným zvukem, než je hlas vypravěče. Ale to, co zní v Dalajlamově kočce, to je peklo. Pokud jste rozněžnění nad tím, jak Jeska líčí dalajlamu jako lékaře nebo docela výstižně srovnává lidský charakter s chomáčem chlupů v uvízlém krku - věřte tomu, že zvuk končící kapitoly vás uvrhne do skutečné reality a vy jen skřípete zuby, aby už byl konec a vrátil se okouzlující hlas vypravěčky. Vzhledem k tomu, že jde částečně o beletrii, doporučuji vyprávění doposlouchat do úplného konce - nebudete chtít, aby vypravování skončilo :)

Na závěr vám nabídnu jakési shrnutí:

název: Dalajlamova kočka
autor: David Michie
Interpret: Ivana Jirešová
Délka: 6 hodin 33 minut




Taková poznámka pod pomyslnou čarou. Knihu jsem poslouchala i v posteli, neboť jsem onemocněla. Společnost mi dělaly právě moje dvě kočky. Vader, kocour, se nijak neprojevoval. Ale Summer, moje královna … Při každé, jen lehce pro kočku trapné situaci, zvedla hlavičku a podívala se na mne jako matka, která načapala své dítko koukat na lechtivý film. Nevím, zda jsem to způsobila já nějakým letmým dotekem, či jiných nadechnutím. Ale Summinka jakoby vážně prožívala osudy popisované v knize a vždy mne pokárala, jak si vůbec dovoluji něco tak ostudného poslouchat! Nutno podotknout, že při každém konci, kdy jsem šla spát nebo jen odpočívala a zapisovala si poznámky, si lehla o něco blíž a začala krásně příst …
 


Komentáře

1 Geheimnis Geheimnis | E-mail | Web | 29. září 2015 v 19:31 | Reagovat

Nejspíš si tuto knihu přípíšu na svůj nekonečný seznam knih, které chci přečíst.. :) :D

2 Jana Jana | E-mail | Web | 29. září 2015 v 21:15 | Reagovat

[1]: Doporučuji, tohle je kniha, kterou bych asi nedočetla, ale Jireška tomu dala to, co mne nechtělo nechat to vypnout :D

3 stuprum stuprum | Web | 30. září 2015 v 0:19 | Reagovat

Určitě lahodný poslech, moc audiobichlí o Tibetu neznám. :)

4 Jana Jana | E-mail | Web | 30. září 2015 v 14:41 | Reagovat

[3]: Jako psané by mne to asi nenadchlo tolik jako s tím hlasem no... :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama