Zítra to asi začne ...

9. září 2015 v 22:53 | Jana |  Dumám
Je zvláštní, že když vám do cesty/života vstoupí dlouho zapomenutý člověk, vaše starost se rozšíří na další osobu. Není to příjemné. Hlavně nejsou příjemné výslechy, kterým se podrobuji a že mé blogy jsou pod drobnohledem. Ach jo, člověk je podroben nejhorší možné cenzuře, jaké to jen jde. Naštěstí mám dokonalého bratra, který mne na nebezpečí upozornil a tedy jsme mu lehce předešli. Ovšem neodpustila jsem si alespoň jednu jedinou fotečku - na památku, jaká jsem byla :)


Mám dneska nějakou moc smutnou náladu. Přestože mne těší neskutečně zvednutá návštěvnost (díky blogerce, která mi nemůže přijít na jméno - neptejte se mne proč, nevím to). Lidé mi začali psát maily, zajímají se o to, jak hubnu, co jím, zda už chodím běhat, jestli zase učím, … Je to milé, že se čas od času najde někdo, kdo mi jen popřeje hezký den :) Vážně. Také jste začali hromadně využívat ask.fm. Děkuji - na dotazy odpovídám jednou za čas hromadně. Na které neodpovím, tak jsou nevhodné, vulgární, nebo patří na ask.fm druhého blogu.


Co začala zabírat AD a já přestala spát (kvůli hluku) a pak zase spát začala (pod vlivem drog), stíhám teď spousty věcí. Čtu knihy jako nikdy předtím - česky i anglicky, čtu hodně moc super blogů, vykládám si s několika lidmi (tedy online, vzhledem k rozmístění po republice), začala jsem chodit učit a zítra bych chtěla jít na pedagogickou konferenci. Bude tam i pan Řehulka, tak snad jej stihnu. Jeho přednášky mám moc ráda. Blbý je, že Střelec má přednášku v druhé skupině, ale snad se bude dát přecházet…



Protože teď spím jako zabitá, doslova, bez snů, musím snít přes den. Někdy si zapnu na youtubku nějaké video, kde je spousta americké přírody a v pozadí zní Vivaldi a sním o tom, jaké by to bylo, jet tou krásnou přírodou na koni. Třeba fríšanovi… Ach, to by byla nádhera. Ne, asi bych nechtěla jet na koni PCT (viz Poppy), to mne totiž u jejího článku napadlo. Co jsem jí ale do komentáře nenapsala, já bych si PCT zašla pěšky a sama, jako autorka knížky Divočina. Má to něco do sebe, člověk sám sebe pozná. Rovnou ale přiznávám, že nikdy nenajdu odvahu takto sama někam jít, takže o tom budu jen snít …



Na fríských koních jsem jezdila jako malá - v Pecínově :)

Ze snění mne čas od času vytrhne bolest rostoucích ňader :D Ony vlastně nerostou, ale tvrdnou. Zajímavé. Pamatujete si někdo, jak vám rostla prsa? Já si pamatuji, že jsem jednou běhala a děsně mne štvalo, že mi poskakují a pak šla s pláčem za mámou, že asi potřebuji podprsenku - mno, přiznala jsem si, že jsem holka a dospívám :) Už abych tohle období měla za sebou. Spíše uvažuji, jak budu běhat, když je nenarvu do žádné podprsenky :D Ono totiž já mám sportovní jen jednu a ta je mi sakra malá. Ale dost o mém poprsí. Zaměřmě se na tu část, kde mluvím o běhání - neběhám, chodím. Ze dvou důvodů. Vlastně třech. Prvním důvodem je zmíněná velikost poprsí, druhý důvod je taktéž fyzický - koleno - stávkuje. A třetí důvod? Nemůžu se po měsíci nic nedělání sebrat a uběhnout 4 km! Takže ty 4 km zatím jen chodím svižnou chůzí.


V noci by mi měla přijet první várka krabiček, tak jsem upřímně zvědavá, co si na mne princ a firma vymysleli. Nechtěla jsem českou kuchyni, tak uvidíme, co za blivajzy to bude. Také musím začít zase hezky třikrát denně posilovat, jako v Amsterdamu a pak se tu budu chlubit žůžovýma fotkama. Jediné, k čemu se ne a ne dokopat, jsou klávesy. Mám dvě knihy, dle kterých se mohu učit, mám jeden pdf soubor, ze kterého jsem uměla zahrát pár písniček, ale dokopat se k pravidelnosti? Bez zpětné vazby odborníka? To asi nepůjde … Půjde! Všechno jde, když se chce.


Ráda bych psala své myšlenky dál a dál, neboť mám smutnou dušičku a chci psát a psát a psát, abych vše vypsala, ale léky jsou léy, měly by se brát cca ve stejnou dobu a tedy se musím rozloučit. A nebojte! Jeden z dalších článků bude o mých krabičkách a anglických knížkách pro dětičky :) A nebo o flimech s Rickmanem - mám jich stažených celkem dost, že ani za rok to nestihnu dokoukat! :D

 


Komentáře

1 Poppy Poppy | E-mail | Web | 9. září 2015 v 23:00 | Reagovat

Jé sice píšeš, že jsi dnes smutná, ale podle článku to zní, že už ti je celkově mnohem líp, to je super! :) A s PCT máme stejný problém. Taky jsem na ni prostě asi moc velký srab, ale přitom mě to mrzí. No, třeba někdy... :)
Mimochodem, zítra bych měla mít dopoledne a kousíček odpoledne volno, můžem něco domluvit ;)

2 Fredy Kruger Fredy Kruger | 9. září 2015 v 23:38 | Reagovat

" Zítra to hochu začne !!  těšíš se ??"
... hoch špitl : " Značně !"

... otec je nadmíru spokojený :
" Ode dneška jsi vyučený
a zítra  se pustíme do kradení !
... pradědové  tví  skonali "....

" A my,  už jsme příliš pomalí !"
... hovoří dědek, hovoří strýc :
" Rad jsme ti dali již na tisíc !!
... zítra se proto tuž ! kloučku ...

A ještě poslední zkoušku !"
hovoří strýc : " Hleď peněženku !
... do kalhot strčím jí, - hleď ať je venku !!
... budu  se  ,,jakoby,,  nedívat !"

" Strýc... smrdí, jak dveře od chlíva !"
myslí si chlapec  :  " Toť hororem !!"

... šrajtofli  vytáhl s odporem,
přesto však  neslyšně  - ze kapsy strejce,
( aniž by přitom sáh´ na jeho wejce ! )
... otřás  se  nechutí víc, než je zdrávo !!!

" Bravo ty kluku !  výborně !!  bravo !
chlapec jest šikovný... arci !"
... chroptějí oba dva starci !

" Schopný víc, než bych moh´pomyslet !"
řve otec : "Zítra ti čtyřicet,
tu pytel, - jdem na to pěší !!"

Všichni se na zítřek těší "

3 Jana Jana | E-mail | Web | 10. září 2015 v 8:12 | Reagovat

[1]: Nemyslím si, že by to bylo o strachu, spíše jsme ještě ani jedna nedostala sprvný a potřebný životní impuls si takto sáhnout na své nejen "psychické" dno - ve smyslu duševním.

[2]: Tak jsem se rozbrečela, když jsem si přečetla hodně povedený komentář od blogerské star! Moc děkuji!

4 pavel pavel | Web | 10. září 2015 v 22:21 | Reagovat

To jsme na tom podobně. Taky jsem tady pod kontrolou už 4 roky od rozvodu od své ženy, ale neřeším to. Je to její problém.
A s těmi prsy. To si vždycky vybavím jednu ženu v Německu u moře na FKK s velkými psy, ale opravdu velkými. Běhala podél pobřeží časně ráno když všichni spali, já si přivstal, a prostě si ty prsa při běhu držela. Pochopitelně se mi to líbilo ale neměnil bych s ní. :-D

5 Jana Jana | E-mail | Web | 10. září 2015 v 22:25 | Reagovat

[4]: Ty jo, exmanželka kontroluje? Mazec :D :D Můj expřítel sem myslím nechodí, mrzelo by ho to. A ta prsa, no chlapi z toho mají potěšení a my trpíme :P

6 pavel pavel | Web | 10. září 2015 v 22:59 | Reagovat

[5]: Má strach že tu o ní něco nehezkého napíšu. Moje kamarádka Jitka má taky velká prsa, ale aspoň co mi řekla, trpí ráda. :-D

7 Jana Jana | E-mail | Web | 11. září 2015 v 10:32 | Reagovat

[6]: Já mám kamarádku s extra mega obřím poprsím a ta je také ráda... Nechápu to, vždyť to bolí, zavazí, tlačí, ...

8 pavel pavel | Web | 12. září 2015 v 22:35 | Reagovat

[7]: Co některé holky rády pro velká prsa vydrží. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama