A následuje část předposlední, část čtvrtá

2. října 2015 v 8:00 | Jana |  Ze života
A Jájo, my dneska jako pojedeme na to veliké hřiště se skluzavkou? A kdy tam pojedeme? A pojede i strejda? A to tam jako bude vláček pro trpaslíky?


Tyhle a další otázky mi vířili před snídaní a po ní hlavou. Naštěstí jsem nehorázný alibista a odkázala jsem Aničku na prince. Ten usedl k PC a začal zjišťovat, co se kde dá dělat. Vlastně spíše zda je otevřená Lednice a zámek, neboť bylo pondělí a oni to na stránkách mají dost nepřehledně napsané. Mezitím co hledal, princezna objevila naši obrovskou klec rozkoše. Zná klece, přeci její maminka (naše, je to moje sestra) má útulek pro psy a klec má vlastně i z celého kufru auta. Jako miminko sotva chodící se do klecí moc ráda zavírala a děsila okolí útulku, že se ztratila … Na moji klec koukala a dělala si názor, načež jsem ji pobídla, aby prolezla prostorem na hlavu. Bez váhání projela klecí. Je fakt malá. Princ se divil, co že ji nechávám si hrát v mojí kleci. Anička zašla ještě dál a trvala na tom, abychom ji v kleci zavřeli tak, aby si dvířka otevřít nemohla. Potom si dovnitř z venku tahala řetězy a náramně se bavila. Princ z toho měl děsnou legraci, že jsme se sestrou stejné. Potom dodal, že to je vlastně přirozené pro všechny ženy, to co my dva děláme, jen nás formovala společnost …

Když byl zavelen odjez, Anička byla opět s rychlostí blesku převlečená. Pokud něco chce, nestačíte jí stíhat, jak maká! Já se naštěstí učesala a nalíčila, když si ráno malovala, protože poslouchat ty kecy … Princ by byl vzteklý ještě více, že zase musíme až do Lednice (kvůli odvozu Aničky domů potom) a Ája by mne sežrala za živa, kdyby musela sedět déle na lavici u dveří a čekat. Protože byla šikovná a hodná, nastříkala jsem jí na vlasy zesvětlovač na vlasy. Aby měla vlásky jako Locika. Mamku jsem na to upozornila smskou, kdyby cokoliv - vyrážka, vypadávání vlasů nebo jen výsledný viditelný efekt (prý by to bez upozornění neviděla…). Samozřejmě jak jsem stará, tak jsem blbá. Nastříkat dítěti něco na hlavu, aby mělo mokré vlasy, když jdeme ven? No uznejte, jsem trdlo. Takže Anička dostala šátek na hlavu (čepici jsme neměli) a princ se jí smál. Další osudnou chybu jsem udělala výběrem obuvi - jít v podpatcích? Vážně, měla bych se léčit. Vyjeli jsme a u Olympie už jsem Aničce ukazovala vláček pro trpaslíky. Byla z něj a z malého nádraží úplně nadšená. Princ nám koupil tři lístky a vyjeli jsme. Princ seděl vzadu a opíral se o moji kabelku. Já se opírala o něj a Anička o mne. Držela jsem ji, aby nespadla. Nebylo to třeba, má rozumu dost a držela se jako klíště sama, tedy jsem ruce dala na prince a hladila jsem jej.

Vláčkem jsme jeli kolem obřího hřiště, kde Anička začala uvažovat, na kterou atrakci půjde. Poté jsme jeli potřetí kolem vystaveného gigantického vejce a Anička se mne snažila přesvědčit, že tohle vejce jsme ještě neviděli. Když jsme jeli počtvrté, zase říkala, že vidíme další vejce. Nechtěla jsem se hádat. Hodně se jí i strejdovi líbily lokomotivy. Tedy princ spíše obdivoval, jak hezky to mají udělané, takové precizní.

Pomalu jsme se šourali k průlezkám a já věděla, že něco nehraje. Jasně, sestra nikdy nechodí na průlezky pomalu. Řešení přišlo na druhém konci hřiště Jájo, já potřebuji na záchod. Vydržíš? Ne, musím čůrat. Další noční můra. Jít na veřejné WC. Ono totiž máma Aničce vždy celé sedátko obloží papírem atd. Jenže to se mi nechtělo, tak jsem Aničku držela ve vzduchu. Držet v předklonu 16 kg, než se vyčůrá, to byla v tuto chvíli ještě hračka. Naštěstí se jí potom na záchod už nechtělo. Jak jsem předpokládala, ze záchodu vyletěla jako neřízená střela a běžela na průlezky. Ano, přátelé, dítě bylo v pořádku. Jen nevěděla, na kterou atrakci jít. Princ se obětoval a všude s ní chodil a hrál si a vysvětloval jí co a jak. Já ho prostě miluji. Je to dokonalý prototyp otce. Je to sen každé ženy. Když jsem tak seděla na sluníčku a hrabala se v kabelce plné pití, kapesníků, svačiny, gelu na ruce a hledala sluneční brýle, děkovala jsem vše, co nade mnou bdí, že mám zrovna jeho, protože jsem byla na vrcholu blaha a málem se rozplakala štěstím, jak krásně mi bylo.

Pak se princi povedlo Aničku shodit z houpačky, protože se špatně domluvili. Pláč byl krátký a šli oba na houpačku znovu. A já zase seděla a čekala, až si dítko přiběhne pro pití nebo mi přijde říci A Jájo, viděla jsi, jak jsem spadla?

Dostat rozjívené a spokojené dítě z průlezek bylo peklo. Naštěstí princ je vážně skvělý a zase Aničku rozveselil. Jsem v tu chvíli byla jako zlá matka a on jako fajnový taťulda. Šli jsme do McDonaldu a já udělala třetí osudovou chybu - neupozornila jsem prince, že Anička nepapá Hamburgery. Tedy nastala vtipná situace, kdy dva rodiče se snaží donutit své dítě, aby si kouslo do toho odporného burgru :D No, každý den není posvícení. Anička byla dále dost nas*aná a uražená, že jí jako nechceme koupit panenku. Že u nás doma ještě žádnou nemá. Tak jsme jí řekla, že jí panenku asi donese Ježíšek … Jenže on neví jakou, oponovala mi. Situace byla zachráněna fontánou s vodou. Kdo byl v brněnské Olympii ví, že u jednoho vchodu/východu (právě ve směru ke stezce a průlezkám) je fontána - voda stříkající ze země. A mne nenapadlo nic lepšího, než ji proběhnout. V podpatcích. Anička nesměla zůstat pozadu a zkoušela to také. To ji rozveselilo a na panenku se zapomnělo. Potom ji princ zlobil a chytal a ona se schovávala u mne. Do chvíle, než chtěla zlobit prince ona, pustila se mne a utíkala pryč - po parkovišti. Několikrát před tím jsem ji upozornila, že tam jezdí auta a ať neběhá. Nic. Tak jsem zařvala. Ne moc, ale dost na to, aby se dítko leklo a okamžitě přišlo, chytlo mne za ruku a bylo hodné. Princ se smál.


 


Komentáře

1 Akim Akim | E-mail | Web | 2. října 2015 v 11:48 | Reagovat

Koukám, že jste se sestrou jedna za 18 a druhá bez dvou za 20. :-P  :-D  :-D  :-D

2 Poppy Poppy | E-mail | Web | 2. října 2015 v 13:24 | Reagovat

Pokaždé když napíšeš o Plagueovi něco ve smyslu "Je to sen každé ženy." tak se trochu oklepu hele. Nic proti němu jako osobě, ale prostě ne ;)

A když už jsme u něj, měla bych přímo na něj otázku - jak jsi přišel na to, že to, co vy dva děláte (a sám moc dobře víš, že to neodsuzuju - ať si každý žije jak mu vyhovuje), je přirozené pro všechny ženy? Klidně si o tom můžem popovídat v "soukromí" emailu, ale jsem si jistá že si svou veřejnou odpověď užiješ ;)

3 Jana Jana | E-mail | 2. října 2015 v 14:44 | Reagovat

[1]: 8-)  8-)  8-)

[2]: Chápu, že on není nic pro tebe, ale chápu :D Na otázku jsem jej upozornila, zda odpoví - to je otázka druhá :D

4 Plague Plague | 2. října 2015 v 14:51 | Reagovat

[2]: Klid, nemusíš se hned rozčilovat ;) Janča ti toho vůbec píše hodně po svém a ne tak, jak to doopravdy bylo. Ano, řekl jsem ta slova, ale že se na ni u toho culím, když to říkám to už ti neřekne...

5 Jana Jana | E-mail | 2. října 2015 v 15:01 | Reagovat

[4]: Vychází to z toho , že jsi z toho měl ohromnou legraci - v celém tom duchu to bylo napsáno. "rozzuřený_nepochopený_smajlík"

6 Poppy Poppy | E-mail | Web | 2. října 2015 v 15:03 | Reagovat

[4]: Ale já se přeci vůbec nerozčiluju :) To by vypadalo podstatně jinak. Každopádně chápu, bylo to myšleno jako nadsázka. Mě jen zajímalo, zda (v případě že bys toto tvrzení myslel smrtelně vážně) pro to máš nějaké opodstatněné důkazy - ráda poslouchám i cizí pohled na věc, i když se nemusí nutně shodnout s tím mím. Člověk si tak hezky rozšíří obzory.

7 Poppy Poppy | E-mail | Web | 2. října 2015 v 15:04 | Reagovat

[6]: *mým? tohle nikdy nevím jak si odůvodnit. ALe s tím tvrdým y to vypadá asi líp.

8 Jana Jana | E-mail | Web | 2. října 2015 v 15:05 | Reagovat

[7]: S tvrdým to vždy vypadá lépe - aneb nuda v IVT 1 :D

9 Poppy Poppy | E-mail | Web | 2. října 2015 v 15:07 | Reagovat

[8]: Ajo ty máš vlastně školu dneska! :D Tak nezlob, neprokrastinuj na blogu a hezky se uč! :P
Ale ano, s tvrdým to vždycky vypadá líp :D

10 Jana Jana | E-mail | Web | 2. října 2015 v 15:11 | Reagovat

[9]: Máme informatiku - takže se tu ubíjím ...

11 Plague Plague | 2. října 2015 v 15:31 | Reagovat

[6]: Ta myšlenka vzešla z obecné podstaty, že společnost lidi formuje někdy i nepřirozeně, nešlo kokrétně o tu klec.

Konkrétní příklad s Aničkou bude i v další části vyprávění, ale třeba i to, že si řekne, ať se jdeme všichni tři koupat. Je to pro ni přirozené, že si chce ve vaně hrát, no tak proč se nemužeme všichni svléknout a jít si hrát? Protože je to "neslušné"?

12 Poppy Poppy | E-mail | Web | 2. října 2015 v 15:44 | Reagovat

[11]: S tím asi musím souhlasit. Jak by nejspíš vypadal svět bez žádných zákonů a pravidel? Přežil by ten nejsilnější, nejchytřejší, nejkrásnější...?

To je si myslím na nastavení každého z nás. Myslím si, že nahota je přirozená a ničemu nevadí, dokud z jedné strany směrem k druhé nevznikají nějaké...teď nevím jak to napsat.. ?nechtěné? pocity, které by byly jedné ze stran nepříjemné.

13 Sonča Sonča | E-mail | Web | 2. října 2015 v 19:43 | Reagovat

Já chci taky malou sestřičku... :( :( :D
Jinak jednou ty a tvůj princ budete mít nádhernou rodinu!!! :) :)

14 pavel pavel | Web | 2. října 2015 v 20:02 | Reagovat

Určitě Princ bude od tebe chtít holčičku. :-D Mně jsou taky milejší holky, i když jsou šíleně ukecané. Moje jedno vnouče má taky necelé 4 roky, takže to znám. Je s nimi jen radost. :-)

15 Jana Jana | E-mail | Web | 3. října 2015 v 13:23 | Reagovat

[13]: Musíte si s Mírou udělat svoji, víš :P Hezky mu to příště nadhoď :D A těším se, až budeme s princem jedna veliká a šťastná rodina :)

[14]: To on chce tak nějak od začátku, ještě dřív, než potkal Aničku :) Naštěstí pohlaví dítěte určuje mužská část informace, takže pokud to bude chlapeček, je to dost pravděpodobně "jeho vina" :) No snad to nebudeme zkoušet tak dlouho, než mu "vrhnu" holčičku :)

16 Sonča Sonča | E-mail | Web | 3. října 2015 v 16:02 | Reagovat

[15]: No.. Míra jen pořád mluví o tom, že nesmí pít, aby jsme neměli blbý děti.. :D Vždyť mu budu vykat ještě za 100 let simtě! :D

17 Jana Jana | E-mail | Web | 3. října 2015 v 16:27 | Reagovat

[16]: abys k tomu s nim potom neprisla jako slepa k houslim :-D je to kus zkuseneho chlqpa, bacha na nej :-D co na tom, "ze se boji zenskejch":-D:-D:-D:-D

18 Sonča Sonča | E-mail | Web | 3. října 2015 v 18:15 | Reagovat

[17]: No tak bych hold domě měla malýho Mirečka no! :D :D :D A ten jeho "strach z ženských" .. pff! :D

19 Jana Jana | E-mail | Web | 3. října 2015 v 20:40 | Reagovat

[18]: A nebo malou Soničku, že? :D

20 Sonča Sonča | E-mail | Web | 3. října 2015 v 21:53 | Reagovat

[19]: Si piš! :D I když syna Míru už má.. dokonce aj vnoučka Mirečka... :D Mám jménové trauma! :D

21 Jana Jana | E-mail | Web | 3. října 2015 v 22:06 | Reagovat

[20]: Tady jde vidět, že se máme obě učit a místo toho děláme capiny na blogu, že :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama