Co já bych bez těch tří dělala?

4. listopadu 2015 v 6:51 | Jana |  Ze života
Musím poděkovat Poppy, neboť bez ní bych již byla zavřená v psychiatrické léčebně a Summer by si užívala internátu ve škole na převýchovu koček.


Nejde o Summer, nejde o prince, jde o mne. Tak, jak jsem měla na účtu do teď mínus, včera, z čistajasna, se mi tam ukázalo veliké číslo. A to nikdy nevěstí nic dobrého. Ne, pokud vás vychovává voják a za muže si najdete něco obdobného. Kdybych žila s Poppy …

Takže jsem okamžitě volala na sociálku, že to asi bude chyba. Tam mi to spočítali a řekli, že ne. Že pokud se mi částka nezdá (je malá, velká, …) mám zavolat mzdové účetní nebo tomu, kdo mi počítal výměr pro sociálku. A tam já se dovolat nemohla, že. Zkoušela jsem kamarádku, ale nechala si telefon doma (ostatně v 21:00 téhož dne mi problém během 5 minut vysvětlila a vyřešila …). Tak jsem volala mamince slečny, kterou jezdím doučovat. A ta je zlatá a hned mi nabídla pomoc …

Jenže já mezitím začala stresovat. Ani teď nevím, proč vlastně? Každopádně princ na mne tlačil s jedním papírem a jeho kopií a já už to nevydržela a byla jsem hnusná. No a co udělá člověk, když je na něj někdo hnusný bezdůvodně (z pohledu jeho)? Je také trošku zlý … A tady nastupuje Poppy, která mi zvedla telefon a uklidňovala mne, zatímco jsem hledala číslo do psychiatrické léčebny v Brně, aby si mne tam zavřeli a konečně mi dali tu blbou hlavu dohromady. Asi se budu muset podřezat, aby doktoři přestali klást odpor a vyšli mi třeba časově vstříc … Do té doby mi přijde, že berou můj problém jako nějakou divnou úchylku či zálibu. Neškodnou, úsměvnou a nenechají se přesvědčit, že bych aspoň chtěla poukázat na to, jak to mám sama spravit …

Jenže princ mne zná jako své boty a do 15 minut od mého kolapsu byl doma a uklidňoval mne on.

Večer jsem volala kamarádce znovu, tentokrát už měla čas i telefon a ona můj finanční problém vyřešila. S klidem, jistotou a rázně. Je skvělá, úžasná a dokonalá. Nutno podotknout, že to je ten samý typ jako moje máma či můj princ! Vůbec nechápu, jak s lidmi, jako je moje máma, můžu vycházet a ještě je tolik milovat! Stačí, že miluji maminku, ať je jakákoliv a neumíme spolu mluvit sebevíc. Aha, já neumím mluvit s nikým, to bude ono …
No a protože kamarádka problém vyřešila, udělala jsem si radost novou audioknihou o Herculovi Poirotovi, takže brzy (za pár nocí, poslouchám jej na dobrou noc) napíšu další recenzi.

Ale abych se dostala k tomu, co mne vedlo k napsání článku. Chtěla bych být bezohledný a hloupý nepřizpůsobivý občan Cejlu. Jo, je to rasistické, ale víte, kolik by mi odpadlo problémů? To, co mi přišlo, bych si bez mrknutí oka nechala a ještě bych si stěžovala, že to je málo! Sosala bych ze státu korunku za korunkou, jezdila v nechutně drahém autě (ne Audi, tu značku má rád jen princ) a chodila jen ve značkovém. Přijde mi šílené, že mi přijdou peníze a já první co, tak volám, že mi poslali moc. A věřte - neposlali, bylo to za 5 měsíců, kdy na mne zaměstnavatel sral, takže už bych dávno byla pod mostem a neměla ani ten účet v bance. Ale neměla bych lehčí život, kdybych neměla mozek a nic neřešila? Mozek bych si možná i nechala, ale svědomí - nebylo by mi bez něj lépe? Byla bych bestiální zlatokopka a neřešila nic. Jen to, zda mám dostatečně moderní ohoz, mobil a mám dostatečně bohatého chlapa na všechny své nudné a zbytečné záliby.


Nechcete někdo moje svědomí? Moji slušnost? Vyměním :)
 


Komentáře

1 Sentencia Sentencia | Web | 4. listopadu 2015 v 8:59 | Reagovat

Koukám, že jsi v něčem podobný typ, jako já. Taky všechno moc řešíš a nad vším hodně přemýšlíš. Jo, lituju tě holka. Vím, že s tímhle osobnostním prvkem není život vůbec jednoduchý ;)

2 Plague Plague | 4. listopadu 2015 v 22:32 | Reagovat

To je celkem logické, že bez svědomí by se cítil každý lépe ;)

3 Jana Jana | E-mail | Web | 5. listopadu 2015 v 9:48 | Reagovat

[1]: Děkuji :D :D :D

[2]: I ty?

4 ogariexena ogariexena | Web | 5. listopadu 2015 v 20:04 | Reagovat

Mě svědomí hryže kdykoli udělám něco co je na hraně :-)

5 Polly Polly | Web | 6. listopadu 2015 v 14:23 | Reagovat

tiez si to niekedy hovorim... ze treba byt trochu aj svina xD...ale na druhej strane, neda sa to vyvazit tym dobrym pocitom, ze sa na seba clovek moze pozerat do zrkadla :)

6 Geheimnis Geheimnis | E-mail | Web | 6. listopadu 2015 v 15:47 | Reagovat

Ono v našem státě není radno si zahrávat se sociálkou... Škudlí každou korunu a běda jak zjistí, že ti dali o halíř víc! Nechají to pár měsíců uležet a pak ti kvůli halíři napaří penále, že to svět neviděl. V tvém případě bych se zachovala úplně stejně. A to nejen proto, že bych měla strach, že mi to nepatří a později bych to musela vrátit, ale také proto, že mám samozřejmě také svaté svědomí :D :)

7 Jana Jana | E-mail | Web | 7. listopadu 2015 v 21:33 | Reagovat

[4]: Já teda ať udělám cokoliv na hraně a cokoliv proti mým pravidlům :)

[5]: Právě! Vystihla jsi to přesně :)

[6]: Svědomí je svině!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama