Ticket to ride

16. listopadu 2015 v 17:13 | Jana |  Deskové hry
Bylo nebylo, Janička jako malá dostala koníka k Vánocům a od té doby se věnovala pouze koním či četbě. Samozřejmě i psům a škole a třeba skautu … Takže hraní deskových her pro mne nikdy moc nebylo. Buď jsem byla rozlítaná z venku nebo ležela v knihách/učení.


Navíc jsme se s bráchou předháněli, kdo lépe podvádí. Samozřejmě mi to šlo lépe, jsem o 5 let straší, zkušenější a jsem mnohem více zlá než on - taková krutá jsem až někdy byla ke svému bratříčkovi … Ale nebojte, on mi to vynahradil tím, že mne pak bil. Ale jinak se máme moc rádi a vlastně jsme spolu více méně pořád v kontaktu …

Když přišla řeč na deskové hry - čím více jsem ztrácela mládí, tím více mi deskovky přišly jako příjemná forma trávení volného času. Hodně času jsem hrála s dětmi v Holandsku různé hry a tak nějak jsem se nechala okouzlit. Jenže po návratu do ČR se mnou nikdo nechtěl hrát. Poppy nebyla v dosahu, expřítel/kyně v práci a kdo by hrál se mnou, když přátele nemám?

Nikdy mne nepadlo, že když mi člověk napíše, že rád hraje deskovky, bude to plusový bod pro to, že ho chci poznat a chci si s ním zahrát … Takže tušíte správně, princ také rád deskové hry. Ovšem on je muž a jakožto pohlaví více zaměřené na změnu a stálé zdokonalování sebe sama rád hraje hry různorodé. To já jsem takový typ líné trdlo. Já si hru oblíbím a odmítám se jí vzdát. Třeba na PC jsou to Simsi - nope, nic jiného nehraju. Takže princ čelí problému, že já chci stále hrát Carcassone a nic jiného!


Ale nebyl by to dokonalý chlap, kdyby nevěděl, jak mne obejít, že? Postupně domů nosí od kamarádů různé hry, já si nastuduji pravidla a pak je hrajeme. Zároveň s Carcassone :)

Většina her - třeba Formule - mne moc nenadchne. Možná je to tím, že hrajeme ve dvou a tedy hry dostávají jiný rozměr. A právě tento jiný rozměr jsem hodně ocenila u hry, do které mne princ donutil - u Vláčků - Ticket to ride.


Úžasná hra s dokonale jednoduchými pravidly. Prostě si stavíte vláčky a spojujete města. Každý má svoji barvičku a jde to hrát i se čtyřletým dítětem (na rozdíl od Carcassone). Předpokladem pro hru je znalost písmenek (umět číst), čas od času se hodí umět počítat a pokud se vyznáte v městech USA či jiné zvolené destinace, je to jen dobře (nehledáte jako já 5 minut Denver …).

Ticket to ride USA je lepší ve více lidech, jde více blokovat a více dělat peklo protihráči. Pokud jste dva, je lepší verze Europe. Jenže já jsem lítostivý tvor, tedy se dokážu hned rozplakat - když nemůžu najít město více jak dvě minuty nebo když mne princ stále poráží. Takže pro mne by Europe asi moc nebylo, pořád bych brečela, byla naštvaná a vzteklá a asi bych hru hrát nechtěla.

K této hře není moc rozšíření. Spíše jde o nové mapy pro hru nebo tunění vláčků a příslušenství. Což zase je fajn mít nějakou krásnou hru, kterou si večer vytáhnete a zahrajete s někým, koho máte rádi :) Za sebe musím říci, že tato hra mne hodně bavila. Líbila se mi a nevadilo mi, když jsem nevyhrála. Je to taková krásná a klidná hra, kdy si vlastně člověk na velké mapě hraje sám a druhý mu dělá křoví, aby si nepřipadal jako úplný magor.



Jak jsem psala, hra jde hrát jednak s dítětem, které umí počítat (minimálně to na počty a barvy je dobré procvičování a skrze dítko je rozkošné škodit protihráči), a jde hrát i s protivníkem v podobě kočky. Ne moc často, ale jde to :)
 


Komentáře

1 lee-banda lee-banda | E-mail | Web | 17. listopadu 2015 v 2:02 | Reagovat

Hmm..zní to zajímavě :) trošku taková jednodušší alternativa ke carcassonu.. :) možná taky vyzkoušíme..

2 proste-panda proste-panda | Web | 17. listopadu 2015 v 10:02 | Reagovat

Hezké :D Já zase strašně ujíždím na Osadnících z Katanu. Tam si akorát musíš hlídat, na kterých surovinách sedíš (a vzít si je, když ti padne jejich číslo na kostkách), a pak už jen stavíč vesničky, městečky, silničky, do toho nějaký bonusový karty, obchoduješ (jo, aspoň tři lidi jsou potřeba aby to stálo za to)... :) A jinak, co máme doma, je deskova Warcraftu - u toho je ale problém, že se na to hezky kouká, ale ta pravidla... zkoušeli jsme to hrát, fakt že jo. Jenže.. ehm. Místo toho sme s tou mapou začli hrát dračí doupě. :D

3 Van Vendy Van Vendy | Web | 17. listopadu 2015 v 21:10 | Reagovat

To vypadá moc dobře! Z deskových her mám snad někd schované Dostihy a sázky, to byla svého času jedna z nejoblíbenějších her tohoto typu. Osadníci z Katanu nebo Carcassone přišly na trh až mnohem později... a tyhle hry jsou opravdu dobré, vymakané. 8-)

4 pavel pavel | Web | 18. listopadu 2015 v 13:12 | Reagovat

Mne zaujaly tvé boty.

5 samaraanvil samaraanvil | Web | 18. listopadu 2015 v 13:42 | Reagovat

Ta kočička je nádherná.

6 Jana Jana | E-mail | Web | 18. listopadu 2015 v 15:08 | Reagovat

[1]: Je to super jednoduché :) A odpočinkové :)

[2]: Navrhnu princi, ale myslím, že něco takového říkal, že nemá rád... A Dračí doupě... Hm...

[4]: :D Hezké, viď?

[5]: Děkuji!

7 pavel pavel | Web | 18. listopadu 2015 v 20:35 | Reagovat

[6]: Mně se líbí u žen krásné boty, to je to druhé na co se u žen dívám. Nebo třetí? :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama