Proč se nemůžu zbláznit?

15. prosince 2015 v 10:59 | Jana |  Dumám
Četla jsem článek z titulky o slečně, která je v brněnských Černovicích (v blázinci). A závidím jí.


Může se tam všemu učit. Učí se, kdo je, jak reagovat na to či ono. Asi se mi teď začne mnoho lidí vyhýbat, ale přála bych si tam být. Proč nemůžu?


Protože mám extrémně silnou vůli žít a bojovat sama se sebou. Většinu času. Jenže po těchto časech přijde den či dva, kdy jen ležím a mám problém se nastartovat. Viz sobota. Byla skvělá. Strávila jsem ji se super lidmi.

Šlo o procházku, tak 4 km, příjemným terénem, žádná monotonnost či stereotyp. Hovor příjemně plynul a cítila jsem se dobře. Poté následovaly deskové hry u přátel. A začalo to. Moc jsem s nimi chtěla hrát, protože normálně tu šanci hrát ve více lidech nemám. Jenže jsem byla až pekelně unavená a z toho mne rozbolela hodně hlava. Ani dvě pressa nepomohly a začala jsem být protivná. Proč? Protože jsem byla nazlobená sama na sebe, že nezvládnu ani chvíli být normální a jsem tak unavená a chci domů a neumím si o to říci. Problém je, že mi s nimi je moc dobře a ráda hraji deskové hry… Když pomineme sobotu a mé otřesné spratkovské chování (pokud to čtete - Mide, Jáji či Sile - omlouvám se ještě jednou…) dostaneme se k neděli. Ta ani nebyla. Já totiž celý den spala. Ano, asi jsem byla cca 3 hodiny vzhůru, ale jinak jsem prostě sprostě spala. A ne, že bych byla unavená. Byla jsem přímo mrtvá, vyčerpaná a bez energie. A včerejšek (pondělí)? Ven mne princ dostal jen tím, že pojedeme do kočičí kavárny. I tak jsem se převlékla pomalu do tepláků, protože na víc jsem prostě neměla energii.


A dnes jsem byla ráno plavat. Bylo to skvělé! Úžasné! Dokonalé! Ale… Teď je cca dvě hodiny po plavání a jsem úplně grogy. A to mám jít dělat oběd, učit se a večer jít hrát hry na FIT. Je to domluveno, takže musím, ale jsem úplně hotová. Pálí mne oči únavou, klíží se mi, bolí mne hlava - prostě tak vypadám, když dochází šťáva k životu.

A co je horší? Když mi dochází šťáva dlouho, dojde kolaps. Blbý je, že já sama u sebe jej nerozpoznám. Až zpětně si řeknu, aha, to jsem se chovala úplně hrozně (podporovala jsem znásiloňování žen, veřejně obdivovala vraždy, byla arogantní a povýšená, atd.), Poppy by mohla dosvědčit… Potom přijde absolutní zhroucení mé psychiky a další den zase funguji …


A proč se vlastně nemůžu zbláznit? Nevydržela bych bez svých koček a přítele, kvůli kterým stojí za to bojovat a prát se s těmi obludami v mé hlavě. Kvůli tomu stojí za to vydržet v bazénu s cizími lidmi nebo zařizovat věci na úřadech a v bance… Jenže … Jenže je to moc náročné. Když vidíte energii přítele, jak celý září a chce něco dělat a vy prostě nemůžete, protože … Já nevím proč, prostě nemám energii. A je mi z toho hrozně do pláče, protože si nedokážu více pomoci a nevím, co více mám dělat. Chodím mezi lidi, snažím se fungovat normálně, chodím do školy, učím se, byla jsem plavat, … Ale teď bych si nejvíce přála lehnout do postele a vsáknout se do ní …

 


Komentáře

1 Akim Akim | E-mail | Web | 15. prosince 2015 v 20:04 | Reagovat

Neboj kočko, bude líp, musí být líp. ;-)  :-)  :-)  :-)

2 Nany Nany | Web | 15. prosince 2015 v 20:37 | Reagovat

Je to složitý. Na hlavu. Vyčerpávající. A teď ta tma a zima do toho, to energii taky nepřidá. Ale drž se! Furt může být hůř (jak optimistické!).
Když jsem se pokusila o sebevraždu, doktorka mi doporučila, že bych si třeba mohla jít na chvilku "odpočinout" do blázince. Dost jsem nad tím uvažovala. Ale ono.. má asi cenu bojovat a snažit se na vlastní pěst. Ta možnost tady vždycky je, když to člověk fakt přestane zvládat. A ty to zvládáš! Jsi úžasná, aktivní, děláš co můžeš. Neboj. Všechno půjde :)

3 Jana Jana | E-mail | Web | 16. prosince 2015 v 9:23 | Reagovat

[1]: Už by jako sakra mohlo!

[2]: Právě nad tím "odpočinutím" jsem hodně uvažovala. Jako za co vděčím svému tělíčku, že mám silný pud sebezáchovy a nedokáži na něj sáhnout či si nějak ublížit - za to jsem nesutečně vděčná. Protože když někdy ležím a snažím se neexistovat, tak bůh ví, co všechno bych vymyslela :)

4 Eleanor Eleanor | E-mail | Web | 16. prosince 2015 v 9:27 | Reagovat

Jako bys mi to psala z duše... Sama stále lítám a přemáhám se, pak přijde zkrat a tělo řekne dost... Tak se učím odpočívat. Jen tak si třeba na hoďku denně sednout s knížkou nebo něco napsat na blog... a hlavně spát.

Prostě se tomu poddej a jednou za čas z postele nevylez... Taky to dělám a už jsem se zbavila i výčitek. Jen se válím, koukám na filmy, čtu... A naberu síly zase na další dny. Nejsme supermani ;)

A ta fotka s kočíčí pacičkou je přesná! :)

5 Akim Akim | E-mail | Web | 16. prosince 2015 v 9:45 | Reagovat

[3]: No mohu ti říct, že když čtu vaše depre články, tím myslím tebe Nany a další, tak si uvědomuji ten jasný fakt, že když je nemocná duše, je to asi o něco horší, než když je churavé tělo. Takže jsem v podstatě vděčný Bohu za to, že jsem sice ukulhaný mrzáček, ale myšlení mám zdravé, byť zvrhlé. :-P  :-)

6 Jana Jana | E-mail | Web | 16. prosince 2015 v 9:49 | Reagovat

[5]: Joooo, to když je hyperfáze a jsem superžena, tak to se sama divím, co všechno dokážu... A hlavně jsem zjistila, že nedokážu pochopit depresi jiných. Pokud není citová. Přestože, že jí trpím a beru léky jak pro koně, ta to nedokážu... A zase - aniž by vůbec chtěl, pomohl mi drahý :) A ty se opovaž někdy přestat psát svoje články, kam bych se chodila uklidňovat, když nesmím budit chlapa?

[4]: Já právě nevydržím jen tak ležet - pokud nemám migrénu (to je mi pak všechno jedno). Jenže zase nejsem schopná se ani pro tu knížku či čaj zvednout ... Je to začarovaný kruh.

7 Akim Akim | E-mail | Web | 16. prosince 2015 v 10:12 | Reagovat

[6]: Hmm, lidská psychika je taková planetka, která bezvládně poletuje širým vesmírem a naráží do všeho, co se jí připlete do cesty.

No pokud to půjde tak nepřestanu, ale vypadá to, že článků bude méně, jelikož nám chtějí v práci na všech PC vyndat USB porty a bedlivě kontrolovat naše nepracovní aktivity a já právě poslední dobou píši hlavně v práci na nočních. :-P  :-)

8 pavel pavel | Web | 16. prosince 2015 v 11:37 | Reagovat

Občas se zastavit, není vůbec na škodu. :-)

9 Jana Jana | E-mail | Web | 16. prosince 2015 v 14:19 | Reagovat

[7]: Jejda, to by byla škoda. Chápu, že většinou tvoříš na noční, "kdy máš čas". Jde to vidět a cítit z tvé tvorby :)

[8]: Mno, měl by to být předmět ve škole - jak neprokrastinovat ale odpočívat :)

10 Akim Akim | E-mail | Web | 16. prosince 2015 v 14:24 | Reagovat

[9]: Tak poezii a kratší články asi budou, to načmářu při nejhorším do notýsku a doma přepíšu do PC, ale kdy budu psát povídky, to fakt nevím. ;-)  :-(  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama