Štěstí ...

6. prosince 2015 v 8:34 | Jana |  Dumám
Musíš se snažit! Musíš jít svému štěstí naproti! Musíš pro to něco udělat! Bez práce to nejde … Pokud teď nebudeš makat, nebude z toho nic … A takové další fráze a hlášky měla moje expřítelkyně …


A víte vy co? Nemusím. Jediné, co musím, je umřít. To musí přeci každý. Potom v životě děláme, co chceme a co považujeme za nutné a co nás tak trochu dokáže uživit.

Proč o tom píšu? Protože tento týden se mi naskytla již druhá nabídka jisté spolupráce. Ne jisté v tom slova smyslu, jakože jistota na 100%, ale jisté - jakože nebudu tu jednu jmenovat.

První, kterou nechci jmenovat, přišla čirou náhodou díky škole a poslání jednoho mailu. Souvisí s mým blogem a jsem z té nabídky či možnosti přešťastná jako malé dítě před vánočním stromečkem s hromadou dárků jen pro něj. Kdybych teď na Vánoce nic nedostala, pod stromečkem by jen ležela obálka se slovy "Ano, spolupracovat budeme" nepřála bych si ani světový mír … Jo, až tak zlá a sebestředná jsem! Jde mi o to, že jsem se o tu nabídku nijak nezasloužila - prostě jsem dělala to, co mám ráda - psala jsem.



A druhá nabídka? Budu lehce otevřenější, i když asi ne úplně. Moje kamarádka Soňa a její miláček Eddie byli na focení u jednoho fotografa. Upřímně, fotka Eddiho mi vyrazila dech! Takže jsem u ní na blogu klikla na odkaz a projela si portfolio fotografa a … A našla jsem u něj fotky, které bych jednou ráda darovala svému princi … Samozřejmě jsem je olajkovala a pan fotograf se mi ozval :) Takže už vím, kde se případně nechám vyfotit :) Jistě se mu za 6 kilo dole ozvu. Záleží jen na mne, jak rychle těch 6 kilo půjde dolů (čekám solidní rýpnutí na krabičky a salko v lednici, můj princi …).

Sonča a Eddie - jejich blog

Ale nejde ani tak o ty nabídky, jako spíše o můj život. Víte, moje expřítelkyně (ano, trans) stále dřela a makala a … Co z toho má? Něco asi ano, něco se buduje, něco … Něco, co mne neuspokojuje, co já nevidím. A nechci, je mi to jedno. Když jsem byla malá, dostala jsem Aretku, svého prvního poníka k Vánocům. Že to odstartuje něco, na co budu celý život vzpomínat jen v dobrém, to netušil nikdo. Pak jsem náhodou viděla obrázek kamaráda v časopise Jezdectví a do půl roku jsem měla licenci, jak říká kamarádka Maruška - řidičák na koně. Jezdila jsem a jednou se stalo, že jsem měla půjčenou kobylku Santu na prázdninách v Trojanovicích a skákaly jsme. Viděl to táta a máma a viděli i mé nadšení a život v tom, co jsem dělala. Santu jsem dostala k Vánocům (jakože stála v mojí stáji, ale "jen na zápůjčku", že je vážně moje jsem se dozvěděla až na Štědrý den…).


Vánoce před 21 lety!

Kdy se stala další náhoda? Když mamka našla v Norsku kamarádku, ke které poslala moji fenku na prázdniny. A já se jela podívat za ní. A? Natolik se jim tam líbilo, jak jezdím na koni, že až trenér se na mne přijel podívat a nabídli mi, že kdybych někdy neměla co dělat, můžu za nimi do Norska jezdit na koni … Ačkoliv teď již jistě nabídka neplatí - co z toho, tehdy přišla sama od sebe a proto, že jsem dělala to, co miluji a co mne naplňuje.

Moje kamarádka Line v Norsku :)

Nebyla to jediná nabídka… Třeba když jsem šla na konkurz vlasové modelky a byla jsem vybrána pro hlavní show a moje fotka visí někde v Paříži … Všechny tyhle události pojí jedna skutečnost - byla jsem přirozená, uvolněná, usměvavá a dělala jsem to, co mne naplňovalo a uspokojovalo. Nijak jsem se nikdy nesnažila, nijak jsem nelobbovala a nestresovala se.

Asi sem dítě štěstěny nebo já nevím. Všechno mé štěstí bylo vykoupeno ošklivým zážitkem, ztrátou a za vše jsem jistě po právu zaplatila či na to doplatila. Ale vše krásné, co jsem zažila, ze mne udělalo člověka, jaký jsem. Vše zlé mi utvořilo minulost, která má své následky. Tohle jsem já :)


A poslední dar z nebes či zásah absolutního štěstí? Můj princ.

 


Komentáře

1 Míša Míša | Web | 6. prosince 2015 v 10:10 | Reagovat

No... Ja i po precteni tveho clanku verim, ze clovek musi makat. Musis neco delat, aby ta nabidka prisla. I kdyz se ti to nezda, ze makas, protoze delas, co te bavi, porad na sobe pracujes... A ano, dvere se pak oteviraji zdanlive samy ;)

2 Julie Gyselová Julie Gyselová | E-mail | Web | 6. prosince 2015 v 11:12 | Reagovat

Možná jsem naivní, ale myslím, že člověk by měl makat jen tak, aby ho to bavilo, naplňovalo a aby z toho měl radost. Jakmile z toho začne být zoufalý a přestane mu to dělat radost, je někde něco špatně...

3 Nicolette Lear Nicolette Lear | Web | 6. prosince 2015 v 16:02 | Reagovat

Človek, ktorý na sebe nepracuje, nemôže čakať, že niečo dokáže. :)  Tá  fotka s  orlom je  uplne úžasna,  fotograf si zaslúži veľkú pochvalu.

4 Kika Kika | E-mail | Web | 6. prosince 2015 v 19:08 | Reagovat

mně se teda strašně líbí ta fotka zem, noťas, kafe... až příliš mi toho připomíná :-)

A myslím, že je správné to co jsi napsala - nestresovala jsi, byla jsi v pohodě (já si teda k tomu přidám to "dřít jako kůň") a nebudu očekávat, budu se zaměřovat abych byla šťastná teď a tady a uvidíme co život přinese :-)

5 Jana Jana | E-mail | Web | 6. prosince 2015 v 20:17 | Reagovat

[1]:, [2]:, [3]: - Nepřijde mi, že bych nějak více makala... Možná v tom Norsku, v Česku mi to na koních dost šlo, tak se to asi projevilo ... Co se týče blogu a spolupráce ... Nevím, nepřijde mi, že bych dělala něco jinéh, než dělají jiní :) A není to orel, ale Harrisovo káně :)

[4]: Ta je úplně luxusní a těším se právě, až si tak sednu a začnu pracovat :)

6 Allex Allex | E-mail | Web | 6. prosince 2015 v 20:32 | Reagovat

Člověk asi má něco dělat, ale hlavně by měl dělat to, co ho naplňuje. :)

7 Van Vendy Van Vendy | Web | 7. prosince 2015 v 19:15 | Reagovat

Není dobré zakrnět, ale pracovat na sobě za každou cenu, zuřivě do sebe cpát denní poučky a motivační citáty, aby pak večer selhal a řekl si že ten den zase neuspěl a zoufale škrabal  další citát, že neúspěch nic neznamená a je to jen posun jinam, někdy mi to připadá jako vytloukání  klínu klínem nebo nošení dříví do lesa.
Ale je fakt, že když se cítíš v pohodě, jde všechno lehčeji. Jako by ta pohoda otevírala dveře možnostem. Je to začarovaný kruh, protože pokud je člověk zoufalej a v presu a našponovanej, nemůže se stát na povel pohodovej. Ta pohoda musí jít zevnitř. Může přijít, když se člověk prostě jenom dobře vyspí a nastartuje se v dobrým rozmaru, může přijít, když od někoho přistane pochvala, ale sama od sebe nevznikne...
Jestli máš možnost spolupráce přes blog, nebo spíš, přes psaní, a bavilo by tě to, ber to!
A ty fotky, jestli je fotograf zajímavej, ber ho taky. Aspoň jednou dvakrát za život si nechat udělat fakt fantastické fotky, to není vůbec špatný nápad :-D

8 Sentencia Sentencia | Web | 7. prosince 2015 v 20:21 | Reagovat

když člověk dělá to, co má rád, tak se to zákonitě na jeho práci musí podepsat :) a je vidět, že tenhle přírodní zákon funguje dokonale. Alespoň u tebe :) Všechny nabídky, ať už minulé, přítomné nebo budoucí, jsou super a je mi jasné, že dokáží člověka hrozně potěšit a nakopnout v další činnosti. Pokud to jen trochu půjde a budou se ti líbit, všechny ber. Nikdy nevíš, co se z toho může vyklubat dál :)

9 Nany Nany | Web | 7. prosince 2015 v 22:26 | Reagovat

To je moc fajn a optimistický článek. Možná si to neuvědomuješ, ale přece jen dost makáš :)

10 pavel pavel | Web | 8. prosince 2015 v 10:33 | Reagovat

Stačí se mít rád a štěstí si nás samo najde. :-D

11 panda panda | Web | 8. prosince 2015 v 16:26 | Reagovat

Já když se moc snažím nebo očekávám, tak nejde nic. A když sem pak v pohodě a klid, říkám si, že třeba tohle by se mi líbilo nebo že bych tohle mohla zkusit, ale je to jen v hlavě a nijak se tím nepresuju, tak bum - a přijde to samo. Takže článku a tvým pocitům naprosto rozumím. :-)

12 Jana Jana | E-mail | Web | 12. prosince 2015 v 7:01 | Reagovat

[6]: Jo, to by měl. Těch, co dělají něco z donucení, těch je tu kolem dost ...

[7]: Hubnu a nechávám :D A máš pravdu, vlastně v tom co popisuješ o vytloukání klínu klínem - to mi připomíná Lucku - pořád se snaží, pořád maká a není nic vidět. Moc ji přeji, aby jí to konečně vyšlo. Ale poslouchat 4 roky, jak příští rok už se to povede ... To je pak těžké. Obzvláště pokud já si sednu, dělám dle ostatních blbosti a ono to přinese ovoce ...

[8]: Tak tak :) Můj článek v jednom odstavci :D

[9]: Právě vždy´t já se jen flákám :)

[10]: Eh, tak to se divím, že štěstí nejde velikým obloukem kolem mne ... :D

[11]: Hlavně se na nic netěšit - to se pak dos*re maximálně!!!! U mne to platí několikanásobně :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama