Půlnoční úklid ...

22. ledna 2016 v 22:13 | Jana |  Ze života
Ne tedy doslova. Ale ve zkouškovém jsem si zvykla, že buď nemám čas nebo jsem nemocná nebo mám rozřezanou dáseň … A neuklízím :)


Vezměme to od konce. Zuby řeším zhruba od září či října a každý měsíc navštívím zubařku cca třikrát. Dlouhataksky dlouho jsem nebyla u zubařky (neptejte se proč, stejně to neřeknu) - zuby a celou pusu mám dost v nepořádku a princ se o mne stará jako o vlastní a nutí mne tam chodit. Takže to znamená zubní kazy, plomby, rozřezání a sešití dásně po resekci, nová korunka sem a tam … Hrůza. Navíc zle snáším bílé lepené plomby, takže to mne pusa bolí ještě měsíc po zákroku …

Pokud mne náhodou nebolí zub, nestresuju a nezvracím či nemám průjem, chytnu někde chřipku. Co to znamená? Tak 14 dní mimo provoz. Je totiž zkouškové a já do školy aspoň na tu zkoušku musím. Průběh je asi takový, že prvně přijde bolest krku a odejde hlas. Poté začnu soplit na všechno, co to jde a do konce období nic necítím. I když už nesmrkám jak trumpetista, tak nic necítím (výhoda ve škole na WC, jak jsem se dnes přesvědčila…). V prvním týdnu nastoupí i šílené teploty 39°C a já jen ležím, smrkám a spím. Nebo se jakože učím na tu či onu zkoušku. Teploty mne drží tak 5 dní (rozmezí teplot 37 - 39, nemám stále 39), pak přijde období, kdy mi sebemenší pohyb dělá zle a nejlépe mi je, kdy ležím. Zvládám už ale bez problémů jezdit do školy a sedět u PC.
Pokud mám energii a sílu a nemám prince doma (ten od mne chytne moji nemoc cca po týdnu a druhý týden je se mnou doma), neřeším úklid a vaření a buď spím, nebo se učím. Spánek je nejlepší lékař! Jenže druhý týden nastanou problémy, kdy jsme oba úplně mrtví a máme hlad. A já nevydržím stát u plotny, princ jen polehává a je rád, že je rád, … Takže pokud je trošku síly a neučím se - vařím. Takže to už je druhý týden, kdy jsem doma s kočkama a nesahám na vysavač či mop. Do toho jsme tu jeden týden čtyři. A musím říci, že ti tři dělají bugr za osm! Musím ale přiznat, že princ je poklad a zlatíčko největší a dokáže si sám uvařit - tedy já si užívám ten přepych, že mohu ležet. Až bude miminko, tak o luxus pohodlí přijdu. Jenže - princ vaří = nepořádek v kuchyni. Linku ještě zvládám setřít, ale ta zem … A odpadkový koš … A zkuste si jít s velikou teplotou na ten mráz! Možná kdyby to nebylo ze schodů a do schodů, tak by jeden z nás šel, ale takhle …


No ale k jádru věci :) Tedy moc neuklízím. Ovšem množiny se někdy i neprotínají a já jsem ve stavu, kdy mám po zkoušce a druhý den nemám další, jsem odpočatá (neboť jsem se po zkoušce dospala) a není mi úplně zle z nemoci a zapomenu, že se nesmím přepínat kvůli zubu (jakmile rozpumpuji krev více, začne dáseň krvácet a bolí jako čert!). Tedy mohu konečně uklidit!


Do 18 - 19 spím, pak jím, pak hrajeme deskovky nebo děláme jinou aktivitu a pak prince posílám si hrát do pokojíčku a sama se chytám prachovky, vysavače, mopu, houbičky, saponátů a uklidím celičký dům. Většinou s plánem, že nebudu vytírat. Kuchyň mne zatím pokaždé přesvědčila o opaku.

Výsledkem mého snažení je neskutečně skvělý pocit, čistá podlaha, lesknoucí se poličky, voňavo (to teď necítím, ale většinou ze skutečnosti dům voní), vypraná jedna pračka, pověšená. Ke skvělému pocitu přijde i dobrá nálada, odpočinutí a čas na sepsání článku. Úplně mám chuť se zabořit do křesla a koukat na Poirota… A víte vy co? Proč ne?





 


Komentáře

1 Akim Akim | E-mail | Web | 23. ledna 2016 v 10:01 | Reagovat

Proboha, tak se brzy uzdravte. ;-)  :-)

Existují dneska vůbec ještě striptérky? :-P  :-D  :-D  :-D

2 Liliana Landštejnská Liliana Landštejnská | Web | 23. ledna 2016 v 16:13 | Reagovat

Pokaždé, když si vzpomenu, že bych měla jít k zubaři, tak mě zachvátí panická hrůza a znervozním tak, že mě z toho bolí břicho :-D Uklízím, kdy se mi zachce, a rozhodně to není ve večerních hodinách. Neznám nikoho, kdo by uklízel v takovou dobu. Ale je to každého věc :-)

3 Geheimnis Geheimnis | E-mail | Web | 24. ledna 2016 v 7:52 | Reagovat

Jani, nepovažuju tě za exota, naopak! Uděluju ti cenu za hyperaktivitu!! Mě by večer k úklidu donutil jedině fakt, že má přijít nějaký fešák ke mě do pokoje na návštěvu :D to bych vygruntovala raz dva :D ale jinak... To nechávám osudu :D když se mi chce, uklidim, když ne, nevadí.. :D ke mě nikdo nechodí, tak není potřeba mít furt naklizeno. Pevně ale věřím, že až jednou budu konečně bydlet ve vlastním, tak se trochu polepším :D :)

4 Van Vendy Van Vendy | Web | 25. ledna 2016 v 20:10 | Reagovat

Dobrý pocit, když se všechno zvládne (a nic se nepokazí). ;-)  :-)

5 Allex Allex | E-mail | Web | 27. ledna 2016 v 19:13 | Reagovat

Myslím, že je úplně normální, že uklízíš večer, protože nemáš čas. :) vlastně bych taky měla už uklidnit.. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama