Zájmy psa nad dítětem ...

23. ledna 2016 v 20:27 | Jana |  Dumám
Kde končí láska ke zvířeti a začíná mateřská láska k potomkovi svého živočišného druhu?


Miluji své kočky. Myslím, že můj blog je toho hezkou vizitkou. Miluji i své psy. Ale kdyby přišlo na hlad, asi bych nesnědla své dítě, ale své zvíře. Nejdříve Vadera a potom Summer. Černý humor, heh?

Přestože mnohdy moje záliba v kočkách (či psech plemene sloughi) překračuje hranice zdravého lidského rozumu, myslím si, že kdyby šlo o moje dítě, měla bych žebříček hodnot hodně rychle vyřešený. A nepřijdu si kvůli tomu ani nijak zlá či krutá. Věřím, že jakékoliv rozhodování by bylo více než složité a hodně bych si jej obrečela, pokud bych se rozhodla pro radikální řešení, ale přeci nemohu dávat zájmy zvířete před dobro svého vlastního dítěte.


O co jde? Jedna paní si před šesti lety pořídila psa. Krásného chrta. Vypiplala z něj skvělého a poslušného společníka. Prožila s ním pády i vzestupy a i přes to, že se mnohdy nepohodl s její prvním psem, vždy situaci zvládla vyřešit … Této paní si já osobně neskutečně moc vážím. Je šikovná, zodpovědná, chytrá, snaživá a teď i rok či dva máma. Tedy po 4 - 5 letech si ke dvěma pejskům a manželovi pořídila miminko. Krásnou dceru.

A vznikl problém. Psíček, kterého velice miluji, už dvakrát kousnul její maličkou dceru. A paní je ve velice nelehké a nezáviděníhodné situaci. Jako jedno z možných řešení se samo nabízí najítí nového domova pro psa. Jedno z mnoha řešení. Je to její první dcerka, má o ni strach. Jenže psa miluje. Je to přeci ten nejvěrnější přítel …

Tohle řešení, dle protokolu smlouvy o koupi psa, nastínila chovatelce, od které pejska koupila. Ta s ní plně souhlasí, neboť sama má doma malé dítě, které bezmezně miluje. Ač mne to udivuje, nevyjádřila záporné emoce. Trápí ji to, ale chápe to - je matka. Taktéž jde o moji blízkou osobu jako v případě paní s pejskem.

A jak na tuhle zprávu reagují lidé z okruhu chovatelů a majitelů psů plemene sloughi? Zvláštně. Je mi z toho do breku… Ale jak mi řekla Poppy - nesnižuj se na jejich úroveň, svůj názor jsi vyjádřila, je nejspíše nepřesvědčíš a je to boj s větrnými mlýny.

Doufám, že jsem neopomněla zakrýt všechny cizí identity ... Pokud ne, prosím, upozorněte mne!


Proč jsou lidé takoví? Proč raději nepomohou? Proč hodnotí něco, do čeho nevidí? Proč plivou síru a melou s*ačky? Ach jo … Miluji své zvířata, investuji do nich nemalé peníze (tedy princ…), trávím s nimi čas, pečuji o ně, miluji je, … Ale dítě? To má dát ta paní do útulku dítě? Nebo ne do útulku, tam pejsek není. To má dát dítě k adopci?
 


Komentáře

1 higurashi-tym-cikady higurashi-tym-cikady | E-mail | Web | 23. ledna 2016 v 20:54 | Reagovat

Tento morálně fyzický problém se dnes řeší stále víc a víc a lidé se zpravidla rozdělí na dva tábory - na matky a na psíkaře a jsou schopni se pomlátit. :( Mohu tě ujistit, že nejsi jediná, komu tento typ lidí vadí ("pes je víc než vlastní dítě"), ale bohužel s tímhle se každý musí vypořádat sám a vždycky se najde tisícero z opozice, které mu bude přt smrt... Ono na internetu taky kdejaký pejskař nadává na takovéto matky a píše, jak by se radši zbavil dítěte, ale ono to není tak jednoduché, zbavit se lidského novorozence, minimálně zdaleka ne tak jednoduché jako prodat nebo darovat psa a tak to na 100% bude i v budoucnu...

2 Poppy Poppy | E-mail | Web | 23. ledna 2016 v 21:05 | Reagovat

Sníst psa.. a když bude pořád hlad, sníst i dítě :P

3 Egoped Egoped | E-mail | Web | 23. ledna 2016 v 21:08 | Reagovat

Nechápu, jak taková diskuze vůbec může vzniknout...natož aby ji někdo doopravdy řešil. O něčem to ale rozhodně vypovídá :)

4 Jana Jana | E-mail | Web | 23. ledna 2016 v 21:09 | Reagovat

[3]: Že máme hodně času a žádné řádné problémy? V mém případě se mi nechce učit (plus jsem lehce škodolibá, že jen jeden člověk v té diskuzí ví, kdo doopravdy jsem :D )

5 Bocian Bocian | E-mail | Web | 23. ledna 2016 v 21:11 | Reagovat

Je to určite náročná situácia. Neviem si predstaviť, ako by som sa s tým zmieril, keby sa také niečo stalo u nás, keby bol náš pes voči mojej malej sestre agresívny. Ale dieťa je u matky vždy na prvom mieste. Takže riešenie by bolo jasné. A toto asi ľudia, ktorí k deťom nemajú vzťah alebo ich sami nemajú, nepochopia.

6 Lenin Lenin | Web | 23. ledna 2016 v 21:18 | Reagovat

Jako majitelka dítěte i kocoura můžu říct jediné - ano, zvíře neútočí bezdůvodně, to je sice pravda, ale dítě spoustu let rovněž netýrá zvíře vědomě. My to řešíme tak, že kocour má svůj "růžek", kde je jeho miska s vodu, žrádlem a obří kočičí škrabadlo i se schovkama. Je od zbytku bytu oddělenej, dcera se tam nedostane, takže kocour má možnost se tam schovat, když má dítěte dost. Využívá toho hojně. Kdyby místo úprku zvolil útok  roznesu ho v zubech a možná by byl i rád, kdyby se adopce dožil.

Jenže to je kočka, že jo, se psem je to složitý, protože zavírat ho mimo nelze, to by asi hlasitě protestoval, a držet mimo dítě je nemlich to samý. Navíc, kočka mi dítě nezardousí.

Myslím si, že pokud mezi psem a potomkem vznikla taková nevraživost, je nakonec pro psa nejlepší, když se pakuje někam, kde mu bude nabídnut klid. A pro dítě taky, protože pes, který si od dítěte nenechá líbit běžný  pošťuchování, je prostě nebezpečný vybavení domácnosti.

7 Geheimnis Geheimnis | E-mail | Web | 24. ledna 2016 v 8:13 | Reagovat

V tuhle chvíli si osobně vůbec nedovedu představit, že bych se dostala do situace, abych dala pryč našeho psa. Je to náš miláček, žije s námi už víc než 11 let a už jen představa, že jednou nebude.. Je příšerná.
Co se týče dětí a zvířat v jedné domácnosti, nejsem proti, ba naopak. Na druhou stranu nejsem přívržencem toho, aby se dítě válelo po psovi a dělalo mu, co chce (tahání za uši, ocas, srst..) zkrátka zkoušet, co pes vydrží. (Teď tím vůbec nechci naznačit, že si myslím, že se tohle dělo v rodině v článku, jen jsem si vzpomněla, jak na fb někteří lidé pořád sdílí fotky mimin v těsné blízkosti pitbulla, staforda apod.) Nemám ani ň proti těmto plemenům, naopak jsou úžasní, ale nikdy bych neriskovala nechávat dítě v takové blízkosti psa. Pes i dítě musí vědět, že se musí oba vzájemně respektovat.

8 Liliana Landštejnská Liliana Landštejnská | Web | 24. ledna 2016 v 17:37 | Reagovat

My psa nemáme a doufám, že ani mít nebudeme. Situace to určitě není jednoduchá. Kolikrát na internetu vidím, jak se nějaká blbá kravka zbavuje kočky, protože je těhotná a myslí si, že by kočky mohla dítěti něco udělat. To se mi teprve otvírá kudla v kapse....

9 higurashi-tym-cikady higurashi-tym-cikady | E-mail | Web | 24. ledna 2016 v 21:53 | Reagovat

[8]: Těhottné ženy se musí držet od koček dál kvůli toxoplazmóze. Toxoplazma Gondii má jako definitivního hostitele domácí kočky, které tuto nemoc přenášejí, i když samy nejsou nemocné. V našich podmínkách je sice nemocná cca 1/5 populace, ale těhotná žena může v případě onemocnění potratit. Na toxoplazmu u kočky není žádný spolehlivý lék.

10 lee-banda lee-banda | E-mail | Web | 25. ledna 2016 v 0:36 | Reagovat

Nikdy bych nechtěla být v této situaci, rozhodně bych hledala všechny způsoby, jak naučit psíka a dítě žít spolu v klidu. Když by to nešlo, šel by pes k někomu z rodiny... tam by se určitě někde uchytil... ale darovat psíka jiným hodným majitelům a jezdit ho třeba navštěvovat, je podle mě další nejlepší řešení. Rozhodně si myslím, že za tohle nikdo majitele nemůže odsuzovat... Konečně, kolik běhá po světě idiotů, kteří by takovou situaci řešili tím, ze psa vysadí u dálnice, nebo střelí do hlavy... tam bych byla kritická a takového majitele bych lynčovala... za mě přeju hodně štěstí a sil a doufám, že psík nakonec zůstane tam, kde je...

(PS. S tímto plemenem nemám žádné zkušenosti, takže nevím, jak se třeba na majitele váže a tak... ale pět let jsem žila s boloňáčkem a byly jsme na sebe sakra vázané... pak jsem se musela odstěhovat a vím, jak těžce to fenečka nesla... a to zůstala tam, kde žila... a upřímně, často jsem za ní ze začátku jezdila, ale i tak jsem to obrečela... neumím si představit, že bych jo dala cizím lidem...)

11 Jana Jana | E-mail | Web | 25. ledna 2016 v 8:01 | Reagovat

[9]: Máš i nemáš pravdu :) Pokud je těhotná žena v domácnosti s kočkou dávno před tím, než otěhotní, kočka pro ni není nepřítel. Plus se ještě nesmí hrabat v hlíně, kde by narazila na cizí kočičí exkrementy :)

[10]: Ten mail, na základě kterého to všechno vzniklo, byl prvně soukromým jen pro nejbližší členy její rodiny a okruhu přátel... Takže vlastně dělá to, co píšeš ty :)

12 pavel pavel | Web | 25. ledna 2016 v 9:19 | Reagovat

Faktem je, že lidé si raději pořídí psa než dítě. Vyjde levněji. ;-)

13 lee-banda lee-banda | E-mail | Web | 25. ledna 2016 v 15:53 | Reagovat

[11]: Tak potom opravdu nechápu všechny ty lidi, kteří tam majitelku uráží... občas je vážně lepší pomoct si sám, než prosit ostatní :/

14 Liliana Landštejnská Liliana Landštejnská | Web | 25. ledna 2016 v 18:48 | Reagovat

[9]: Ano, kočka skutečně může přenášet toxoplasmósu, ovšem pravděpodobnost, že ji člověk od ní chytne, je velmi malá... Tuto nemoc může dostat i ze spousty jiných věcí, namátkou jmenuji špatně upravené maso, neumyté ovoce atd. Na toxoplasmózu u koček není očkování, ale vyléčit se dá. Není nutné aby se těhotné nějak zvlášť držely dál od koček...pokud si to někdo myslí a ví, že jednou bude chtít děti, tak by bylo lepší, aby si kočku ani nepořizoval.

15 Van Vendy Van Vendy | Web | 25. ledna 2016 v 20:03 | Reagovat

Dítě jasně na prvním místě, tady není co řešit. Ale zajímavé je, proč pes dítě kousnul - že by v tom byla žárlivost a nevraživost? Většinou naopak pejsani děti milujou a nechají si od nich líbit víc než od dospělých (teda až po nadměrné týrání). U nás, když fenka od štěňat vylítla po bráchovi, když se na ně šel podívat, a rafla ho do obličeje, okamžitě šla pryč, i když to byla asi ochranná reakce, z její strany.Ale prostě pes nesmí napadnout lidi a máma tenkrát byla rozčilená, že tohle nebude ani podruhé riskovat.
Možná měla paní zkusit miminko s pejsanem sblížit, stylem - tohle je naše a je to maličké mimino a potřebuje ochranu. I když to zní teď blbě, co píšu, zvířata většinou přesně vycítí, o co se jedná. Ale pokud už miminko kousla, nebo po něm rafla, tak bych taky neřešila, jestli je pejsek oblíbený nebo ne. Zdraví dítěte je přednější.

16 Van Vendy Van Vendy | Web | 25. ledna 2016 v 20:07 | Reagovat

[15]: Píšu kousla nebo rafal, teď si nejsem jista jesstli jde o psa nebo o fenku. I když ve finále je to jedno.

17 Karol Dee Karol Dee | Web | 24. února 2016 v 14:46 | Reagovat

Zodpovědný majitel psa a rodič by měl dodržovat určité zásady. Například nikdy nenechávat ty dva bez dozoru a kontrolovat vzájemné chování. Každý majitel psa by měl umět číst psí signály a o tom, že se blíží kousanec, vědět pěknou chvíli dopředu! Absolutně nechápu, jak se něco takového může dlouholetému chovateli stát. A řešit, jestli dát psa pryč? V tomto případě rozhodně ano, protože chudák pes očividně žije někde, kde nevědí, jak se k němu chovat.

18 K. K. | E-mail | Web | 24. února 2016 v 15:47 | Reagovat

Mám ráda psy. Žiji s nimi skoro celý život a ve svém volném čase se snažím pomáhat psům v nouzi. Ono je to těžký - sama jsem se dostala do situace, kdy jsem se musela psa "vzdát" (po rozchodu si ji nechal přítel. Což vzhledem k tomu že ho vždycky měla fena tak nějak raději mi situaci trošku ulehčilo - chtěla jsem to, co pro ni bude nejlepší a doufám, že to tak je...)

Lidi už jsou unavení z tý hordy inzerátů: "Daruji psa z důvodu stěhování... Daruji psa protože se nám narodilo mimino... Daruji psa protože naše mimino z toho má rýmičku..." Já teda nemám možnosti pomáhat zas tak aktivně jak bych chtěla, ale plně chápu, že dobrovolníci, co poskytují dočasky, dělají v útulku apod. toho mají už prostě dost. Jednoho psa umístí a mezitím se objeví plno dalších. A do toho se ještě množí ostošest nová štěňata...

Nevím, nebyla jsem v takové situaci, ale mám dojem, že ženskejm ze po narození mimina zatemní mozek a místo toho, aby třeba vyhledali někoho zkušeného, kdo jim ukáže co dělají špatně, tak se psa zbaví...

Mimochodem diskuzí na toto téma jsem četla už mnoho a takhle mi přijde proti tomu naprosto klidná.

19 Baruschka Baruschka | 24. února 2016 v 16:37 | Reagovat

Kamarádky synek bude mít navždy jizvu na tvářičce, jak ho kousl pes jejich babičky. Ale popravě, já být ten pes, kousnu ho taky. Jako pětiletý už měl vědět, že brát psovi granule z misky se nemá.
Naši zas měli dva pejsky, oba křížence vlčáka. Ta menší, ta byla ostrá. Už byla postarší, když si jí vzali z útulku a trošku nervózní. Jak se někdo přiblížil k mojí mámě, okamžitě ho rafla. Později jsme z jejího chování vypozorovali, že je zřejmě pes po vozíčkáři :-) Brzy se naučila, že nemůže kousat vždy a navíc chvilku před cvaknutím zuby vrčela.
Druhý pes, původně štěně a pak tele, ten byl úplně mírný. Mohlo se mu brát žrádlo rovnou z tlamy a bylo mu to fuk. Tedy, ne úplně, ještě za soustem smutně koukal. Děti se na něm vozily a tahaly ho za uši...
A on byl strašně rád, že si s ním někdo hraje. Byl to takový sedmdesátikilový mazel.
Ono je to vždycky i o povaze psa a někteří jsou opravdu žárliví. Je možné, že chce prostě jen víc pozornosti, než má mimino, ale kousnout by neměl.
Moc paní držím palce, ať všechno dobře dopadne. Je mi jasné, že to zrovna teď nemá lehké.

20 Ellí Ellí | Web | 24. února 2016 v 17:33 | Reagovat

Chápu, že je to těžká situace, když je paní na pejska zvyklá a má ho ráda, ale pokud ohrožuje její dítě a jiné východisko není... Upřímně, vůbec bych neváhala. V takovémto případě z mého pohledu zkrátka není co řešit.
Jistě by se našli noví majitelé, kteří by pro pejska udělali maximum a měl by se dobře :).

21 Lucka Lucka | E-mail | Web | 25. února 2016 v 10:37 | Reagovat

Naprosto chápu, že tohle pro paní vůbec není lehká situace. Svět je plný zloby, lidé jsou jedovatí a raději než pomocnou ruku nabídnou plivanec do tváře, z toho si nic nedělejte. K tomu pejskovi, těžko říct, co se stalo a co bylo důvodem toho útoku. Jak tam v jednom příspěvku píšou, mohlo ho dítko nějak nešťastně štípnout nebo uhodit apod., ale na druhou stranu bych se spíš domnívala, že je problém jinde. Že jde především o to, že pejsek už není středem pozornosti, podle mě žárlí, jak to bývá i u spousty dětí, kterým se narodí mladší sourozenec. Vidím to u nás, jak náš drobek visí na taťkovi, takže bych se tomu vůbec nedivila, kdyby to bylo ze žárlivosti. Možná bych se pokusila to ještě zkusit řešit přes nějaké odborníky, psí trenéry a tak, ale bohužel, pokud pejsek kousne jednou, může to být nehoda, pokud dvakrát, tak už je to vážná věc a pokud to udělá znovu, tak to příště třeba nemusí dobře dopadnout. Moc přeji, aby se pejsek dostal do dobrých rukou. :-)

22 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 25. února 2016 v 14:57 | Reagovat

DÍTĚ PRYČ!
...
...
...
(Ne, teď vážně, co je to sakra za píčovinu?)

23 cyber-princess cyber-princess | Web | 25. února 2016 v 15:45 | Reagovat

No já bych teda měla obadva, psa bych trochu naučila a na dítě bych dávala větší pozor
ale nechápu jak lidé mohou být až tak zlý :(

24 *Martina Z. *Martina Z. | Web | 25. února 2016 v 16:01 | Reagovat

Já bych psa pryč nikdy nedala. Jak už tady někdo psal - člověk, který toho psa zná musí poznat, že se blíží "ta kritická chvíle" a může zasáhnout. Dodržováním určitých zásad se tomu dá předejít a to vím z vlastní zkušenosti. Přece jen, vy dítě taky neodložíte do sirotčince proto, že nemá rád psa/kočku/koně....nehledě na to, že tohle chování je prostě odrazem výchovy. Pes zaútočí ve chvíli, kdy se cítí být ohrožený....páníček mu musí prostě vysvětlit, že ten malej vetřelec v peřinkách je hold taky člen rodiny, jako on sám....vše je na majiteli a na jeho trpělivosti.

25 proby proby | Web | 25. února 2016 v 16:19 | Reagovat

Tohle vidím dnes a denně kdy majitelé dávají pryč psa, kvůli stěhování nebo něčemu... lidi jsou zlí, jen kritizují a pomoci to ne... :/

26 Simča Simča | 25. února 2016 v 17:32 | Reagovat

Mám psa, štyri mačky, králika. Milujem ich, ale kvôli svojmu dieťaťu by som ich dala okamžite preč. Hovorí sa, že zviera neútočí bez dôvodne, to asi nie, ale uvedomujú si niektorí, že dôvod útoku môže byť aj kravina, ako je žiarlivosť? Psovi prepne, lebo pred pár minútami ste mali v náručí dieťa a nie jeho. Mačky sa často hrajú neprimerane. Mali sme aj mačku, ktorá bez príčiny skočila človeku na ruku či nohu, proste škriabala a hrýzla. Našla by som pre zviera iný domov, kde sa o neho postarajú. Samozrejme by ma zaujímalo kam ide, u koho bude, ako sa budú starať, snažila by som sa dohodnúť s novým majiteľom, aby ma informoval a tak podobne, ale jednoznačne by išlo zviera z domu. Hlasne ak pes dvakrát pohrýzol, tam ani nie je o čom diskutovať.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama