Přísnost a pořádek

26. února 2016 v 19:00 | Jana |  Práce
Čtvrtý den jsem do školky šla s odhodláním, že dám dětem co proto. Ne ani tak dětem, jako že si spíše dokážu, že mám nějakou autoritu a zvládám celou třídu na vesnici. Tzn. 10 - 15 dětí - což je v dnešní době pro učitele sen.


Hned po příchodu na mne čekala prázdná třída a oznámení, že děti jsou ještě na vycházce. Tedy jsem si sedla a čekala. Prohlížela jsem si materiály pro děti. Jde o předškoláky, tedy hodně věcí bylo zajímavých ohledně laterality atd.


Děti přišly a jakmile mne spatřily, začaly se překřikovat, kdo mi jako první ukáže porcelánového holuba nebo patrony … Byly s paní učitelkou na střelnici. Po převléknutí, které Ignácovi nešlo (prostě jen seděl v kombinéze, potil se a koukal kolem), jsem s dětmi odešla do jídelny a nalévala jim polévku.Když po chvíli přišla paní učitelka, zhrozila se, jak to, že nejsou děti potichu a že se mi tedy ukazují v té nejlepší barvě … Po jídle paní učitelka postupně pouštěla děti do třídy a já šla s první várkou. A režim započal. Vyčurat, umýt ruce a do postýlky. V ní se přikrýt, položit hlavičku a hezky potichu odpočívat. Také jsem jim řekla, že kdo bude hodný, dostane pana Mrkváka na spaní a tomu, kdo bude zlobit, vysypu všechny patrony do popelnice. Po půlhodině přišla i paní učitelka, ovšem bez Ignáce. Toho nechala se převlékat v šatně saotného, aby měl ostudu, že je loudálek.




Dětem zopakovala hrozbu ohledně patron, mně zadala čtení pohádky a odešla. Děti chtěly vřískat, ale neměly šanci, byly uzemněny. Takže jen potichu ležely. A to jsem nekřičela nic. Zvládla jsem jejich spánek na jedničku. Dokonce po příchodu Ignáce jsem zpracovala i jeho. Nespal a rušil, ale neřval. Nakonec jej paní učitelka hlazením ručičky uspala … Byl pak problém jej vzbudit.



Zajímá vás, co dělal Eustác? Těšil se ke kamarádovi Edmundovi, ke kterému si měl jít hrát a tedy byl relativně klidný. Hlavně se vyděsil ve chvíli, kdy jsem jej obula a "vyhodila" za dveře se slovy, že může jít na hambu - pak již nezlobil … Myslím, že pouhým trváním na svém a ukončemím činnosti, u které děti nebyly hodné, jsem si autoritu tak trochu získala zpět. Pokud děti neuposlechly třetí výzvy, legrace skončila a třeba z tělocvičny jsme šli zpět do třídy. Neměla jsem zapotřebí další hlučnou ostudu u ředitelky sídlící nad tělocvičnou …





Celkový dojem ze čtvrtka mám pozitivní. Byla jsem sice unavená jako pes a princi jsem skoro usnula v náručí, ale stálo to za to. Miluji práci s dětmi, teď jsem si to jen potvrdila. Je to práce, která stojí za to vystudovat. Chci pomáhat dětem, chci jim předávat znalosti a chci jim ukazovat, že jsou skvělé, I když jsou třeba jiné barvy pleti (máme jednoho jiného ve třídě - není o nic lepší nebo horší než děti ostatní). Také jsem zjistila, že musím hodně kontrolovat svůj slovník a svou mimiku. Pokud totiž použiji dětem neznámý výraz, který jim legračně zní (co si budeme povídat, těm skřetům zní vtipně každé druhé slovo, co neznají), řehtají se na celé kolo a jdou hůře utišit. Taktéž pokud někdo provede něco vtipného, ale nežádoucího, nesmí mi cuknout koutky, neboť ten prcek to hned registruje a využívá toho ...

 


Komentáře

1 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 26. února 2016 v 19:56 | Reagovat

Když jsem byla malá, taky jsem chtěla učit ve školce, ale naštěstí jsem bylalíná se učit a se čtyřkama jsem se na školu vážně nemohla dostat :-)
A proč "naštěstí"?
Máma učila ve školce a jako úča byla k nezaplacení. Ovšem jako máma už to nebylo ono. Měla dětí po krk, když přišla domů a chtěla hlavně klid...
Ale divím se čím dál míň, taky mám tak nějak větší trpělivost s cizími dětmi, než s vlastními :-)
To už musí být, abych nějaké dítě fakt nemusela :-)

2 Akim Akim | E-mail | Web | 26. února 2016 v 20:33 | Reagovat

"...máme jednoho jiného ve třídě..." ale fuj Jančo, to zní hrozně rasisticky. O_O  :-?  :-x  :-!  :-D  Že by cikáně? :-P  :-D

3 dadainka dadainka | Web | 27. února 2016 v 23:55 | Reagovat

Pravidvé a vtipné :-)

4 Anička Anička | Web | 28. února 2016 v 12:14 | Reagovat

Pravda, učitel se musí před dětmi dost hlídat... žel spoustu špatných věcí pochytí často doma od rodičů, protože ti na to často nedbají. Zrovna jsme se dnes o tom s mým milým bavily, že bychom nechtěli být doma nikdy sprostí, natožpak před dětmi. Na ulici a venku to ale člověk stejně úplně neuhlídá. Učitelkou bych vážně být nechtěla, stačí mi, že se někdy budu potýkat se svými vlastními dětmi. ;-) I když učitelky v tom mají možná výhodu, protože pak líp vědí "jak na ně".

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama