Vader – kočka #2 + nějaký ten pes

20. února 2016 v 20:26 | Jana |  Kočkomilové
V minulém kočičím článku jsme si pověděli, jak seznámit dvě kočičky. Dalo mi hodně práce sepsat nějaký ucelený soubor toho, co a jak. Při celém tom studování dané problematiky o teritoriálním chování koček, agresivitě, stresu a všem možném, jsem si vzpomněla, jak jsem přinesla domů Vadera - Vadera, kočku #2.


Již nějakou dobu jsem doma měla Summer. Bydleli jsme v jednopokojovém sklepním bytě. V místnosti byla postel, dva stoly, sociálka, lednice, pračka a vařič … Plus okno tedy. Katastrofa. Já i expřítel stále v práci. Domů jsme chodili pozdě. Pak se ve mne něco zlomilo a já začala mít homeoffice v úplně jiné práci. Prostě jsem přestala chodit mezi lidi a začala pociťovat potřebu po druhé kočce.

Neměli jsme moc peněz a expřítel hodně dlouho odolával. Až jednou jsem jej konečně uprosila (fintou …) a jeli jsme pro kotě. Abych pravdu řekla, přípravě jsem věnovala cca 2 hodiny čistého času. Šla jsem koupit kotěcí granule a kapsičky. Přečetla jsem si pár diskuzí a jelo se. Samozřejmě doma jeden záchod a jedna přepravka a neuvěřitelně málo místa …

Vadera si expřítel v útulku okamžitě zamiloval, pojmenoval ho a stali se až do našeho rozchodu nerozlučnými přáteli. Myslím, že Vader ho měl vždycky mnohem raději než Summer.


Doma jsme položili přepravku na zem, do misky nalili kotěcí mlíčko a přepravku otevřeli. Já mezitím stále vlídně mluvila z postele na Summer a ex se věnoval novému přírůstku. Proběhlo syčení, ale Vader byl od mala takový trochu debil, takže na Summer hodil bobka a zkoumal pokoj, ve kterém jako měl žít. Absolutně tu kočku ignoroval. Summinka se sice rozčilovala, ale jakmile zjistila, že já jsem stále její člověk, začala se chovat normálně, kotě očistila a v noci spolu už spali.



A obdobně jsem postupovala, když jsem měla v dočasných péčích psy. Štěňata, podotýkám. I když poprvé … Poprvé jsem se bála reakce Summer, které postupem času začaly vadit změny v postavení nábytku a když se jí něco nelíbila, počůrala nám postel nebo gauč. Samozřejmě jsem si dočasky brala až do bytu, kde jsme měli postel v patře, kam psi nesměli (a kočky to měly jako odpolední lehátko) a byt měl dvě místnosti.



Ex mi tehdá odjel na pracovku do USA a já měla být 3 měsíce sama doma. Takže jsem toho využila a donesla jsem štěně. A jak proběhlo seznamování? Summer si jej očichala a když si chtělo hrát, uzemnila ho. Vader byl prvně vyděšen, ale postupem času zjistil, že pes není nepřítel ale kámoš. Takže mu shazoval kočičí granule z poličky a kradl mu hračky. Ani jedno ze štěňat, které jsem měla, si koček nevšímalo. Vlastně jakýkoliv pes, který kdy byl s mými kočkami, si jich nevšímal.

Až na Akabku, která Vadera chtěla ulovit, a Summer ji sundala na zem a zbila.

Co tím chci říci? Ačkoliv existuje návod s plánem, co dělat minutu po minutě, někdy situace prostě plánovat nedovolí. Jo, jsem holt taková. Ale třeba Lina Dee je na tom dle mého dost obdobně. Ačkoliv i ona se snaží dbát na pravidla, kočky jí stejně řeknou, co si myslí, že je nejlepší. A to má, prosím, trojnásobek počtu mých koček (pokud jsem to spletla, omlouvám se!).


U každého problému, kterému čelíte společně s vaší kočkou, s ní spolupracujte. Ona je dost chytrá na to, aby vás navedla správným směrem. Nevím, jak u kvadratických rovnic a problémech s diskriminantem, ale v přijímání nového člena smečky vám kočka velice ráda řekne, co a jak :)

 


Komentáře

1 Aidee Aidee | Web | 21. února 2016 v 13:04 | Reagovat

Já pořád nějak nerozumím vztahu našeho kocoura a naší fenky. Naše fenka totiž strašně žárlí a kocour jí zase provokuje, nějak mi to bohužel nesedí do mez přátelství :D. )Je ale třeba podotknout, že druhá fotka tohoto článku je neuvěřitelně roztomilá :D.)

2 lee-banda lee-banda | E-mail | Web | 21. února 2016 v 23:33 | Reagovat

Mívali jsme doma stafforda, který nám vychoval štěně amerického buldoga (což je tele, které i ve štěněcím věku bylo větší než náš staffík) a boloňačku... naprosto bez problémů... ale co se týče boloňačky, staffa snesla, tak vychoval ji tak proč ne, že? Ale jakmile došlo na to, že ona by měla vychovat štěně - sice velikou středoasijskou pastececkou, ale v tomto případě nehrála roli velikost, ale vetřelec na jejím území - to byl konec. Párkrát jí ukázala, kdo je doma pánem, načež na ni začala vrčet, až nakonec spolu nemohly být... takže je to fakt o nátuře každého zvířete...

3 Sentencia Sentencia | Web | 22. února 2016 v 13:19 | Reagovat

přesně z tohodle mám jednou hrůzu. Ne, že by stěhování hrozilo v nějakou dohlednou dobu, ale Charliemu bude 6 a tak do dvou let asi na změnu prostředí dojde. Jednou se se mnou už stěhoval, ale to bylo z bytu do bytu. teď, pokud všechno dopadne, jak má, to bude z bytu do domu se zahradou a dalšími lidskými i zvířecími obyvateli :D Asi to bude hodně zábavné seznamování :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama