Na první pohled

24. března 2016 v 15:00 | Jana |  Práce
Znáte ten pocit, když vidíte na pohovoru svého budoucího šéfa a víte, že tohle by šlo?



Nemyslím teď sexuálně, Akime. Myslím tím, když prostě najdete člověka, se kterým si umíte představit, že budete pracovat. Ke kterému cítíte jakýsi respekt a bázlivost, ale něco vám říká: Jani, tohle by mohla být dost suprová šéfová?

Tak ten jsem poznala včera na pohovoru.

Již to vypadalo, že nastoupím minulý pátek do práce na Českou poštu - za přepážku, ale ... bylo tam tolik ale, že jsem nakonec již domluvený nástup atd. zrušila. Hlavním důvodem byl asi zdravotní stav. Dost dlouho jsme o tom s princem diskutovali a nakonec se shodli, že by to nikam nevedlo. Ač to byly překrásné peníze, o kterých se lidem na kase v Albertu ani nezdá, přesto jsem zvolila cestu jinou ...

Ono totiž z ničeho nic, když byl domluven nástup na Poštu a vše šlo jako na drátkách a všichni kolem mne byli spokojení a happy, přišla prosba o výpomoc ve školce. A já prostě k dětem chci, o tom žádná. Co mi brání? Titul ... Takže by vždy šlo jen o DPP nebo půl-úvazek. Což je sice krásné, ale finanční situaci u nás doma by to moc neřešilo. A aby toho nebylo málo, začali se mi ozývat lidé z míst, kam jsem životopis poslala cca před měsícem ... Takže jsem se dostala do stresové spirály a zdraví zahlásilo stávku ... Klasika.

Naštěstí vše dopadlo dobře. Mám domluvené nějaké pohovory, možná příslib výpomoci ve školce ve vedlejší vesnici, takže bych bez práce dlouho zůstat neměla. Uvidíme, jak to půjde dál. Každopádně abych se vrátila k původnímu zámeru článku ...

Nová možná šéfová ...

Princ se mi směje, že všichni mí nadřízení, stejně jako máma, v sobě mají hodně prvků dominance. Posledně, když viděl bývalou šéfku z elektra, tak se mi smál, že je stejná jako kamarádka Milena - generál. No a moje máma je voják a generál jakbysmet. A kdo ví, jak s princem v našem králoství žijeme, tak ví, že princ se od nich liší snad jen pohlavím ... Berte to jako nadsázku, nebudu zde rozebírat, čím vším se liší.

A včerejší pohovor s mou možnou nadřízenou byl toho samého duchu. Autorita a osobost proti mne u stolu a já jsem věděla, že tohle spojení by šlo, že její způsob zadávání práce by mi měl vyhovovat, že bych měla mít dostatek pracovních úkolů, že bych byla taková ta dušička kanceláře, co jen obešle mail všem kolem sebe, zda nezapomněli na tohle, tohle, tohle, ... Dušička, která zkontroluje, zda je dost kávy, když bude školení, ... Prostě když jsem tam včera seděla, věděla jsem, že princovi se ta práce asi líbit nebude, ale že já jí dokážu propadnout a budu dost často (po pracovní době) k nalezení doma na gauči s PC na nohou, telefonem poblíž a budu vyplňovat tabulky, psát nějaké zprávičky a budu se tetelit blahem, jak spokojená a šťastná jsem.

Protože co by mi pak chybělo? Zdravá relativně jsem, mám prince, kterého miluji, mám spokojené kočky, bydlím v krásné lokalitě v překrásném domečku s už ne tak úžasnou zahradou jako v létě, mám práci, která mne naplňuje a zatím nevypadá ani složitě a nezvladatelně.

Víte, byla jsem na několika pohovorech a vždy bych vám 100% hned po pohovoru řekla, jaký z toho mám pocit a že tam chci nebo nechci pracovat. Ten pocit by se doma nezměnil. Ale včera ... Včera jsem měla pocit, že tohle je něco velikého, něco, co mi hodně změní život a že bych si sakra měla rozmyslet, jestli chci jít do dalšího, praktckého, kola. Co mi hrozí? Že se budu tak moc těšit, že praktickou část zkopu jako prase a budu moc smutná. Nebo že se stane to, co před dvěmi lety - že vše bude luxusní, pohovory a úkoly projdu nejlépe ze všech a nakonec to bude jen o koukání do zdi.

Něco se daří, k něčemu směřuji ...

Je to jako se svatbou. Celý život se na ni těším, až budu krásná princezna a muž po mém boku na mne bude moci oči nechat a já ho budu milovat jako nic na světě.... Jenže teď, když už by i svatba reálně být mohla, tak z ní mám panickou hrůzu, že přijdu o svoji svobodu o svoje možnosti ... Tak samo to mám s prací. Tohle je práce, která mne dokáže uspokojit, dokážu si ji zamilovat a hlavně to bude takový ten splněný americký sen, kdy budu mít svoji kancelář a budu plnit úkoly i z domu ... Budu nepostradatelnou součástí týmu, ale budu mít dovolené, nebudu pracovat ve svátky a budu u toho moci budovat krásnou a spokojenou rodinu ...

Všechno najednou zapadá do těch správných sousedících dílků a já mám strach, že nakonec to budu já, dílek, který nikam nepasuje ... Mám takovou obavu, že zklamu na třech pro mne důežitých frontách života, že najednou zase nebudu mít nic. Mám strach, že to nezvládnu vyvážit, že ... Asi je zatím zbytečné se nervovat, když mám před sebou další dva pohovory a další dvě kola pohovoru ze včerejšku. Jediné, co mne trápí, je fakt, že včerejší šéfová mi naprosto dokonale sedla do lajny šéfů, které jsem vždy měla a dokonce ještě i mám moc ráda.

Takže ještě jednou:

Měli jste na pohovoru někdy pocit, že tady se hodíte?

Že tady by to šlo a šéf vám vyhoval?


Tento hrneček bych si nakonec přála, kdyby mne vzali ...
 


Komentáře

1 Akim Akim | E-mail | Web | 24. března 2016 v 15:08 | Reagovat

Tohle já fakt řešit nemusím, protože já se nehodím a nezapadám nikam, takže beru, co je a důležité je, přežít další den. Tobě ale přeji, aby ti to všechno dopadlo dle tvých představ. ;-)  :-)

2 Jana Jana | E-mail | Web | 24. března 2016 v 15:19 | Reagovat

[1]: Ale kušuj. V tobě dřímá duše umělce a ti se hodí úplně všude!

3 Cirrat Cirrat | E-mail | Web | 24. března 2016 v 15:21 | Reagovat

Tak dlouho ne, až jsem začala podnikat. :-D

4 Akim Akim | E-mail | Web | 24. března 2016 v 15:26 | Reagovat

[2]: Ty kušuj, má duše je nechutně zhýralá, bohémsky nepochopitelná a neuchopitelná, navíc v opilosti se chovám tak, že i zvíře je proti mě ukázkou vrcholné etiky a slušného vychování. Jen ta slova možná umím skládat tak, abych to tomu, kdo mi je diktuje zcela nezpackal. ;-)  :-D  :-P

5 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 24. března 2016 v 18:06 | Reagovat

Tak já Ti budu držet palce, ju? :-)

6 Nancy Nancy | Web | 24. března 2016 v 19:42 | Reagovat

ani si nevies predstavit ako ti zavidim takyto pristup k zivotu, ten optimizmus.
drzim palce aby ti to vyslo a aby sa ti tam pacilo.

7 zmarsalkova zmarsalkova | Web | 24. března 2016 v 19:55 | Reagovat

Protože jsem neměla zatím příležitost poznat mnoho šéfů, tak nemohu odpovědět, ale ten pocit o tom dílku, co nepasuje... tak ten znám dobře a bojuji s ním bohužel neustále. Ale u Tebe to vypadá, že je to opravdu na dobré cestě, držím palce a jsem zvědavá, jak to nakonec dopadne!

8 Jana Jana | E-mail | Web | 25. března 2016 v 11:05 | Reagovat

[5]: Děkuji!

[6]: to jsem ráda, že alespoň někde optimisticky zním  :) děkuji za palce ;)

[7]: No dneska jsem "šéfovou" asi probudila svým telefonátem, tak uvidíme ... budu štěstíčko i palečky potřebovat, protože nevím, co mne čeká v dalším kole za tabulky ...

9 Liliana Landštejnská Liliana Landštejnská | Web | 25. března 2016 v 20:25 | Reagovat

Já vlastně snad ani na pořádném pohovoru ještě nebyla. Ve firmě, kde teď pracuji (dělník ve výrobě), se dělají nábory většího počtu lidí, když je potřeba a většinou se to řeší přes agentury. Prostě člověk dojde a až ve výrobě se zjistí, jestli to půjde nebo ne. V červnu budu v této práci dva roky, na konci května mi končí smlouva, tak jsem zvědavá, jestli mi ji prodlouží. Ale nijak se tím nestresuji, co bude, to bude.

10 Anička Anička | Web | 26. března 2016 v 10:39 | Reagovat

Ono je sice hezké mít pocit, že by to šlo, ale pak je člověk o to víc zklamaný, když to nevyjde. Aspoň u mě to tak je. Takže se snažím raději pocity potlačovat. Sice je třeba řeknu, když se mě někdo zeptá, jak bylo na pohovoru, ale v duchu se snažím k oné pracovní nabídce moc nevázat. Teď mám už naštěstí na chvíli s hledáním práce utrum a těším se, až nastoupím na nové místo. Ty pohovory nebyly žádný med. Držím Ti palce, abys našla brzy takovou práci, kde se ti bude líbit. :-)

11 myší královna myší královna | Web | 27. března 2016 v 11:23 | Reagovat

Jo, na katedře výtvarky v Olomouci. Nepřijetí jsem prožívala hystericky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama