Dramaturgická výchova

18. dubna 2016 v 6:55 | Jana |  Práce
V rámci mého vysokoškolského studia se prohrabávám předměty, které stojí za starou bačkoru. Buď jsou moc teoretické, nebo nudné, nebo k ničemu (říkám teď, v praxi se uvidí). A pak se objeví předmět, který se jeví na adepta "předmět vysí*ač", který tam je jen proto, aby byl …


To byly mé první dojmy z pohledu do rozvrhu. Jelikož docházka na jeden seminář je nutná, odešla jsem z práce dříve a šla se, dle mého, ztrapňovat trepčením před ostatníma lidma. Popravdě příchod naší vyučující v harémových kalhotech (ale zaujaly mne, z čeho jsou vyrobeny! Nebyly úplně od věci!) a veselé mikině mou náladu moc nezvedl.

Vichřice byla úvodem k vichřipi v pekle!

Rozpačitá rozcvička a uvolnění taky nedosáhla hodnocení předmětu měsíce, ale nápad jsem později hodnotila jako velice zdařilý a inspirující! Co mne zaujalo, bylo čtení textu … Každý si měl svým tempem číst text, který jsme všichni dostali (stejný). Až při druhém čtení mi došlo, že to je DANTE! No prostě jsem byla tak zasekaná exporty a transfery, že mi hlava zapla až cca hodinu a půl po odchodu z práce.

Následující práce byla už jen luxusní. Rozdělení do skupin, detektivní příběh o Francesce a Paolovi, výsledek šetření reprodukcí živých obrazů - prostě báječně strávený čas … Pro mne, jakožto milovníka Božské komedie a Danteho náznaků (četla jsem jej bez vysvětlivek, možná proto si z něj tak málo pamatuji … ale chystám se na něj znovu!), to bylo pohlazení duše a hlavně srozumitelné předání toho, co nám dramat. výchova v tomto předmětu měla dát.

Tady si kliknutím na obrázek rozjedete celý program hodiny!

Pro mne to byla hodina, kdy jsem si na své inteligenční a schopnostní úrovni vyzkoušela, jak to funguje u dětí. Děti by měly asi více dotazů než já. Šlo o to, že příběh byl adekvátně náročný dospělému člověku. Byl temný, byl erotický, nebyl úplně banální. Super. Já mozek zapojit musela! Jenže já nejsem celá skupina. Vyskytly se hlasité protesty, že tohle na prvním stupni nemá co dělat. Že ty ženské čekaly návod, jak pracovat s dětmi a chtěly nápad. Víte, v tu chvíli mi lektorky bylo líto, protože to přesně ona udělala. A ty, které se tak ptaly, mi přišly jako nekreativní lenošky. Nekreativní v tom směru, že jsou unavené a prostě chtějí inspiraci, kterou upraví a použijí (z toho jde cítit i ta lenost). Jakoby neviděly to, co se stejně dočtou v knížkách k seminární práci - že je třeba originality a volnosti a ne jen kopírování nápadů.

Nechápu to, že se tento problém vyskytl zrovna u těch lidí. Protože jsou to prima lidi, veselí a správní a tohle bylo pro ně super. Z mého pohledu. Čekali něo víe veselého, hravého a k blbnutí - jejda toho mají dost s dětmi. Teď si měli vyzkoušet, jak to funguje v jejich hlavě, aby to mohli vymyslet pro hlavu dětskou!

Ale dost stěžování si. Hodně mne potěšilo, že jsem jako jediná (možná ještě tedy Maruška, dobře) z celé skupiny poznala, o jaké dílo jde. Jaký je auto, jak se jmenuje dílo a poznala jsem i pasáž, ze které je čerpáno. Lidičky já se v tu chvíli cítila suprově. Hrozně mne potěšilo, že jsem četla něco tak dobrého. Naposledy se mi to stalo v 8. třídě na základce, kdy jsem měla přelouskaného Shakespeara a jeden vyučující se nad tím hodně pozastavil … Nádherný pocit, kdy z pár řádků odhalíte něco, co ostatní nevidí! Taky nesmím zapomenout na fakt, že přesto, že mám sociofobii, tak se tentokrát neprojevila - byla jsem s holkama, co znám, co mám ráda a tak jsem si celou tu trojhodinovku náramně užila!


Pořád mi to nedá, ale myslím, že ti, co Božskou komedii nečetli, z toho nemohli mít ten pravý požitek. Nebo nečetli, nedokázali ocenit autora samotného. Nebo ocenit, jakoby mu nerozuměli. A pak ani nechtěli být součástí toho všeho, protože pokazili celé ty obrazy (jakože jejich skupina) …

ALE BYLO TO SUPER!

 


Komentáře

1 Síma Síma | E-mail | Web | 18. dubna 2016 v 9:49 | Reagovat

Tak to se máš! Já jsem měla paní na dramatickou výchovu, která s námi dělala věci jako s těmi 3 letými v MŠ. Nejhorší bylo, že stejným způsobem s námi i jednala. Někoho, kdo by nám udělal hodinu pro dospělé a přitom inspirativní pro práci s dětmi bych ocenila a moc si to užila! Kdežto mé každotýdenní-  krá, krá, krá a jak se u toho cítíte - mi lezlo na nervy! Ještě štěstí, že to už skončilo a trvalo jen 2 roky:D

2 Lee Banda Lee Banda | E-mail | Web | 19. dubna 2016 v 19:31 | Reagovat

Kéž by byla ta čtyřhodinová povinná přednáška, kterou máme my, taky tak fajn :-D

3 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 22. dubna 2016 v 19:37 | Reagovat

Páni, tak na tenhle seminář bych si ráda zašla :D Ovšem Božskou komedii jsem nečetla... Měla jsem ji na listu knih, ale nakonec zvítězil Dekameron, takže se mi trochu posunula na dobu neurčitou :D

4 Emmy :3 Emmy :3 | Web | 24. dubna 2016 v 9:48 | Reagovat

Na seminář bych šla velmi ráda, ovšem ještě pár let si počkám. S rozvrhem si nelámej hlavu :P já jsem ve škole denně od 8:00 do 18:00 a pak mám od 18:00 zkoušku do 20:00 a pak konečně domů a další den nanovo, nemám čas se ani naučit texty na herectví, což je průser ! :D ale stejně to zvládám! :)

5 jajafilm jajafilm | Web | 24. dubna 2016 v 10:32 | Reagovat

;-)

6 Jana Jana | E-mail | Web | 24. dubna 2016 v 17:54 | Reagovat

[1]: myslím si, že aby dospělý něco pochopil, musí se s ním jednat jako s dospělým ... :)

[2]: Jsem ráda, že tahle dlouhá byla taková fajn :D

[3]: Jen doporučuji, obzvláště vstup do pekla - pecka! A dobře se na to balí chlapi!

[4]: Teda!!!

[5]: ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama