MHD a má ranní rutina

13. května 2016 v 16:43 | Jana |  Ze života
Umřelo mi auto. Nebudu dále specifikovat důvod … Ale budu rozebírat, co to znamená :)

Autem jsem v práci do 15 - 20 minut. Nejdelší je projet vesnicemi, kdo by to řekl. Asi úplně nejvíc nejtěžší je vesnice v místě mého pracoviště. Ale pořád se kdykoliv můžu v práci sebrat a jet domů. Myslím tím, když odchází kolegové a já nemám dál co dělat - jdu s nimi. Jsem krásně oblečená, mám úžasné boty na podpatku a můj účes je skoro jako od kadřníka …

A bez auta? Ráno vstávám stejně. Vstanu a cca 15 minut jsem uvězněna v koupelně na toaletě, neboť kočky se nutně potřebují mazlit. Poté si umyju zuby, zjistím, zda mám vlasy jako klaun Crusty ze Simpsonů a jdu do obýváku/kuchyně. Tam mne urgují kočky, že chtějí ven, nebo jíst nebo se zase mazlit, protože byly celou noc bez mazlení (Vader). Karimatka mi leží na zemi celý týden, tak jen zapnu ntb, dám si sklenici džusu, protáhnu se a jdu si zacvičit s Hankou.


Pokud mi cvičení nekomplikuje Vader přepínáním videí (to on tuze rád na tom dotykovém displeji notebooku), jsem hotová relativně brzy. Po cvičení následuje snídaně z krabiček (jo, protože jsem byla první měsíc tak hotová únavou a žláza mi to neulehčovala, tak prostě krabičky opět a znovu …), vypití několika sklenic vody a urychlený úprk do koupelny. Kde všechno vzdám a končím jen s řasenkou a možná nějakou tou linkou kolem očí. Pokud to jde, vlasy sepnu do culíku a narovnám si pouze ofinu (novinka). Převléknu se do něčeho jiného než pyžama nebo věcí na cvičení a jdu shánět kočky.

Někdy je totiž pouštím a pak je zase musím sehnat zpět domů, aby nevzbudily mého spícího prince. Když nestíhám - začínám se modlit. Nevyspaný princ je fakt síla. Stejně jako hladový, to je lepší hledat útočiště někde daleko … Až doposud není problém, pokud vstanu včas, když nemám auto. Autobus mi odjíždí totiž 6:41, což odjíždím i autem. Do práce jezdím na 7.00, což autem - pohoda klídek. Ale busem?


Busem vycházím z domu po půl, chviličku počkám na bus a jedu do Brna. V Brně jdu odporným smradlavým podchodem a zase chvilku čekám. Nasednu do druhého busu a cca 30 minut jedu (do Brna to je při dobré vůli 10-15 minut). Ráno bývá autobus prázdnější, tedy jsem brečela jen chvilku jednou včera, při druhé ranní jízdě. Dojedu do místa pracoviště a cca 5 minut stojíme asi 2 km od mojí práce. To se mi jít nechce, bo busem budu v práci dřív a čekám. Vystoupí většina lidí a já zůstávám v autobuse sama. Vystupuji za chvíli a v práci jsem 7.32-35.

Cestu tam se hodně těším do práce a jsem bez únavy a stresu. V práci jsem v klidu a v teple a kolem 16, kdy se lidi začínají těšit domů, já trnu hrůzou. Autobus mi jede až 17.05. Takže jsem teď pro změnu v práci sama (nebo s šéfem) a protože většina pracujících, se kterými komunikuji, končí také o půl a nebo v 16, tak nemám co dělat. Takže bloguji. Ale cítím se víc a vím mizerně … Pak jdu jako na popravu na zastávku, kde čeká dav lidí - pracující Rumuni. Takže kouř z cigaret, pot, … Skoro brečím podruhé. Ale nastoupím a snažím se vydržet až do Brna bez poblití se nebo propuknutí záchvatu. V Brně je další darda lidí a to už nedokážu vydržet, sedám si do klubíčka na lavičku (když je plná, tak i na zem) a jen se uklidňuji, že tohle brzy skončí. Autobus na vesnici, kde bydlím, je narvaný k prasknutí, vydýchaný vzduch, pachy, … takže vystupuji o vesnici dřív a zbytek (cca 2.5 km) jdu pěšky. I v dešti, jako včera.


Ale tohle není to, čemu jsem se chtěla věnovat úplně v původním záměru… Když jsem hledala jinačí spoje, které by nejely až do Brna, narážela jsem na samé s třemi přestupy nejméně. To by ještě šlo. Ale přestupy v poli. Prostě rovní cesta, cca 20 km a na ní je zastávka. Prudký kopec, zastávka, … Nikde žádný strom, žádný přechod, nic … A nejlepší jsou zastávky na čtyřlístku na křižovatce v polích … To je o život. Prostě ráno v 5 stojíte na poli a čekáte na autobus. Sněží? Prší? Padají trakaře? Vy stojíte a trnete hrůzou, aby nějaký debil nejel moc rychle a nevzal vás s sebou - neboť zastávky v nepřehledné křižovatce (v tom kopci), jsou prostě evidentně oblíbené … Do nedávna jsem těmito místy také neprojížděla zrovna pomalu, ale teď s dávám hodně pozor. Protože stejně jako jsou hloupí řidiči, jsou hloupí i chodci …

…………………………………………………………………………………………………………

Myslela jsem si, že se mé cestování do práce zlepší. No, když jsem ráno začala zvracet a v práci jsem pro změnu nemohla stresem vstát ze židle, rozhodla jsem se, že prostě budu muset jezdit autem, protože tohle by mi dlouhodobě asi neprospívalo. Hlavně asi není úplně super přijít ubrečená do práce, odcházet ubrečená z práce (dobrý, že ne poblitá …) a na zastávce sedět na zemi v klubíčku mezi kolegy z práce, … Klubíčko po práci se konalo jen v Brně, takže reputaci v místě pracoviště jsem si ještě nepokazila …



Asi si pořídím kolo, protože až se mi pokazí auto znovu, tak nevím nevím … Už teď chodím každý večer spát trošku ve stresu, zavírám oči a snažím se uvěřit, že zítra už to bude lepší ...
 


Komentáře

1 Akim Akim | E-mail | Web | 13. května 2016 v 17:31 | Reagovat

A je tedy možná resuscitace tvého autíčka, nebo už je z něho jen hromada šrotu? :-?  ;-)  :-)

2 zmarsalkova zmarsalkova | E-mail | Web | 13. května 2016 v 18:26 | Reagovat

Tak už vím, kdo cvičí s Hankou :-D

3 Tess Tess | Web | 13. května 2016 v 19:33 | Reagovat

Ahojky, vím že s ohledem na můj věk to nebudeš brát vážně ale tvoje články se mi líbí, zvlášť tento :-) Chtěla jsem se tě tedy zeptat na radu, mám psát články tím způsobem jak je píši nebo mám něco zlepšit???
Můj blog najdeš zde : http://tessin-blog-o-vsem.blog.cz/

4 kouzelnakrajina kouzelnakrajina | Web | 13. května 2016 v 19:43 | Reagovat

To mě mrzí, že ti nejede auto :-(

5 Sonča Sonča | E-mail | Web | 13. května 2016 v 19:46 | Reagovat

Šmarja! Tak snad auto bude brzy v pořádku! :( Já taky nerada hnusná, přeplněná a vydýchaná MHD... Taky bych radši šla pěšky...

6 Sugr Sugr | E-mail | Web | 14. května 2016 v 7:03 | Reagovat

Janinko máte zajímavý blog, vypadá tak pohádkově, Princ (skutečný) coby muž, práce, což je dnes zázrak najít, milující kočičky coby nejen námět k článkům zde, rozhovor, kterým jste byla poctěna a mnoho obdivuhodných krás ve vašem životě, včetně vaší manuelní šikovnosti..., jste šikovná mladá dívka, obdivuji vás.
I já jsem byla poctěna a mile překvapena hezkým Rozhovorem na Srdci blogu, byl fajn, jen..., byla jsem za necelý měsíc mezi těmi odejitými z Autorského klubu. Stejně tak, jako velikán o kterém jste psala ve svém komentáři minule - Petr Čerf. ???
Tak držím palce ať vám brzo zase jezdí autíčko, protože cesty MHD do práce znám moc dobře, potýkám se s nimi už hodně hodně let, ale jiná možnost není... ;-) Po Praze jet autem, to je o hodinu déle, než MHD! :-D

7 Allex Allex | E-mail | Web | 16. května 2016 v 20:53 | Reagovat

Tak to ať se ti Ti brzy auto spraví ;-)

8 Porcelánová panna Porcelánová panna | E-mail | Web | 16. května 2016 v 22:08 | Reagovat

Ty jo a v kolik vstáváš? Upřímně, kdybych měla denně dojíždět jako ty...skončím... :-| Mě se takové dojíždění hnusí.

9 Daisy Moon Daisy Moon | E-mail | Web | 16. května 2016 v 22:08 | Reagovat

Autobusy jsou zlo, já naštěstí dojíždím do školy vlakem, kde si můžu udělat pěkně pohodlí. Doufám že auto bude brzy zase ok :) Zatím přeju pevné nervy s dopravou.

10 Popelka Popelka | Web | 18. května 2016 v 15:46 | Reagovat

Asi jsem divná, ale já kdybych nejezdila MHD, tak budu v nepohodě. Fakt mi vyhovuje, že mám čas, kdy můžu jen tak v klidu přemýšlet... Ale je fakt, že dopravní špičky jsou na nic... :-/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama