Moje kočka Summer 5. část

8. května 2016 v 19:05 | Jana |  Moje kočka Summer
Odpočívám si na okně, můj kožíšek hladí jemný vánek, pokojem se line vůně čerstvě uvařené kávy … Blbeček vzdal mytí kožíšku a olizování utichlo. Moje ženská si čte knihu. Když najednou zazvoní telefon a můj život se opět obrátí vzhůru nohama …



Ženská miluje svou kávu a i přesto, že na stole stále čerstvá, nás vyhnala od oken, zavřela je a odešla ven. Vrátila se relativně brzy, ale … Nebyla sama. S sebou táhla něco v náručí. Něco, co divně páchlo, divně slintalo a ona na to mluvila jako mluvívala prvních pár měsíců na mne. Ne, že by se mnou teď nemluvila. Mnohdy mi stále předčítá z knih a tak, ale tohle bylo jiné. Tohle bylo konějšívé vykládání … A pak TO položila na zem. Neobtěžovala jsem se seznamování a se syčením jsem vzala roha na postel. Blbeček samozřejmě neodolal a hned se k tomu černému něčemu nahrnul. Aspoň si našel kámoše. Kámoše, který se musel pravidelně chodit dívat ven, kde měl čůrat a tak. Nemohl to dělat doma, vždy musel ven. Dokonce v jednu v noci!

Měl doma moc hraček, moje ženská ho nosila v přepravce od Blbečka a trávila s ním dost času. V tu dobu nám divně šustila postel. Jako bych šlapala na igelit. Celá postel, jakoby byla zabalená v igelitu. Asi se bála, že se naštvu a zase jí počurám celou postel. Nesla jsem to hrdě a spala jí stočená na hrudníku nebo polštáři. Dolů jsem chodila jen na záchod a k oknu. Blbeček se bavil s tím černým smraďochem … Po nějaké době ten černoch zmizel a přišel jiný chlupatec. Moje ženská jej ostříhala na lvíčka a byl na něj lepší pohled. Jenže tenhle smrad jaksi neuměl chodit na záchod ven a když moje ženská odešla do práce (na cca 4 hodiny), doslova po*ral celou kuchyň. Pak moc plakala a chlupatec už nebyl. Zase jsme byli tři a bylo mi krásně… A jak tušíte, ne na dlouho.

Takto jsem pomáhala s přípravou na pohovory ...

Vrátil se člověk z Ameriky. Jako dárek k přivítání jsme mu nachcala do kufru. A pak do bot. Bohužel to byly sandále … I tak jsem se držela své ženské, která pomalu ale jistě bláznila. Když nebyl člověk, byl smradlavý pes. Když nebyl smraďoch a byl člověk, začala diskuze o práci. No, ne že by mi to nějak vadilo, ale byla méně doma a vracela se smutná. Chvilku to šlo vydržet, dokud se zase neocitly všechny moje věci, věci blbečka a věci ženská v krabicích. Kde byly věci člověka mi bylo upřímně jedno, pořád kvůli němu ženská brečela a byl doma křik a bylo to nepříjemné …

Bylo to divné, vidět po tak krátké době zase krabice plné věcí. Celkem mne to štvalo. Víte, chtěla jsem už svoji pohodu. Svoje škrabadlo, svůj polštářek, postel voňavou aviváží, misku plnou kvalitních granulek a ačkoliv to bude znít divně, chtěla jsem, aby moje ženská už byla šťastná a Blbeček se naučil umývat … Říkala jsem si, že dokud budu mít svojí ženskou u sebe, bude to dobré. Blbeček si zvykne na cokoliv a já budu v klidu, když ona bude blízko. Takže dovolenou na chalupě o několika místnostech jsem si celkem užila. Děsila jsem Blbečka, který byl pořád někde schovaný, spala jsem v posteli, která voňavostí relativně ušla. Na chalupě byl krb a líbilo se mi u něj vyvalovat se. Bylo to dokonalé trávení času u krbu a knih, dokud zase nepřijel člověk. Pokazil to, začal křik … Pořád dokola, docela mne to otravovalo, tak jsem mu nablila do tašky s notebookem a pak i do bot. Ulevilo se mi a ženská mne kryla …

Než si našla práci, pomáhala jsem jí s Puzzlema ...


Víte, ačkoliv bych mohla popisovat dál, kam jsme se přestěhovali, jaké jsme dostali škrabadlo, … Víte, celkově ta atmosféra tam, kde jsme byli, byla dost napjatá. Nikam jsme nesměli, byli jsme jen v jedné místnosti a mně se to vůbec nelíbilo … Slibuji, že příští povídání bude trošku žhavější, protože ke konci toho temného období ženská začala někde mizet a vracela se nadmíru šťastná a spokojená a zase mi začala vykládat, jaké je venku počasí, co měla v práci k obědu a co víc, začala se oblékat jako člověk. Dokonce se přestala stříhat a kryla mne, když jsem v tom pokoji něco zdevastovala. Nově kryla i Blbečka. A když přestala doma spát úplně a začaly mizet věci, věděla jsem, že tahle změna bude tak nějak finální a vše se najednou obrátí k lepšímu … Tak si počkejte. Teď začne jízda!

Příští díl začne můj život nabírat na obrtkách ... Těšíte se?
 


Komentáře

1 Sonča Sonča | E-mail | Web | 8. května 2016 v 20:42 | Reagovat

Ta Summer je prostě!! Áááááách! Takhle nějak si představuju kočičí dámu.. :) Z očí jí září taková ta osobnost a jako by chtěla říct "I am your queen!" ... <3 Je fakt úžasná! :)

2 Fredy Fredy | Web | 8. května 2016 v 20:49 | Reagovat

to je nádherná micinka, moc povedený článek, jen tak dál :-)

3 Jana Jana | E-mail | Web | 9. května 2016 v 6:13 | Reagovat

[1]: Svým zjevem soupeří s mou pernatou (je to dbře?) láskou Eddiem ... <3

[2]: Děkuji!

4 Sonča Sonča | E-mail | Web | 9. května 2016 v 7:32 | Reagovat

[3]: Ano je to dobře.. :) Ale "slepičkovatou" je ještě lepší vzhledem k jeho přiblblému výrazu, běhu a odmítavosti uletět víc jak 3 metry.. :D :)

5 Akim Akim | E-mail | Web | 9. května 2016 v 12:59 | Reagovat

Je to kočičí femme fatale. :-P  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D

6 Plague Plague | 10. května 2016 v 21:46 | Reagovat

Taková potvora to je a jak se z ní lidi rozplývají, jen proto, že je pěkná :)

7 Jana Jana | E-mail | Web | 11. května 2016 v 5:23 | Reagovat

[6]: Ne že je pěkná, že to je osobnost se vším všudy ... Jako ty :*

[5]: ta jo teda :D

8 Proby Proby | Web | 12. května 2016 v 18:43 | Reagovat

Moc Ti děkuji za tvůj příspěvek na mém blogu :) Už xkrát jsem Tě viděla na hlavní straně blogu... jsem ráda, že někdo takový, zavítá i na můj skromný bloček... :) Moc TI děkuji za pochvalu :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama