Moje milovaná práce ...

29. května 2016 v 14:34 | Jana |  Práce
Jak probíhá můj den, jsem už jednou trochu nastínila. Nevím přesně ve kterém článku, ale pokud jste jej četli, tak první odstavec bude sondou do minulosti :)


Vstávám kolem 5. hodiny ráno. Koupelna a kočky u WC mi seberou tak 15 minut (tzn. čurat, zuby, obličej, vlasy 1. fáze, mazlit Vadera na zemi) a potom zapnu PC a jdu cvičit (předtím piju džus). Cvičím s Hankou, jedu 30 denní výzvu a chystám se zařadit kardio venku. Po cvičení následuje studená sprcha, úprava vlasů a jde se snídat. Během snídaně čtu blogy a někdy i komentuji (jak by se mi hodily audioblogy …). Pak si nalíčím oči, převléknu se a na lísteček princovi napíšu stav koček - kdo je venku, kdo je doma, … Do práce odjíždí po 6:30.

Po příjezdu do práce si pípnu u paní na recepci, někdy si vezmu camrák (CMR - dle Wikipedie Convention Marchandise Routière, Convention relative au contrat de transport international de marchandises par route) a jdu do prvního patra do kanceláře. Okamžitě zapínám PC a tiskárnu, dávám do lednice oběd a svačiny, zapínám kávovar (někdy dřív než PC …). Přihlášení, spuštění mailu a skladového systému, uvaření kávy a usednutí k PC … začnu třídit poštu, která naskákala po konci pracovní doby a přes noc. Udělám první, denní, report a otevřu složku s plánem dne.


Většinou ještě kontroluji stav exportů - zda sklad vychystal zboží, které má ten den jet, zda jsem poslala dokumenty na celnici, zda jsem poslala sumáře, zda cokoliv, co obnáší exporty. Většinou ještě vyjedu tabulku s daty o tom, co k nám má přijet z jiných skladů (z UK a z Unny v Německu). Mezitím přijde moje milovaná kolegyně Evička a parťák do čehokoliv Standa. Mám je oba moc ráda. Začneme řešit náplň dne, mnohdy proběhneme performance a pak celý den sedím a píšu maily na všechny strany světa a snažím se, aby byli všichni spokojení - jak u nás ve skladu tak ve světě.


Pokud vše probíhá v pohodě, celý den lyne moc příjemně. Je to úžasná rutina, která vám dává pocit kontroly. Ale není to tak každý den. K exportům patří i speciální závozy. Takže řeším mimo exportní země i třeba větší objednávky a zajímavé maily. A úplně bych zapomněla, někdy mi dost času zabere vyřešit a domluvit závoz do Ruska. Většinou to funguje tak (u všeho, ne jen u Ruska!), že odpovím na objednávací info mail a jemně položím naše podmíny. Přijde mi odpověď s jejich představou (pokud nebyla v info mailu) a já domlouvám se skladem, zda to je OK nebo ne. Někdy prosím o zdržení, jindy lobbuji za dřívější odjezd … Někdy čekám na vychystání skladem a vyřizuji objednávku dopravy, vyplňuji routing manifesty a tak. Standa je v práci delší dobu než já, ten dělá složitější věci. Ale moji práci umí taky. Já se jeho práci budu učit v nejbližší době.


No a někdy se stane, že něco urguji a nikdo mi neodpovídá - jako třeba závoz do Litvy minulý týden. Auto na Litvu mělo přijet ve středu a bylo posunuto ke konci pracovní doby na čtvrtek. Jenže to taky nepřijelo, tak že pojede v pátek - no problem, sklad má zboží nachystáno, stačí naložit a jet. Nebylo toho ani moc a nezabíralo to tolik místa - takže vážně OK. Jenže v pátek už chtěli ze skladu jít domů ( v práci se i začíná o hodinu dříve) a nikdo nám neodpovídal, jak s Litvou - auto mělo přijet ráno a bylo 14:15 a auto nikde … Takže mail hluchý a já auto naložit fakt neumím. Dokonce i složitější Rusko už odjelo s camrákem na míru … Takže co napadlo Janičku? Zvednout telefon a volat. No problém nastal hned po přestavení, neboť jsem nevěděla, jak se vyslovuje Lithuania - naštětí na druhé straně věděli, o co jde a s tím, že kontaktují dopravce a ozvou se mi, to skončilo. Můj pocit sebeuspokojení byl ohromný. A když pak zavolali znovu a situaci jsme vyřešili - geniální!

Litva odjela, sklad šel domů. Čekala jsem na padla, když v tom zvonil telefon. Číslo nebylo české a tak jsem si říkala, co to asi bude (ani jsem nebyla nervní, bo jsem v kanclu už byla sama). Představení proběhlo hezky, ale kdo mi volal jsem nezaregistrovala. Slušnou němčinou jsem poprosila, zda bychom mohli mluvit anglicky a pak jsem tápala, o co asi jde. Ono totiž objednávka je nějaká (třeba speciální závoz do Británie), ale společnost, která zajišťuje přepravu to ví jinak než já. Nakonec jsem zjistila o co jde a vykládali jsme si co a jak a kdy. A pak že to zkontrolujeme po telefonu. Jenže, já nesmím nic rozhodovat, protože v tomto světě všechno stojí nehorázné peníze. Tak jsem se zase omluvila, že to potřebuji mít i mailem potvrzeno, tak mi to rovnou poslal na mail. Když proběhla kontrola, volala jsem Evičce, zda si myslím správně, když jedna objednávka jede na jedno místo a je teda sbalena pohromadě. Potvrdila mi to a já poslala mail (upravený a změněný) zpátky do Beligie a telefonovala, protože došlo k nedorozumění. A protože nedorozumění bylo veliké, musela jsem celou situaci nechat na pondělí, protože jak jsem psala - nesmím nic rozhodovat a evidentně dopravce nevěděl, která bije. Takže jsem mu to barevně roztřídila, dopsala PO čísla, která mu chyběla a poslala mu Routing Manifesty pro obě nakládky … Jak se s tím popral nevím.


Proč to píšu? Přiznám se, že původní záměr byl, že tohle je příjemné zpestření dne. Ale nakonec mne napadlo, že pokud si tohle někdo čte, kdo pracuje v anglicky mluvící firmě a má strach z mluvení, že na tom nic není. Málokdo na vaší pozici i mimo firmu, mluví lépe než vy. Takže vám bude rozumět. U manažerů to je jiné, tam se čeká jistá úroveň vyjadřování. Ale na pozici adminky se bát nemusíte - já nevěděla, jak se vyslovuje Litva anglicky, jak se řekne zákazník mi vypadlo úplně, … Nemyslím si, že by moje angličtina byla natolik famózní, abyste mi nevěřili.



A když se vrátím k původnímu článku - po práci spokojeně odjíždím se staženými okýnky domů, kde na mne čekají vrnící stvoření a nepořádek. Asi hodinu po mně dojede i princ a většinou mne během tulení uspí a můj den končí. Až do 5:00 :) Oproti práci na pokladně kde vás lidi vysírali záměrně, si v této práci neskutečně moc libuji či lebedím a zbožňuji ji. Každý den se tam těším a někdy se mi z práce ani nechce, jak tam je fajn. Příště vám povím, ke komu do týmu patřím a jací tam jsou mí spolupracovníci :)
 


Komentáře

1 Antea Antea | Web | 29. května 2016 v 15:06 | Reagovat

Jsem ráda, že jsi v práci tak spokojená :-) Já mám teď taky docela dobrou práci/brigádu, ale kdyby mi někdo ty peníze posílal na účet a já bych tam nemusela, byla bych spokojenější :-D

2 Akim Akim | E-mail | Web | 29. května 2016 v 15:17 | Reagovat

Je fine, že jsi ok se svým jobem, já jsem teď taky spoky s tím svým, takže všechno je fine, ok a cool. :-P  :-D  :-D  :-D

3 Michaela Michaela | Web | 29. května 2016 v 16:19 | Reagovat

Je krásné, když má člověk práci, kterou miluje...

4 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 29. května 2016 v 17:37 | Reagovat

Teeda, obdivuji tě, protože vstávat na 5. hodinu by mě asi zabilo :D

5 rachel roo rachel roo | Web | 31. května 2016 v 0:07 | Reagovat

obdivuju to vstavani a ranni cviceni! to bych nedala, ani kdyby mi za to platili :)

6 Anička Anička | Web | 3. června 2016 v 21:44 | Reagovat

To je dobře, že se ti tam líbí. V kolik chodíš spát? Asi dost brzy, když vstáváš už v 5. To bych asi každý den nedávala.

7 Jana Jana | E-mail | Web | 7. června 2016 v 5:58 | Reagovat

[6]: No poslední dobou chodím spát kolem 22-23 :) Ale to jen když koukáme na filmy. Zase když nejsem moc unavená, tak stejně neusnu :)

[5]: Přes den se pak méně cpu, protože vím, že kvůli tomu pak ráno vstávám :D

[4]: Snažím se vstávat až v 6 - nejde mi to :D

[3]: Tohle byla hodně povedená náhoda, jak si mne práce našla :)

[2]: :) proč tolik angl.slov?

[1]: Jako dělat tuhle práci z domu ... To by bylo bájo :D Jen nevím, jak bych dělala komunikaci face to face s řidiči :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama