Napsat článek je šichta

24. května 2016 v 15:15 | Jana |  Kočkomilové
Obzvláště pokud jste za to placeni.


Vážně! Pokud člověk píše od srdce a bez deadlinu, tak to jde samo. Hůře to jde, pokud je za to hodnocen (finančně, slovně, …) a nejhůře s deadlinem. Jakmile člověk přijde o jakousi tvůrčí svobodu, začne se psát hůř.

Miluji psaní článků o kočkách. Doslova mi roste ego, kolik nových vědomostí nasávám, když hledám potřebné informace. Zbožňuji dělání rozhovorů o kočkách. Ale sepsat potom nějaký kloudný výstup pro noviny je peklo. Ne, že by mne to nebavilo, ale zavání ti povinností a co si budeme povídat - kdo má rád povinnosti?


Jenže … Potom váš článek vidíte v nějaké cizí skupině na FB, nebo jej nasdílí nějaký kamarád (kterému nedojde, kdo je Kočkomilka Jana) … A já pak umírám blahem a moje ego se může rozeskočit radostí, že se má práce líbí. Jenže jak se donutit k psaní?

1. fáze
Najít si články, ze kterých budu čerpat, je věc jednoduchá. Otevřu si vždy tak 30 - 40 odkazů a postupně pročítám a porovnávám informace. Nakonec si nechám otevřených cca 10 článků, které jsou anglicky srozumitelné i pro méně pokročilé angličtináře a svými slovy píšu dojmy. Necituji všechny články, protože mnoho z nich obsahuje ty samé informace. Ovšem snažím se vybrat i takové webovky, které jsem ještě nezmiňovala.

2. fáze
Když mám pročtené a porovnané stránky, které jsem si otevřela, shlédnutá videa na Youtube, která se problematice věnují, měla bych začít psát článek. Jenže to nejde. Nechce se mi. Takže si všechny webovky uložím do záložek pod názvem článku, který z toho má vzniknout. Ten kupodivu vymyslím hned (a před odesláním jej většinou měním). Poté zavřu PC a jdu si po svém. Nebo jen otevřu nový prohlížeč a bloguju.


3. fáze
Nastává 3 dny před deadlinem. Snažím se usednou k wordu a psát. Někdy to jde, někdy ne a někdy celý článek píšu na poslední chvíli. Naštěstí mám načteno dost informací, takže ani tak nepřemýšlím, co psát, jako spíše jak to řadit, aby to dávalo smysl. Mnohdy vycházím i z vlastní zkušenosti, z toho, co mi kdy řekli chovatelé či veterináři. Jenže nejtěžší úkol je to sepsat tak, aby se v tom někdo vyznal. Co je mou záchranou? Nehledám vhodné obrázky. Nikdy totiž nenajdu takové geniální, jako redaktorka novin Nikol. Nevím, kam na ně chodí, ale jsem ráda, že je doplňuje ona.

4. fáze
Odeslání. Blažený pocit a pocit nabuzení. Takže jak mám slinu, hned otvírám 30-40 dalších záložek pro nové téma a celý cyklus se opakuje.


Někdy se stane, že mne inspiruje diskuze na FB (třeba o veterinárních přípravcích), jindy mne něco napadne ve spánku - někdy se stane, že sednu a článek je do pár hodin hotov. Ano, články píšu většinou několik hodin a upravuji co se dá. A někdy jsem schopna článek poslat až den po deadlinu - prostě jej pošlu ve finální podobě až na druhý den, protože stále nejsem s něčím spokojená. Ale vždycky, úplně vždycky, to stojí za to. Vždycky se těším jako dítě na Vánoce, až můj článek spatří světlo světa a bedlivě si jej pročtu, prohlédnu si obrázky, zkritizuji si jej (plus si napíšu poznámky, co příště nedělat) a pak už jen sleduji, zda přibude nový komentář.

A co jsem zjistila? Jednodušeji se píšou články odbornějšího rázu, než ty vtipné. U těch vtipných totiž člověk musí všechno vymyslet sám a musí to napsat tak, aby to bylo alespoň úsměvné. A já jak se nemám o co opřít, tak si nejsem moc jistá a takový článek mi zabere dvojnásobek času …


A na závěr moje dva nejnovější přírustky (mimo toho, který jsem redakci odeslala dnes, 24.5. 2016):





Příjemnou zábavu při čtení!

 


Komentáře

1 Tallcy Tallcy | Web | 24. května 2016 v 15:19 | Reagovat

Neříkáš se spíš fuška?

2 Jana Jana | E-mail | Web | 24. května 2016 v 15:21 | Reagovat

[1]: Asi taky, nevím, proč mne napadla šichta :)

3 Fredy Fredy | Web | 24. května 2016 v 15:38 | Reagovat

krásný :-)

4 Antea Antea | Web | 24. května 2016 v 15:48 | Reagovat

Já psaní za peníze skoro neprovozuji, protože mi strašně vadí ten pocit povinnosti. Naprosto mi to tak otráví, do té doby, oblíbenou činnost...

5 Jana Jana | E-mail | Web | 24. května 2016 v 16:04 | Reagovat

[4]: No já za to placená být nechtěla, ale bránit se by bylo hloupé :) Ale jak píšeš - z radosti se stane povinnost ...

[3]: děkuji :)

6 Akim Akim | E-mail | Web | 24. května 2016 v 16:41 | Reagovat

Asi bych neuměl psát na zakázku, pro mě je psaní něco jako onanie, dělám to spontánně a podvědomě. :-P  :-D  :-D  :-D

7 Jana Jana | E-mail | Web | 24. května 2016 v 19:02 | Reagovat

[6]: ježiši to je přirovnání :)

8 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 24. května 2016 v 19:03 | Reagovat

Taky někdy raději píšu odborné články :D Tam mám vždy větší představu, co napsat

9 Akim Akim | E-mail | Web | 24. května 2016 v 19:14 | Reagovat

[7]: Nerouhej se. :-P  :-D  :-D

10 simplife simplife | Web | 24. května 2016 v 19:49 | Reagovat

Články se mi nejlíp píšou večer, když mám za sebou celej den a mám hodně zážitků. A je pravda, že nejhorší je, když něco napsat musím - to pak dlabu myšlenky až z pat, abych něco vyplodila. Ale pomáhá mi k tomu dobrá hudba :-)

11 Jana Jana | E-mail | Web | 24. května 2016 v 21:04 | Reagovat

[10]: Máš skvělý design a nápad na blogu!

12 Elizabeth Elizabeth | Web | 25. května 2016 v 12:32 | Reagovat

Je to skutočne tak. Píšem články do jedného časopisu a väčšinou to píšem pár dní pred uzávierkou. Takže s tebou úplne súhlasím a tvoje spracovanie článku sa mi veľmi páči. A navyše takisto poznám ten pocit, keď ten článok vyjde a niekde zbadám, že sa to číslo niekomu páčilo. Je to dobrý pocit, keď si spomeniem na to, že mi to dalo prácu. :)

13 Lola-J Lola-J | Web | 25. května 2016 v 18:19 | Reagovat

:D Tak, tak. Jde to všechno pak nějak ztuha a pak uvažuji, jestli to mělo vůbec cenu. :D

14 Anička Anička | Web | 25. května 2016 v 22:12 | Reagovat

Ta animace s ustýláním postele je fakt boží. :-)

15 sarushef sarushef | Web | 25. května 2016 v 22:55 | Reagovat

Hned se mi na tu žurnalistiku chce víc :D

16 Jana Jana | E-mail | Web | 27. května 2016 v 6:10 | Reagovat

[12]: tak tak, ten pocit na konci za to "přemáhání" stojí :)

[13]: přesně :D

[14]: Marm a Cole jsou úžasňáci!

[15]: cílená žurnalistika je asi něco jiného :)

17 Eleanor Eleanor | E-mail | Web | 27. května 2016 v 8:55 | Reagovat

Jako bys mi psala z duše. Sice nepíši placené články, ale deadliny z nám ze školy dokonale. Vždycky s nadšením vše načtu, pak leckdy o daném tématu s nadšením stále mluvím a když jdu po ulici, formuji si v hlavě výsledný text. Pak přijdu domů, sednu k Wordu a nic... Asi mám v sobě drobného anarchistu, co chce svobodu psaní nebo nevím :D

Ještě mě napadlo, naše kóča nedávno onemocněla a doktoři měli podezření na Infekční zánět pobřišnice. Sice se z toho dostala (asi to nakonec byla "jen" infekční anémie bakteriálního původu), ale když jsem pátrala po možných způsobech, jak kočičce pomoci jako majitel - nikde nic. Veterinář řekl, že když nebude jíst, tak ať jí dáváme umělou výživu. Musela jsem zabloudit až na stránky do USA, kde byly rady jak uzpůsobit kočce jídelníček, když má špatné jaterní testy. Jaké potraviny ji pro doplnění vitamínů na anemii podávat apod. Nechtěla bys napsat i takovýto článek? Překvapivě ona sama zřejmě věděla, co jí dělá dobře, protože opravdu jedna doporučované potraviny a ty, které jedla dříve vůbec.

Mimochodem dodatečně gratuluji k titulnímu rozhovoru! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama