Tlustá, hubená, ... Se na to ...

21. července 2016 v 22:44 | Jana |  Dumám
Tomuto tématu jsem se snažila dlouhou dobu vyhnout, ale nejde tomu jinak, než jej prostě otevřít.


Na rovinu, nejsem nejhubenější, vážím kolem XX kilo, což je na mou postavu více, než by mělo. Poslední dobou, co cvičím, se mi zmenšil obvod těla a váha lehce stoupla, tedy usuzuji, že nejde o tuky, nýbrž o svaly.


Mám nízké sebevědomí, co se týká mé vlastní osoby, mého vnímání sebe sama. V pracovní či profesní sféře mé sebevědomí není tak nízké, neboť vědomosti a dovednosti získat umím a umím je i čas od času velice efektivně využít. Bohužel, v mém okolí jsou dva velmi význační lidé, na jejichž názoru mi hodně záleží, kteří mi říkají, že jsem tlustá. Mimo jiné proto dost ochladl vztah mezi mnou a princovým otcem, neboť ten do mne šije při vstupu do dveří, jak jsem tlustá.

A já? Já mám svoje tělo ráda. Znám jeho nedostatky a pomalu je odbourávám. Nechci cvičit proto, abych byla hubená, cvičím hlavně proto, že mám radost z pohybu. Když bych se nutila, těžko bych se vydržela s nadšením tolik a tak dlouho hýbat. A co se týká jídla … Tady to je složitější. Snažila jsem se dodržovat jakousi krabičkou dietu, abych těm dvěma lidem vyšla vstříc. Jídlo nebylo nejlepší a bylo ho málo, takže jsem věčně měla hlad. Že bych se k tomu ještě hýbala? By mne asi kleplo. Dojídala jsem se a efekt žádný, že. Nakonec jsem zvolila variantu, že snídám křupínky s mlékem, mám vydatný oběd a večer už tolik moc nejím. Jím, ale ne nijak moc. A dvakrát, někdy třikrát, do týdne si dám Kinder Bueno, protože to miluji.

Jenže stačí hláška, že jsem tlustá, sem tam a můj mozek se kousne a ústí to v to, že mám odpor k jakémukoliv jídlu. Jako malá jsem trpěla návalovitým přejídáním. Lednička útokem… Odnaučila mne to Summer, protože kdybych to dělala dále, nezbyly by nám peníze na její jídlo. Začala jsem trošku vařit. Jenže s každým další - jsi tlustá - rostla i nechuť k tomu cokoliv vařit. Vaření samo o sobě má pro mne dvě úrovně - jednak tím dospívám, jednak tím nabírám na váze.


Dospívání je už za mnou, ale pořád mi přijde, že přijdu z práce a mám zase vařit - jdu jen do další práce. Radši bych drhla hlavou mezi dveřmi a futry, než abych vařila. Nemám z toho radost, nebaví mne to. Ano, až by někdy bylo dítě, bude to nevyhnutelné, ale tak to bude i celkové omezení mého mládeneckého a svobodného komfortu, takže s tímto koncem počítám. Druhou úrovní vaření je to, že se po jídle tloustne. Ne po každém, samozřejmě. Ale jsem na to psychicky tak, že začínám chápat anorektičky a co je k tomu dovedlo, že jsou tam, kde jsou. Můj mozek, přestože jej mám velice ráda a mé ego si na něm zakládá, prostě a jednoduše vyhodnotil vaření jako problém s váhou, kterou mi lidí kolem otloukají o hlavu, a tedy zablokoval jakýkoliv pozitivní přístup k vaření….

Můj poklad v hlavě dokonce blokuje pocit hladu, nebo já nevím. Mnohdy nemám chuť ani na jídlo, které mám velice ráda. No a když by se k tomu přidala princova nepřítomnost, tak začnu hubnout i kilo denně … Samozřejmě chápu, že je zdravé hubnutí, zdravý hubený člověk a nezdravý, anorektický, člověk … Proto jím a hýbu se a jsem spokojená. Jenže okolí není a já z toho jen churavím. A to až tak, že nemám chuť ani na sex či svazování, protože jsem tlustá …

Často přemýšlím nad tím, co s oblibou říká princ: máš hnědé vlasy, barvu očí si nepamatuje, jsi vysoká 175 centimetrů a jsi tlustá. Není to nic, s čím by se nedalo něco dělat. On vnímá objem těla jako barvu či výšku. Že být tlustá neznamená, že mi něco chybí nebo že jsem postižená, že bych se kvůli tomu neměla urážet. Dobře, proč tedy většina ženské populace velice zle nese, když jí partner řekne, že je tlustá? Někdy si připadám jako ve vietnamské rodině, kde váhu neřeší (snad jsem to pochopila správně od Hogrety…), kde o ní otevřeně mluví, kde být při těle znamená spíše poklonu za dobré zázemí… Proč je v naší kultuře tak zafixováno, že váha je tabu?



No, zakončím to asi tím, že jsem dle lidí, které miluji, tlustá, ničí mne to a mám z toho dost komplexy. Sama jsem relativně spokojená a myslím, že tím, že na sobě pracuji alespoň pohybem, vyvážím to, že nesnáším jídlo a vaření. Proč? Protože jsem tlustá. Začnu si šetřit a místo dětského pokoje budu mít běhací pás nebo podobný stroj a budu dvakrát denně hodinu poctivě makat. Třeba se tím vyřeší i to, že jsem tlustá. Třeba začnu mít normálně hlad a nebudu se stydět za to, že jím. Třeba mne začne bavit vařit, protože to nebude utrpení ale radost. Třeba …

Víte, mnohdy si kladu otázku, proč se mnou princ vůbec je, když jsem tlustá? Nemám tolik peněz jako někteří nebo asi jeho ex, abych si šla za 5k změřit všechno možné a řekli mi co a jak jíst … Já si prince vybrala takového, jaký je. Ano, převlékla jsem ho důstojněji k jeho věku a postavení a ostříhala, ale nenechala jsem si snad já upravit zevnějšek? O to by ani nešlo, kdo co na kom změnil. Spíše nechápu, proč si mne tedy vybral, když jsem tlustá …
 


Komentáře

1 Míša Míša | E-mail | Web | 21. července 2016 v 23:08 | Reagovat

Přečetla jsem si tvůl moc hezky napsanýý článek, byť dost dlouhý na měńě, ale naštěstí mě v pozornosti udržely vložené obrázky - dobrý nápad neb já jsem spíše na ty obrázky ;-)
K tomu co píšeš obsahově bych ti z mého pohledu napsala, že problém v tom že si tlustá není v blízkých lidech, ale v tobě. Pokud by jsi byla smířená se svým tělem, ale opravdu smířená, potom by narážky na tovji postavu s tebou nic nedělaly no spíše tak oni by ani k tobě už nepřišly. Takže bych ti poradila, pokud se sama sobě líbíš potom neřeš ostatní a žij si po svém a oni tě tak i přijmou. Pokud tobě samotné se na sobě něco nelíbí změň to a nevymlouvej se na to, že vaření je na tloustnutí - sama dobře víš že je to jen výmluva aby jsi nemusea se vaření věnovat. Ale tak co je paradox a to obecně, že lidé se raději odbydou nějakou bagetou a prý to stačí. Proč by věnovali čas vaření? Proč by věnovali čas sami sobě, uvařit si dobré kvalitní jídlo pro své těo, které jim dennodeně slouží že? Vždyt proč by se tak hýčkali, že? Tělo si to přeci nezaslouší anebo ano?

2 Jana Jana | E-mail | Web | 21. července 2016 v 23:41 | Reagovat

[1]: že mám problém sama se sebou jsem psala už v úvodu.nizke sebevědomí s potřebou být vyhovující vsem... A co se týče vaření. Nevěřím ráda, pro mne to je vážně symbol povinnosti a ztráty volnosti a možnosti. Právě se snažím najít, jak tento pocit odbourat. Ale jak píšeš,to s tkousrnutimnje výmluva. Prostě mně to nebaví.

3 Paralela Paralela | E-mail | Web | 22. července 2016 v 0:09 | Reagovat

Ouu...téma. No, mám toho asi hodně co říct. Zaprvý já mám se sebou problém pořád. Kromě mamky mi to asi nikdo neříká, ale to nevadí, já to vidím. Proto bojuju.
Ke konci píšeš, že nemáš peníze, které bys utratila za nějaké rady a jídelníčky. Já říkám - díky bohu. Je to jen tahání peněz z lidí. Žádný nepotřebuješ. Dokonce ani běhací pás. To se dá venku a zadarmo. Cvičit se dát doma a zadarmo. A jídlo? Chce to jen změnu a zkoušet, jak reaguje tvoje tělo. Do nějaký fáze to funguje samo, pak už je to na tobě, kolik jsi ochotná obětovat - asi. Existuje na internetu spousta lidí, který ti poradí. Když máš hlad, snídej spíš ovesnou kaši než křupínky. Křupínky je spousta prázdných cukrů a žádná energie. Kravský mlíko taky špatně. Přidej oříšky, zasytí tě. Jediný problém je, že to trochu vaření chce, ale dá se to připravovat dopředu. Dívat se spíš co jíš, než kolik jíš. Rad je spousta....a třeba hořká čokoláda s vysokým podílem kakaa není vůbec jedovatá! :D Nejlepší je vůbec neřešit, co maj lidi za kecy, ale to je těžký. Ono kdyby se ti dařilo a nebyl ten smutek z  předminulého článku, asi by to bylo všechno jinak...takže jsi pořád hrdinka! (co se navíc stará o nemocnýho kocourka a ani není její :)) ) Já se někdy až stavím na hlavu, o zdravým jídle a málo vaření bych mohla mluvit dlouho. Jen to radši nedělám. Denně běhám a jím maximálně 600kcal na den a jedině tak asi můžu vyjít ven. Dost oblečená. Stejně to nikam nevede. Ale určitě v silných chvílích vidíš ty světlé stránky, jakože máš prince a jsi hezká holka. A že je ti je dobře :) S vařením zkus začít vařit pro Prince, třeba tě to bude víc těšit, když je to z lásky :) Asi si tě vybral, protože si úžasná :) Celá věda.

4 Jana Jana | E-mail | Web | 22. července 2016 v 0:15 | Reagovat

[3]: moc děkuji za krásný komentář 😀 jak jíst, co jíst,kolik a kdy - to vsechno vím. Ale přijde mi to hrozně se takto omezovat 😁 jsem líná. A běhat venku by šlo, jenže mně vždy začne bolet noha tak, že se domů pomalu plazim. Proto volím jiné formy oihybunjako je plavání atd. Doma i posiluji 😀

A vařit pro prince, já mu navarim, potěší mně,ze mu chutná. ale nebere mně to,absolutne vubec. Tak právě nějakou jinou motivaci k tomu, cokoliv. Mám ráda dobře jídlo, ale vařit, to ne. Možná péct sladké 😀

5 Paralela Paralela | E-mail | Web | 22. července 2016 v 0:20 | Reagovat

[4]: Chápu chápu...mě to taky strašně bolí :D A péct sladké asi není ta správná cesta, hihi. Jinak ono to právě asi musí být rozumný, aby člověk neměl hlad a nepřipadal si omezeně. Jinak je to trápení lidí a nejde to vydržet dlouho :) I tak, hodně štěstí přeju. Cvičení tě baví, onoo se to přeci někdy musí projevit! (Jo, taky si to nalhávám :D )

6 Lady de Vampire Victoria Lady de Vampire Victoria | Web | 22. července 2016 v 3:43 | Reagovat

pěkné

7 beallara beallara | Web | 22. července 2016 v 6:52 | Reagovat

Tvůj princ si Tě vybral, že máš své kvality, které nejdou přehlédnout.
Já bych to řekla takto...přestaň se pozorovat, přestaň kňourat, zdravě se naštvi a začni se sebou něco dělat.
Před 5lety jsem na tom byla velice podobně, jen jsem fňukala...pak jsem pochopila, že to chci SKUTEČNĚ změnit a změnila...zhubla jsem 35kg špeků a v babičkovském věku se za mnou otáčejí vrstevníci mojí dcery. A kdo říká, že to nejde, tak kecá...váhu si držím už celé ty roky jen díky tomu, že zdravě a pravidelně jím...žádné dietaření...držím ti palce, máš na to :-)  :-)  :-)

8 lukahal lukahal | Web | 22. července 2016 v 11:09 | Reagovat

Nevýhoda psané formy je v tom, že Vás nevidím naživo.Proto jsem si zahrál na "šmíráka" a shlédl video o dělání stanu pro kočičky ( mimochodem pěkné ) a musím konstatovat, že pokud jste za poslední necelé tři měsíce nepřibrala nejméně 10-15kg, tak NEJSTE TLUSTÁ. Samozřejmě mé hodnocení je subjektivní ( zástěra je zástěra )  jako je většinou subjektivní i hodnocení  druhých ( např.vašeho tchána ).
Myslím, že je to částečně ve Vaší hlavě ..... na Kubě by Vás možná považovali za anorektičku :-), v rovníkové Africe by jste byla superobézní.
Být Vámi nedělám si hlavu s tím, co si o Vás v tomto ohledu myslí druzí ( o ni za Vás nezhubnou ) a doporučuji pokud cítíte,že chcete nějaké to kilo zhubnout,  hledat motivaci v tom, že to děláte, aby jste se Vy dobře cítila, aby Vy jste byla zdravotně fit a až potom, aby pro druhé na Vás pohled byl příjemnější.
Já mám zkušenost, že čím zarputileji se člověk v mysli soustředí na to, aby zhubl, tím hůře to jde.
Lepší je začít NĚCO dělat a pomalu začít shazovat na centimetry než na kila, což jak jsem četl v úvodu článku děláte, než se v MYSLI trápit , jak jsem tlustá.
Přesto chápu, že to není lehké a přeju úspěch :-)

9 Akim Akim | E-mail | Web | 22. července 2016 v 11:38 | Reagovat

XX? To máme 2X 10, čili 20 kilo, to je spíš hodně málo, ne? :-P  :D  :D  :D

10 Jana Jana | E-mail | Web | 22. července 2016 v 11:46 | Reagovat

[7]: Děkuji za milý a povzbudivý komentář! Neříkám, že to nejde. Spíše se ve mně pere pocit, že já si přijdu OK, ale pokud se nelíbí má váha princovi, jsem z toho nesvá. Tak samo vnímám jeho otce (oni mají moc dobré vztahy mezi sebou). Jako pokud mi řekne kolega nebo kamarád, že jsem tlustá, je mi o šumák, vím své. A i kdybych se jen vymlouvla, tak už se sebou něco dělám a zpěvňuji, takže ze sebe mám i dobrý pocit :) A jak píšete - žádné diateření, prostě stačí jíst zdravě  nepřežírat se a trochu se hýbat :) Víte, možná proto mne to ročiluje, protože nejím nějak mega moc a snažím se pravidelně a hýbu se ... Asi dělám ještě něco špatně  nebo časem výsledky budou :)

[8]: Já právě začínala s domácím posilováním, abych zhubla. Ale držet si tu píli bez radosti, to prostě nejde. Tak spíše chodím běhat, plavat, bruslit, měním to a vždy se snažím o dobrý pocit, jak se nutím, je to na houby :) Děkuji za komentář a návštěvu :)Článek o fotbale jsem doporučila i v práci :)

[9]: Já tam původně svoji váhu měla, ale pak jsem si vzpoměla na dávné časy, že jsem vážila méně a tak jsem ji smazala :D Každopádně teď ležím s průjmem jak prase, tak bych váhu zveřejnit mohla, jak jsem odvodněná :D

11 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | Web | 22. července 2016 v 12:41 | Reagovat

Máš s nima svatou trpělivost:) Co když to budou jednou říkat vaší potenciální dceři?

12 Jana Jana | E-mail | Web | 22. července 2016 v 17:42 | Reagovat

[11]: Nad tím jsem také uvažovala a popravdě ... I kdyby šlo o syna, asi bych velice, ale velice rázně proti takovýmto řečem vystoupila. Ovšem jak píšu, Plague prostě bere váhu jako výšku, jako barvu a délku vlasů, takže prostě nevidí, že to vadí. Ale ano, uhodila jsi hřebíček na hlavičku, taky nad tím přemýšlím.

13 zmarsalkova zmarsalkova | E-mail | Web | 23. července 2016 v 15:43 | Reagovat

Musím s přidat k Lukahalovi... ty jsi od stanu nějak výrazně nabrala?? Tady na úvodní fotce mi přijdeš vyloženě v obličeji štíhlá a u stanu možná nejsi hubeňour, ale tlustá teda v žádném případě ???
Ber to tak, že se nemůžeš zavděčit všem a někomu nikdy. U nás to bylo dřív: "Jsi se nějak spravila, ne?" A teď: "Jsi nějak zase zhubla, ne?" A to prosím váhový rozdíl po celou dobu je zhruba 5 kg :-D
No ale neodpustím si, že tchán musí být tedy pablb, protože tohle bych si opravdu nedovolila, žije s tebou přeci jeho syn a ne on.

14 Nany Nany | Web | 23. července 2016 v 17:23 | Reagovat

Mně taky nepřipadáš nijak tlustá, tedy z toho, co jsem viděla. Ale chápu, já váhu řeším od nepaměti.. Mám vždycky období, kdy jsem se sebou spokojená (třeba i něco málo shodím, protože jsem v klidu a pohodě), ale pak se na sebe ani nemůžu podívat. Já mám zas velkej zadek, no, mám to asi v genech (blbá výmluva, samozřejmě by to nějak dolů asi šlo, jen říkám, že prostě nemám tuk rozložený rovnoměrně, břicho můžu mít úplně vychrtlé a zadek pořád bude.. - no, ale tak milý ho má prý rád..). Chce to hlavně se nestresovat, jíst zdravě a sem tam nějaký ten pohyb. Nejdůležitější je taková ta vnitřní spokojenost, ať už člověk vypadá jakkoliv - avšak ta se těžko shání, no :)

15 Lone Howler Lone Howler | E-mail | Web | 27. července 2016 v 17:11 | Reagovat

Podle fotky opravdu tlustě nepůsobíš. Ale znám to, jediný rozdíl je v tom, že já se opravdu ráda nemám. Mně sice říkají, že nejsem tlustá, ale to jen proto, že nejsou upřímní. Protože pak něco řeknou a tím mi to dokážou. A ani si to neuvědomí, tak prostě vím svou pravdu.

Já teda nejsem extrém, ale necítím se dobře, mám asi 4 kila nad, i to je dost, ale jsou lidi, co jsou na tom hůř. Každopádně já se snažím nějakou dobu jíst zdravě, pohybovat se. Ale pravděpodobně dělám nějakou fatální chybu, přes kterou vlak nejede. Prostě to nejde dolů, nejde to. Máma to taky nechápe, žádnou špatnou štítnou žlázu nemám. Takže pravděpodobně musím najít TEN problém, co mi v tom brání, jelikož si neuvědomuji, kde ta CHYBA je…
Taky jsem před nějakou dobou začala rozumět anorektičkám. Vždycky jsem byla proti tomu, vlastně stále jsem, ale už jim rozumím. Jednou jsem měla víkend, který byl naprosto nabitý, neměla jsem čas na nic, na jídlo jsem si skoro nevzpomněla. Bylo to hrozně dávno, teď a nabitý víkend, to je nějaký paralelní Vesmír. Každopádně jsem skoro nic nesnědla. Nebylo to opravdu záměrně. Ale zhubla jsem tři kila. Když jsem pak stoupla na váhu, udělalo mi to radost. A musím se přiznat, měla jsem opravdu dlouho myšlenky o tom, že bych se na jídlo prostě vysrala. Protože mi ničí život, i přes to, jak moc jídlo miluji. Přešlo mě to. Díky zdravé stravě jediná změna. Nepřibírám. :-)

16 Porcelánová panna Porcelánová panna | E-mail | Web | 28. července 2016 v 18:29 | Reagovat

:-| Je normální když ti lidi které máš ráda řeknou že jsi tlustá? Ne to teda není. Spíš by se měli oni zamyslet nad sebou. Jako těžko říct kolik vážíš. Rozdíl je v nadváze a být tlustá. Ale mám pocit, že se tohle přestává míň a míň řešit. Tlustý děti jsou hrozný. Nad tím vždy kroutím hlavou. Já si dřív říkala co na ní vidí, když jsem viděla fakt jako tlustou holku a šla ruku v ruce s klukem kterého by přerazila jak sirku. Pak mi to došlo. Ne všichni rozhodují podle vzhledu ale i tím co je uvnitř. A myslím že tohle je i případ Tvého přítele i když si myslím že tak šílenou váhu nemáš prostě

17 LuckaM LuckaM | E-mail | 30. listopadu 2016 v 21:33 | Reagovat

Zhubnout se dá jedině pohybem a pravidelnou a vyváženou stravou v mírném deficitu. Zkrátka více bílkovin a méně sacharidů. Jinak není pravda, že by zdravá strava byla dražší. Když se podíváte do akčních letáků (já navštěvuji tuto stránku: https://www.akcniletaky.info/ ) tak najdete zdravé jídlo za menší peníze, než nezdravé, případně celý jídelníček bude za stejnou cenu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama