Noc vybízející k vraždě…

25. srpna 2016 v 8:16 | Jana |  Audioteka.cz
Při večerní procházce inspektora Jappa provází menší mužík, který má hlavu jako vajíčko a knír jako oficír. Nad hlavami se jim čas od času objeví jiskry ohňostrojů, které se konají každoročně jako připomenutí Guye Fawkese. Tito dva muži, procházející setmělými ulicemi diskutují, zda vůbec mladíci, kterým před chvíli Japp vyhuboval, vědí, kdo to Fawkes byl … Postupně se dostanou k tématu vražd, které je tolik spojuje, a také k tomu, že tohle je ideální noc pro vraždu - nešel by slyšet výstřel …



Jistě jste poznali, že inspektora Jappa provází samotný Hercule Poirot. Kterému hned druhé ráno zvoní telefon a je odvolán k sebevraždě. Zprvu jej to zarazí, proč by jej Japp chtěl u sebevraždy … Jenže po příjezdu na místo činu Poirotovi dojde, že to je hodně špatná sebevražda. Dokonce tak špatná, že vrah snad ani nepřemýšlel. Aniž by Poirot nějak více mluvil či nám dovolil náhlednout na práci jeho šedých mozkových buněk, rozběhne se vyšetřování. A jak skončí? Poirotovsky, přeci!

Tuto audioknihu jsem poslouchala v pořadí jako třetí. Stejně jako předchozí dvě (Záhada španělské truhly a Černý vzadu) ji namluvila herečka Hana Makovičková. Její hlas je takový babičkovský, a proto si u povídek, které namluvila, připadáte dvakrát tak uvolnění. Proto jsem knihu nemohla poslouchat za jízdy. A také proto, že tohle dílo je až neobvykle zaměřené na detail popis místa činu a celého domu. Haně Makovičkové ale nejde po dvou zkušenostech nic vytknout. V tomto díle neruší zvuk otáčejících se stránek a francouzské vsuvky jsou doslova excelentní. Ačkoliv nemění nijak výrazně hlas, pouze Poirota mluví s nonšalantním přízvukem, jasně lze poznat, kdo je kdo. Z jejího hlasu přímo čiší aktuální rozpoložení té které určité postavy.

Co se týče hudebního podkreslení knihy a přechodu kapitol - dokážu jen spokojeně vrněj jako moje dvě kočky. Hudba mezi kapitolami není (pouze na začátku), tedy žádný rušivý efekt. Interpretka jen mírným klidným hlasem oznámí číslo další kapitoly a pokračuje v příběhu. Ač se to zdá matoucí, k vyprávění na dvě hodinky se to skvěle hodí. A právě díky délce audioknihy je toto dílo vhodné před usnutím do postele, nebo jako dokreslení deštivého odpoledne u skládání puzzlí. Samozřejmě jistě najde využití více, ale sama za sebe mohu vřele doporučit právě tyto dvě aktivity.



Této knize po audio stránce nemám co vytknout. Hodně se mi líbila a poslouchat ji bylo jako návrat do dětství, i když šlo o těžší sledování detailů příběhu. Agatha Christie ale Poirota stvořila natolik mistrovsky, že i když se snažíte sebevíc, stejně vás něco překvapí. Takže váš úžas je nakonec opravdu jako ten dětský. Pokud jedete někam vlakem/autobusem a cesta vám zabere cca 2 hodinky, procvičte své šedé buňky i vy!

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama