Beseda v Envi :)

6. září 2016 v 21:31 | Jana |  Ze života
Musím říci, že chodit na besedy s odborníky jsem si vždy přála. Jednak proto, že odborníci jsou odborníci. Jednak proto, že mne zajímá pohled jiných lidí. Pokud navíc taková beseda probíhá na živo, ne jen online přenosem, je to fascinující zážitek i pro člověka, který trpí sociofóbií.



Přiznávám se, že to chce hodně odvahy jít sama na besedu. Dnes jsem neměla žádnou berličku. Tedy měla - paní doktorku, ke které chodím. Takže jsem znala ji a jednu slečnu. Neměla jsem ale žádnou jistící jednotku v podobě kamarádky. První hodinu jsem se klepala tak, že se mi i na telefonu špatně psalo. Dokonce prvních 10 minut, než beseda začala, jsem zvažovala útěk domů za princem, jak zle mi bylo …


Vydržela jsem! A pokud mohu doporučit, sledujte FB stránky Envicafé - kočičí kavárny a jistě se zúčastněte další besedy také! Kočky okolo jsou tím nejlepším lékem pro všechny :)

Paní doktorka opět velice poutavě povídala na dané téma a já kdybych se nebála, jistě se jí doptám nebo se otevřeně postavím vůči slovům mých společnic na besedě. Jenže sociofobe, no … Jak jsem psala, paní doktorka je úžasná. Vždy se dozvím něco nového a dokonale si tak plním takovou dětskou představu, že jako dospělá jdu mezi lidi a dokážu si s nimi na dané téma i odborněji popovídat. Ehm … sociofobie … ehm … No moc jsem nepovídala. Ovšem beseda odborná byla. Dozvěděla jsem se nové věci o vnímání lásky mužů a žen ne jen z pohledu Muži jsou z Marsu a ženy z Venuše, kterou jsem ani nikdy nedržela v ruce (nebo jsem tu vzpomínku vytěsnila). Popravdě o lásce jsem si četla jen u Fromma a dnes i nově i Yaloma (doporučení paní doktorky, současný psycholog). Ale to, co říkala paní doktorka, pro mne bylo nové. A kdyby mne hned nevytočili negativní pocity na základně vnímání ostatních posluchaček, zapamatovala bych si i pojmy.


Popravdě teď nejspíše nebudu úplně přesná, ale existují dle jedné paní psycholožky, kterou má moje paní doktorka ráda, dva typy lidí ve vztahu - sebeobětující se a arogantní. Pojmologie ale není má silná stránka a co si budeme povídat, beztak není plně jednotná. Na besedě paní doktorka popisovala extrémní konce Gaussovy křivky. Čili lidi výrazně ochromené a svým způsobem nemocné. Samozřejmě to je moje vnímání celé věci! A tady se stalo něco, co mne podráždilo. Pokud je člověk sebeobětující se, obětuje sám sebe na úkor toho druhého, bojí se udělat něco, co bych rád chtěl, bojí se dál věnovat i svým zálibám, je přehnaně citově sdílný a lailní víceméně … takového člověka osazenstvo besedy nazvalo submisivním. Arogantní typ není úplný opak sebeobětujícího se člověka, ale taktéž to není úplně psychicky zdravý jedinec, který má spíše problém pocity vyjadřovat, je uzavřenější a působí dojmem cool týpka pohodáře. A tady pohodáře osazenstvo nazvalo dominantním typem člověka …


Vím, že to ti lidé nemuseli myslet negativně. Ale jakožto plnohodnotného člověka (díky paní doktorce a princově nekonečné trpělivosti) mne velice uráží pejorativní vnímání slova submisivní a dominantní. Kdy význam plně přenesu, což by se při hlubší diskuzi asi stalo - lidé by brali i násilnického kreténa bez špetky soucitu za dominantního. A přitom by to byl jen sebestředný nevyvinutý debil. Vadí mi, jak lidé používají špatné označení. Možná není úplně špatné a jen já jsem na to tolik háklivá. Ale nesmířím se jen tak jednoduše s tím, že submisivní = sebeobětující, nespokojený, nešťastný. Jsem submisivní a ve své submisivitě jsem našla sílu a lásku, o které se mnohým lidem ani nezdá! Mimochodem proto jsem šla i na besedu. Zajímal mne pohled nespokojených žen na problematiku lásky. A dělalo midobře, že já se neptám, zda mne miluje, ale jak mu můžu ukázat, jak moc miluji já jeho. Když to tak vezmu (není to ověřené, zkusím ověřit osobně u paní doktorky), já jsem vlastně arogantní typ osobnosti ve vztahu!



Za paní doktorkou jsem hned po besedě šla a řekla jsem jí své pocity. Ne teda ty způsobené sociofóbií. A ona řekla (necituji ji), že na to, aby lidé pochopili problematiku D/s jako ji vnímám já, na to by byla potřeba celá jedna beseda. Já se v tu chvíli vyděsila a zaujala zamítavý postoj. Po cestě domů jsem samozřejmě zuřila, protože mne mrzelo, že emancipovaná ženská společnost vnímá submisivy takto negativně. Tak mne napadlo, že kdyby vážně někdy paní doktorka uspořádala besedu na tohle téma, přišla bych na i se svým nejkrásnějším a nejvýraznějším obojkem z černé kůže a s červenou podešvou! A zapojila bych se i do diskuze! Z čeho mne myšlenky přivedly k představě, že bych asi vážně měla najít někoho, kdo má na BDSM a D/s podobný názor jako já. Že bych se vážně měla trochu začlenit do komunity takovýchto lidí a nakonec proč bych já nemohla mluvit o tomto tématu sama? Přišel by ale někdo na takovou besedu?
 


Komentáře

1 Yveta Kudláčková Yveta Kudláčková | E-mail | 6. září 2016 v 22:50 | Reagovat

Jani, moc dobrý článek. Gratuluji k dvojímu osobnímu úspěchu. Především oceňuji Vaši odvahu přijít  sama na dnešní besedu do kavárny plné cizích lidí a navzdory sociofobii na ni vydržet. To byl opravdu výkon! A také oceňuji otevřenost, s jakou komentujete průběh besedy a vlastní pocity. Mimochodem, na Vaši besedu o BDSM bych šla ráda :-). A děkuji za komplimenty :-).

2 Jana Jana | E-mail | Web | 7. září 2016 v 7:25 | Reagovat

[1]: Děkuji za pochvalu článku. Za komplimenty nemáte vůbec zač, vážně jste na besedách dobrá (i mimo ně 8-) ).

3 Fredy Fredy | Web | 7. září 2016 v 7:36 | Reagovat

krásný článek :-)

4 m. m. | E-mail | Web | 7. září 2016 v 14:41 | Reagovat

Naprosto s tebou soucítím, pro mě je většinou nemožné jít na událost, kde nikoho neznám, pokud tam nejde nikdo se mnou. Pokud máš k tomu tématu co říct, určitě by to někoho zajímalo :) Příště se víc odvaž. Pro mě osobně jsou besedy a vůbec povídací události vždycky zajímavější, když je tam někdo, kdo nastavuje jiný pohled, pokládá zajímavé otázky... prostě tě přinutí o tématice přemýšlet a ne jen s prominutím tupě poslouchat, co říká jeden člověk, byť odborník a třeba i skvělý mluvčí. Je to prostě zajímavější, když je debata.

5 Markéta Markéta | Web | 7. září 2016 v 15:29 | Reagovat

Parádní článek, mimochodem, problematika submisivity a BDSM mě taky moc zajímá....

6 Viallen Viallen | Web | 8. září 2016 v 17:38 | Reagovat

Čo tak čítam, asi by som si vypočula radšej teba než ju :P :D Mohlo to byť vážne zaujímavé. Ja som nikdy na podobnú besedu nenarazila, ale určite by som si rada niečo podobné vypočula, už len preto, aby som si na to mohla utvoriť názor :)

7 Jana Jana | E-mail | Web | 11. září 2016 v 8:33 | Reagovat

[3]: Děkuji :)

[4]: No někdy si připadám jako ten prudič, co hodí psům kost a oni se rvou - nadhodím téma a lidi se mohou přemoci, kdo dá lepší vysvětlení. jenže to se mi stává spíše v uzavřené skupině, která se zná :D :D :D

[5]: No kdybys dala odkaz na svůj blog a ne bundu, tak k tobě ráda zavítám a třeba bychom si měly co říci :)

[6]: teda, tak někdy v Brně :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama