Dvě paní v autobuse

23. září 2016 v 8:52 | Jana |  Ze života
K článku mne inspirovala cesta MHD. Jela jsem z práce busem, protože Babča byla u doktora. V dopravním prostředku se bavily dvě slečny nebo paní. Jedna byla krásně oblečená, upravená a vypadala celkem sebevědomě a klidně. Druhá byla strhaná a unavená. Nebyla ošklivá, oblečená jako manažerka, ale nebyla upravená. Vypadala jako žena, co si chce odbýt svoje, pak doma rychle poklidit a jít spát - přičemž se modlit, že jí nezazvoní telefon. Ta unavená žena mluvila celkem honosnou řečí a používala pojmy svědčící o tom, že jistě je výplodem českého vysokoškolského průmyslu. Sázela bych, že ani u poloviny neměla páru, co znamenají a nebo nevěděla, proč je vlastně říká. Ale ano, působila chytře. Když domluvila, zeptala se té druhé, jakou školu vlastně nakonec dodělala ona (evidentně se dlouho neviděly, vyplynulo to i z konverzace, kterou zde nezmiňuji), jestli dodělala tu, na kterou se hlásila, když jí ve škole šla … A paní nebo slečna jí odpověděla, že školu nedodělala.


Druhá, strhaná, se zhrozila. Že to ona by bez vysoké školy být nemohla, vždyť by nenašla práci … V tom ji ta druhá už s triumfálním úsměvem přerušila a zeptala se, zda může mít intimní otázku. Druhou to vykolejilo, ale jistotou si vlastní důležitosti dvojnásobné magistry přikývla. Kolik vyděláváš? A strhaná paní hrdě odpověděla, že má 14 čistého a že je manažerka tam a tam. Krásná žena pozvedla obočí a ptala se dál - máš volné víkendy (pokud není třeba v práci tak ano, většinou jsem ale na telefonu), máš možnost kariérního růstu (no, na této pozici ani není kam růst, leda bych se udělala pro sebe), dostáváš bonusy (ne, dostávám plat), máte nějaké benefity v rámci pracovní doby (ne, jen mimo ni máme kurzy jazyků a pak nám šéf přispívá půlkou na stravenky a kurzy související s naší funkcí, notebook, telefon,...), … Krásná paní se ještě na něco zeptala, když si strhaná paní uvědomila, že ta krásná se musí mít přeci hůř, protože ji vybrali na základě titulu (zmínila to v rozhovoru) a začala se ptát zpět … A krásná paní začala od konce - jaké má benefity (nemá notebook, ale telefon ano, stravenky v plné míře hradí zaměstnavatel, výuku angličtiny má na týdenní bázi v rámci pracovní doby s rodilým mluvčím, pokud si najde kurz, který jí pomůže v práci, zajistí jí ho zaměstnavatel - v rámci pracovní doby a hrazen v plné míře - tedy jako angličtina), za další aktivity související s prací dostává rovněž bonusové příspěvky (docházka, narozeniny, …), že každá pozice má tři platové úrovně, které zdoláváš a poté jsi povýšena na úroveň další - a rychlost tohoto procesu je víceméně na každé osobě samotné, že nepracuje o víkendu ani z domu, prostě telefon s klidem může nechat v práci a že když pracuje v týdnu o svátku, má klasicky 100% příplatek plus bonus 500 korun navíc.

Po celou tu dobu rozhovoru byla strhaná paní trošku v šoku, než jí došlo, čím tu krásnou může usadit - no ale tak to máš sakra nízký plat, ne? Krásná paní se usmála jak nejkrásněji mohla a klidným hlasem jí řekla, že má 17 tisíc, podle svátků v měsíci a že k tomu dostává ještě stravenky a nějaké bonusy. A že je na první platové úrovni (na stejné pozici ji čekají ještě dvě povýšení, ještě dvakrát zvednutí platu za to, co dělá). Strhaná paní zbledla, ale nevzdala se. To musíš mít moře práce a musíš chodit hrozně unavená a doma už nic nestíháš. Krásná paní přitakala. A strhané se viditelně ulevilo. Jenže potom ta krásná pokračovala, že práce je hodně, ale v týmu jsou tři a jsou kompletně zastupitelní a že teď je jedna kolegyně nemocná, tak mají trošku více práce. Že strhaná domu přijde, protože pojede hodinu a půl autobusem místo 20 minut autem, které má zrovna v servisu. A že doma opravdu nestihne uklidit, protože žije ve větším domě se zahradou a má dvě kočky, které doma dělají nepořádek, takže by neměla vůbec čas na sebe a nemohla by si odpočinout a pak být se svým partnerem.

Co následovalo? No a když budeš mít děti, tak nebudeš stíhat vůbec nic! Nedala se pokořit strhaná paní. A krásná jí opět hezky odpověděla - ale ano, budu to stíhat, budu mít manžela v práci a budu si moci dovolit být doma. A pak přišlo něco, co té krásné paní otevřelo oči. Strhaná se jí zeptala, jestli nemá strach. Krásná paní se zamyslela. Podívala se do obličeje té strhané a uvědomila si, že ta strhaná paní je obraz toho, co ji čeká, když něco nevyjde. Že ačkoliv je ta paní strhaná, žije. A evidentně si umí najít radosti i ona ve svém uspěchaném životě. Ne, nemám strach. Jsem relativně zajištěná i bez pomoci svého muže. I když by něco nevyšlo, budu žít dál. Ne tak volně a lehce jako teď, ale půjde to zvládnout. V duchu si ale myslela, že skončit můžu jako ty. A ty máš energii mi ještě vykládat, jak se máš dobře. A třeba máš. Takže se nikdy nebudu mít zcela špatně … A potom vystoupila z autobusu a procházkou šla domů.


Není to smyšlený příběh. Platové hodnoty ale jsou upravené, nebudu doopravdy prozrazovat částky (už je k úctě ke strhané paní, která by si to mohla přečíst). Tento rozhovor mi hrozně hodně pomohl otevřít oči a jaksi mi zvedl hladinu sebelásky na úroveň, kde snad ani nikdy nebyla. Prvně v tom všem, co krásná paní říkala, byla touha ukázat té strhané, že ona to někam dotáhla. Jenže časem, když si uvědomila, jak se má dobře, neměla potřebu si na té druhé paní nic kompenzovat. Krásná paní dospěla k názoru, že si žije jako v pohádce a vlastně jí to krom chození do práce nic nestojí. Časem si uvědomila, že její štěstí sice úzce souvisí s jejím partnerem, ale mimo osobní sféru to závisí jen a jen na ní…

Možná si řeknete, že krásná paní má vykoupeno všechno to krásné, co v životě má, svou panikou v ní samé. To možná teď. Krásná paní má totiž jednak prince, který jí plní přání, na které ona sama nedosáhne. A pak má teď v životě dobrou vílu kmotřičku, která jí ty zlé draky a bubáky učí poznávat a s pomocí prince i ničit.


PS: Ta krásná paní se stále nechce vdávat a bojí se žádosti o ruku jako čert kříže. Naštěstí to nebylo předmětem rozhovoru v autobuse …
 


Komentáře

1 Fredy Fredy | Web | 23. září 2016 v 11:02 | Reagovat

zajímavé... :-)

2 stuprum stuprum | Web | 23. září 2016 v 13:42 | Reagovat

Tíms ji úplně dotrhala. :)

3 Jana Jana | E-mail | Web | 24. září 2016 v 6:03 | Reagovat

[2]: Bylo štěstí, že se nezeptala na zdraví a vdávání :D :D

4 Poppy Poppy | Web | 24. září 2016 v 19:50 | Reagovat

líbí se mi, že o sobě píšeš jako o krásné paní :)

5 Jana Jana | E-mail | Web | 24. září 2016 v 22:11 | Reagovat

[4]: :) :) :) :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama