Kdo jsou?

4. září 2016 v 15:59 | Jana |  Kočkomilové
Přemýšlela jsem. Když by bylo pravdivé, co se praví o budhismu … Proč jsem si vybrala Summer? Proč jsem přijala Vadera?


Princova verze zní - vybíráme si dle typu, který jsem vyzkoušeli a sedí nám.

To je pravda. Pokud jdu třeba do obchodu, vyberu si vždy šaty, které tak nějak odpovídají těm, co již mám ve skříni. A milovníci zvířat mi prominou, je to tak i se zvířaty. Jenže ne tak očividné. Nejde mi totiž do hlavy, jak si můžeme u štěněte, které je mrňavé a krásné jako ta ostatní, vybrat typově toho samého jedince, kterého jsme před tím milovali.


A co mne zaráží nejvíce - jiný druh. Nepamatuji si, že bych kdy měla ve své blízkosti kočku. Ano, na vesnici žijí a my měli statek a myši. Takže čas od času tam nějaká kočka byla. Milovala jsem psy. Chytrou a ochranářskou krásku Dahiju, milující a věrnou Akabu. Před ní to byla trošku blbá Cassablanca Medvědí tlapa. A ještě před ní to byl afghán Dan, jeho přítelkyně Alka a přiležitostná výcviková plemena. Pamatuji si ovčačku Vitu.

Z koní se mé srdce podmanila Aretka, která ještě žije. Blízko jsem měla ještě ke Kimovi a Lady. Ovšem mnoho mne naučili a hodně se mi příbližili Santa a Monty. Nevím, který z nich více. Asi Santa. S ní jsme vyloženě měla vztah více o důvěře. S Montym to bylo více dynamické a více rošťácké. Se Santou to byl vztah na život a na smrt.

Mysím si, že prince mi poslala Santa. Možná ještě žije, možná nežije. Nevím. Naši mi ji při rozvodu vzali. Ale prince dokážu milovat tak moc, že to musela být ona, kdo mi ho poslal. Nebo Dahija? Protože když už bych rozklíčovala, kdo mi poslal prince, kdo mi potom poslal Summer?



A to je to, co mi nejde do hlavy. Nikdy jsem neměla kočku, princova teorie, že si vybíráme dle rysů - vzhledových i povahových u Summer lehce hapruje. Summer jsem si vybrala de obrázku na internetu. Byl tam pouze její věk. Co mne na ní upoutalo? Něco z podvědomí, nevědomí, co mi vždy při pohledu na ní udělá radost? Víte, Summer je hrdá a krásná jako Dahija nebo Čelza, kterou měl raději spíše bráška. Summer je dáma, která se projeví pouze když chce ona - jako Čelza. Dahunka byla věrná, byl to zabiják. A přes to, že se dokázala velice rychle naučit zákeřný kousek, byla sociálně tak trochu trouba, ňouma. Což když zkombinuji Dahiju a Čelzu vyjde mi Summer… S tím, že o Summer jsem nic nevěděla - osvojila si mne přes obrázek na internetu.

Kde se vzal Vader? Koho mi Vader připomněl? Proč je on v mém životě? On vlastně moje srdce získal časem sám. Já jsem ani tak moc nechtěla. On chtěl. A tak to udělal i princ. Bylo po jeho. Od začátku mne on vedl tak, jak potřeboval. Nenechal s sebou manipulovat jako jsem to dělala s ostatními muži. Oba dva muže v naší domácnosti moc miluji. Toho dvounohého trošičku více než toho maličkého mazlivého kocourka.


Je zvláštní zkusit přemýšlet nad zvířaty právě takto. Pokaždé, když se kouknete do jejich očí, cítíte lásku. Něco tak čistého, co je mezi lidmi málokdy k vidění. Ale mezi člověkem a jeho zvířetem to jde. Připouštím, že třeba Summer prostě přišla (na minulé či posmrtné životy nevěřím), protože chtěla. To je kočkám podobné.


Zkuste se zamyslet, koho vám váš miláček připomíná. Jestli náhodou nemá stejnou barvu očí jako pes, který vás hlídal v kočárku. Jestli náhodou miláček, který odpočívá blízko vás, třeba v kleci, nemá na hlavičce či oušku stejný flíček jako kočka, která vás uklidňovala, když si s vámi ve školce nikdo nechtěl hrát. Popravdě moc nevěřím na sdílení duší a koncept budhismu do takové hloubky, abych jej tu prezentovala a dokázala je přijmout. Věřím ale v to, že každé zvíře nás miluje s tou největší hloubkou jakou může a každé zvíře v našem životě je dar.

 


Komentáře

1 Akim Akim | E-mail | Web | 4. září 2016 v 16:07 | Reagovat

Život zkrátka přináší spoustu záhad, lidé i zvířata se kolem nás vyskytují v konkrétní moment a já věřím, že to má všechno nějaký důvod. ;-)  :-)

2 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 4. září 2016 v 17:23 | Reagovat

Nic není náhoda ;-)

3 Geheimnis Geheimnis | E-mail | Web | 4. září 2016 v 21:58 | Reagovat

Já byla zvířaty obklopena od malička a už od malička jsem milovala kočky. Někdy ve svých asi šesti letech jsem dostala Šmoulinku - kočičku, která jako by z oka vypadla tvé Summer. A i ona byla stejně jako Summer pyšná dáma, která se mazlila jen tehdy, když to ona dovolila. A přestože jsem se na ní často zlobila, když mě sekla, tak jsem ji milovala a nažvdy milovat budu, protože to byla moje první a vlastně i jediná kočička, kterou jsem měla doma a která byla skutečně moje. A taky která měla jméno. K žádné z dalších koček, které mým životem prošly, jsem si nevybudovala takový vztah jako k ní. Jasně, miluju je všechny, ale Šmoulinka byla jen jedna... :-)

4 Viki Viki | Web | 5. září 2016 v 16:28 | Reagovat

Taky si myslím, že vš, co se děje, má svůj jízdní řád!!!!

5 Jana Jana | E-mail | Web | 7. září 2016 v 7:18 | Reagovat

[1]: A mně vadí, že nevím jaký :D

[2]: S tím souhlasím. Náhody neexistují :)

[3]: Tak uvidíme, koho ti příště Šmoulinka pošle :)

[4]: To je hezké přirovnání :) Takové reálné :)

6 Akim Akim | E-mail | Web | 7. září 2016 v 9:24 | Reagovat

[5]: To mě je to jasný. :-P  :-D  :-D  :-D  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama