Zatni zuby a jdi do toho!

11. září 2016 v 10:14 | Jana |  Ze života
Už tomu bude nějaký čas, co do mé koupelnové výbavy přibyla jedna věc. Jedna snad poloplastová věc, která mi komplikuje život bolestí a šišláním.


Údajně jsem stresař, dle doktorů v Bohunicích. To označení se mi nelíbí. Myslím si, že jsem člověk, co chce všechny kolem sebe spokojené a proto je mi úzko a pláču, když tomu tam není. Takže to je sice forma stresu, ale ne negativní. Dále nemám ráda moc lidí kolem sebe. Jelikož mne rozčilují. Takže také forma stresu, ale za tu přeci nemůžu já, ale ti lidi kolem … Mohli by být ohleduplnější, tišší, inteligentnější, …


To jsou blbiny, co? Jsem člověk stresující se. Vadí mi různé věci, rozesmutní mne různé věci a dokáže mne rozplakat téměř cokoliv. Na druhou stranu umím být natolik suverénní, že se mi omluví i primář kliniky. Dokážu být přesvědčivá a dohodnout si termín vyšetření ne za 6 týdnů, ale hned další týden v pondělí - a lékařům z toho lezou oči z důlku, nakolik neobvyklé (tak rychle dostat UTZ jisté části těla) to je.

Ačkoliv mne stres a obavy z lidí dokáži dohnat k výsledkům, o kterých se mnohým ani nesní, tak právě tento stres mi ničí (nebo už i celkem dost zničil) kloub v těle. A to úplně jednoduchou, ale účinnou cestou. Prostě zatnu zuby a jdu do toho. Ale doslova. Stisknu čelisti pevně k sobě a … au … důsledek zranění na sebe nechal více než 12 let čekat (dostala jsem kopytem do hlavy) a postupně narůstající stres jeho destruktivní úlohu dokončil. Tedy si sama sobě ničím čelistní kloub. Navenek to obtěžuje třeba hlasitým lupáním, když jím. A nebo záněty, které působí na sluch (negativně).


Abych si nezničila i druhý kloub, který je samozřejmě zatížen, když jeho parťák chátrá, dostala jsem nákusnou dlahu. Tedy něco, jako rovnátka. Je to fuj. Lékař mi doporučil týden nosit dlahu skoro pořád, kromě jídla. Když jsem uvolněná seděla v křesle a čekala, až mi dovysvětlí co a jak s kloubem mám, doktor najednou vstal a sáhl mi na čelisti. Příjemný, sexy doktor. S muži jsem to vždy tak nějak uměla a nikdy jsem neměla potřebu být napjatá. Asi jsem vyšla ze cviku, protože doktor prohlásil, že jsem hrozně ztuhlá a že kvůli tomu mám dlahu mít co možná nejdéle. Cokoliv, co mne byť jen trochu rozruší mi natáhne svaly kolem kloubů, já zatnu čelisti a … au … Takže mi názornou ukázkou odpověděl na moji otázku, proč bych měla dlahu nosit často či dlouho.

Doktor byl velice příjemný a vážně mi odpovídal na všechny moje otázky. A co chvíli si ke mně stoupl a chytl mne za hlavu v místě čelistních kloubů. A i když jsem mu říkala, co dělám, kolik mám doma koček - byla jsem ztuhlá. Musela jsem uznat, že dlahu potřebuji. Musela jsem uznat, že jsem ve stresu. Nakonec jsem se musela i omluvit. Doktor mi totiž zkoumal klouby zevnitř úst. A zmáčknul. A protože mne neupozornil dopředu, tělo reagovalo po svém … Kousla jsem jej … Omluvu přijal a omluvil se též, že mne neupozornil.


Doktor mne propustil s dlahou v kelímku, že si mám koupit krabičku na rovnátka. Vyrazila jsem do Campusu do lékárny. A už po cestě jsem si všimla, jak se mi natahují svaly a ona ta čelist šla povolit. Tak jsem povolila. Dva kroky a čelist byla zatnutá zpět … Než jsem došla těch 200 metrů do lékárny, povolila jsem snad dvacetkrát vědomě čelist. A bolely mne uši, okolí kolem očí a svaly, které jsem ani netušila, že mám. V lékárně a mezi lidmi to začala nanovo. Nakonec jsem prošla i půlku Tesca, než jsem to vzdala a šla do drogerie. Pořád jsem myslela na to, že musím povolit svaly.

Na cestu autem jsem si dlahu nasadila. Au. Dlaha slouží lékařům k tomu, aby věděli, jak často, jak moc a kde přesně zatnu (kde přesně v rámci úst). A mně slouží k tomu, aby mne otravovala a já si díky ní uvědomila, kdy zatínám - pokud zatnu, dlaha mi způsobí nepohodlí. Není to bolest, ale není to prostě příjemné. Takže automaticky povolím stisk. Již po cestě domů, která trvá autem asi 15 minut, jsem měla bolavé svaly kolem kloubů a očí ještě mnohem více. Tady totiž sebemenší zatnutí nutilo povolit stisk. Zjistila jsem, že zatínám nejen ve stresu, ale i když se soustředím …


Přátelé, je to peklo. I když píšu tento článek, cítím, jak se mi napínají svaly a jak je cíleně znovu povoluji. Během dne mne princ několikrát upozorní, abych povolila. Když někam jedu, ptá se mne, zda mám dlahu. Někdy se přistihnu, že sedím a soustředím se na to, abych měla povolené svaly v obličeji. A pak se přistihnu, že se na to tolik soustředím, že ty svaly, které chci mít povolené, mám vlastně napnuté a povolím i čelist. Je to namáhavé a vysilují cvičení. Je to boj s vlastní myslí. Člověk si řekne, že povolit svaly je jednoduché. Není. Hlavně při každodenních činnostech. Dokonce jsem přestala v autě poslouchat muziku, když nemám dlahu. Proč? Protože se nedokážu soustředit na řízení a na to, abych měla povolenou čelist a ještě do toho poslouchala muziku.

Když jsem jela ukončit neschopenku, věděla jsem, že bude čekárna plná lidí. Vzala jsem si dlahu. Když jsem pak přijela domů, lehla jsem a vyčerpáním usnula. Celou dobu jsem totiž byla zaneprázdněna tím, že jsem kousala, napínala svaly, povolovala svaly a soustředila se na to mít svaly relaxované.



Doktor, když jsem k němu celá vyčerpaná přišla do ordinace, si všiml, že šišlám (s dlahou prostě šišlám nebo "mám přízvuk"). Pochválil mne. Řekl mi, že on sám má s tímto problém. Že on sám si během měsíce nechal dvakrát dělat novou korunku, protože při stresu zatne čelist tak, že si rozdrtí umělý chrup. Asi jsem na něj vyděšeně pohlédla, neboť mne pak začal uklidňovat, že to dělá většina lidí. Jenže většina lidí nedostala kopytem do hlavy, aby se jim lehce "hýbla" čelist, a tedy u většiny populace to skončí jen rozdrcením zubu … A že nemám nikdy nikoho poslouchat, kdo mi řekne, abych zaťala zuby a šla do toho (Zatni zuby a jdi!). Mohla bych si ublížit. Nebo bych mohla ublížit tomu, kdo mi to řekl, protože by mne skousnutí dlahy bolelo a to by pak tu bolest poznali i druzí …

PS: Ve třech lékárnách neměli krabičku na rovnátka. Nakonec jsem si ji musela koupit v Olympii. A prodávala mi ji slečna, která mi silně přípomínala Porcelánovou Pannu :)
 


Komentáře

1 Antea Antea | Web | 11. září 2016 v 12:51 | Reagovat

Jj, tuhle "srandu" jsem taky měla, protože zatínám zuby ze spaní. Přestala jsem to definitivně nosit, co jsem začala chodit s VB... :-)

2 Susane S. Susane S. | Web | 11. září 2016 v 16:27 | Reagovat

Tak to by mě nikdy nenapadlo, že ze stresu mohou vzniknout až takové potíže O_O jsem také stresující se člověk a také pláču kvůli každé blbině, protože jsem prostě moc citlivá. :-( doufám že ti dlaha pomůže budu držet palce :-)

3 Porcelánová panna Porcelánová panna | E-mail | Web | 11. září 2016 v 20:20 | Reagovat

Já jako prodavačka v lékárně? :-D dobrý error by to byl. Já bych někomu místo kapek na kašel prodala projímadlo :D :D

4 Akim Akim | E-mail | Web | 12. září 2016 v 9:11 | Reagovat

[3]: Projímadlo na kašel též pomáhá, o zkus si dát projímadlo a pak zakašlat... se posereš, jak amina. Funguje to i na rýmu, projímadlo je vlastně takový univerzální lék. :-P  :D  :D  :D  :D  :D  :D  :D  :D  :D  :D  :D  :D  :D  :D  :D

5 Gabux Gabux | Web | 12. září 2016 v 19:33 | Reagovat

Dokážu si přestavit, jak nepříjemná to je věcička. A začínám být fakt ráda, že mými největšími problémy jsou "jen" kolena.
Přeji hodně sil, štěstí a pozitivní myšlení! :)
P.S. Úplně podvědomě jsem vždy zatnula a povolila, když jsi o tom zrovna psala.

6 Geheimnis Geheimnis | E-mail | Web | 17. září 2016 v 9:59 | Reagovat

Už jsem slyšela, že plno lidí zatíná a hlavně skřípe zubama ve spánku. No, párkrát jsem se už taky v noci probudila a zjistila, že mám čelisti tak semknuté, div jsem si neprodrtila hlavu :-D a vím, že pak bylo těžké usnout s povolenou čelistí. Ale to se mi stává jen zřídka. Nedovedu si představit, že by to přerostlo v takový problém, jaký máš teď ty :-( tak hodně sil a ať brzy a navždy povolíš! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama