Inventura

5. listopadu 2016 v 10:40 | Jana |  Práce/škola
Každý rok u nás v práci, přesněji na skladě, probíhá inventura. A jakožto nováček ve firmě jsem neměla nejmenší tušení, do čeho jdu. Nenechala jsem se ovšem vystrašit kolegou Standou, který týden před začátkem děsil mne i kolegyni Appu, jak strašné to bude. Až do konce týdne jsem držela v hlavě a mysli slova Evičky, která šla na mateřskou, že to je prima den…



K popisu našeho skladu … uf … máme uličky pro chodce a uličky pro retrucky (hodně vysokozdvižné vozíky). Každá ulička má své jméno - AA, AB,...,AY - pouze A řada, jde o malý sklad. V každé uličce jsou lokace. Vlastně v každé uličce je 90-120 míst a každé místo má 4 patra. Lokace tedy je AR-008-04 - musíte jít do uličky s názvem AR k 8. místu a z krabice ve 4.polici vzít to, co v ní je. No a zapomněla jsem skutečnost,ze v policích bývají i dvě krabice za sebou … To jsem, prosím, popsala aktiva.

Ve skladu máme i pasiva. Ty mají na starost retruckáři - řidiči retrucků. Krabice jsou naskládány od oné 4. police až do police s číslem 15 ( nebo 16). Ve výsledku jde o výšku cca 7 - 8 metrů nad zemí. Princip lokaci je stejný. Jen se nechodí po svých, ale jezdí se retruckem ...

Moje práce je krapet jiné povahy ...

Dále má každý, kdo na skladu pickuje (chodí po lokacích a sbírá do krabic požadované zboží) a kdo se účastnil inventury, skener. Ten člověku řekne (IT technik to nastavil), kam má jít.Takže když se mi na skeneru ukáže AR-001-01 jdu k první krabici. U ní "načtu" kód lokace. Potom "načtu" do skeneru kód krabice a nakonec kód zboží v krabici … pak to zboží spočítám a zapíšu. Víceméně vás takto skener provede uličkou a když je vše, jak má být, nic krom počítání a skenování neuděláte. Jenže nikdy není tak, jak má být …

V mojí uličce byly krabice z lokaci přeházené, špatně spočítané a ten, kdo to dělal přede mnou to odflákl. Jakože hodně. Samozřejmě že k inventuře byl návod, ale složitější věci musel dělat TeamLeader. Takže než mne Richard naučil ovládat skener, byla hodina pryč. Pak jsem ale mohla pomáhat ostatním, protože jsem se přepínala v módech jako divá - abych při špatně řazené krabici nemusela dělat celou uličku znovu … Že začátku jsem ve chvílích nedaleko zbláznění stala opřená hlavou o regál … ke konci uličky jsem seděla na zemi a ovládala se, abych nezabila paní, která dělala 1.count inventury uličky AT …

Ano, čtěte správně, 1.count. ten dělali všichni bez rozdílu hodnosti. Vyhodnotil ho IT specialista a jeho pomocník a kde byly chyby (teď již v rámci lokaci, ne uliček!), tam byl 2.count … tentokrát každý s vyšší hodností chodil s operátory a počítalo se ve dvou … A tak to bylo, dokud se fyzicky a systémově data neshodovaly … Někdy bylo i 6 countů na uličku, protože 5x někdo napočítal rozdílný počet triček v krabicích na jedné lokaci. Když šlo o 160 triček ve dvou krabicích, byla to otrava. Když šlo o 50 riflí … blížilo se to smrti administrativního pracovníka (mne).


Přiznávám se, že po prvním countu jsem chtěla volat mamince a poděkovat jí, že mne nutila se učit! Nemohla bych obdobnou práci dělat 8 hodin denně. Sice to bylo a je mnohem menší zlo než práce na pokladně či za pultem, ale kde jsou moje kávičky, co chvíli? Kde je jídlo během práce? Kde je klimatizace či topení? Nejde mi ani o internet … Ale jsem tak moc pohodlná, že tohle mi vážně dalo zabrat … Další počítání mne čeká na odprodeje …

Ale aby to nebylo jen o zatěžování si. Objednala jsem nám všem luxusní dvouchodový oběd, nachystala jsem nám všem sladkosti a slané na zobání a na večer měly vyšší šarže pizzu … Pak mi princ dovolil kouřit cigarety, protože bych mu jinak usnula za volantem svého milovaného Bumblbeeho/Lodi… a nejlepší zážitek dne? Spojila jsem si jméno s tváří a hned ve velkém stylu. Na každé poradě se o Expedientovi mluví (vtipkuje se o jeho alkoholismu) a právě on mne poprvé v mém životě vzal retruckem do výšky 7 metrů 40 centimetrů …. Bylo to úžasné! Hlavně když jsem si po té dřině uvědomila, kolik kusů zboží na skladě máme … A jak vysoko nad zemí jsem se ocitla v obyčejné hale ...

Když na to teď tak s odstupem vzpomínám, asi poprosím prince, zda bychom mi za rok nemohli před inventurou udělat něco s levou rukou ...
 


Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 5. listopadu 2016 v 11:04 | Reagovat

To vypadá opravdu příšerně složitě....

2 Jana Jana | E-mail | Web | 5. listopadu 2016 v 11:10 | Reagovat

[1]: složité to je dvě hodiny. Pak je to dalších 10-14 hodin děsná otrava ... :)

3 Antea Antea | Web | 5. listopadu 2016 v 11:30 | Reagovat

Uff, já jsem tak ráda za svoji práci. :-) Žádné přesčasy, směny si plánuju sama, jak se mi hodí a náplň práce je psaní mailů, takže pro mě dokonalé :-)

4 Zprávař Zprávař | Web | 5. listopadu 2016 v 12:36 | Reagovat

Joo, inventura je super věc :D Nedávno jsme jí měli také a já měl na starosti techniku - IT servis, hlavně tedy čtečky :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama