Jako Padmé Amidala

30. listopadu 2016 v 11:50 | Jana |  Ze života

Myslela jsem si, že tento sen se mi již nikdy nebude zdát. A přesto, po tak dlouhé době … Dovolte mi zkopírovat článek, který jsem napsala před premiérou nových StarWars. Je to článek o snu, který se mi zdál znovu, skoro po roce. Asi abych načerpala sílu, poučila se z minulosti … Nevím…
Komu vadí téma submisivity a odevzdávání se, nechť nečte dál.




Mám zlé sny. Hodně zlé. A nevěřím lidem. D/s vztah jsem od mládí brala jako jakousi alternativní cestu, neboť proč by se lidé nechali dobrovolně bít? Až před nějakým časem jsem poznala, že vanilkový život je alternativní cestou. Cestou, kterou bych už jít nemohla. Nejen proto, že můj expřítel je vlastně moje expřítelkyně, neboť to je transsexuál. Nebyla to první zlá zkušenost s lidmi, která se mi za život naskytla. Proto jediný, komu vlastně nějak věřím, je princ.


Mé sny jsou nejspíš způsobeny tím, co jsem kdy zažila. Když se čas od času stane, že na mne přijde kolaps a já to nevydržím, jediným záchytným bodem je to, že mám pro koho žít. Věřím tomu, že až bude dítě, že tento pocit sebezáchovy nabude nových rozměrů a dimenzí. Prozatím se vždy upnu jen a pouze na svého prince a zvednu se. Naštěstí se mi tohle stane tak jednou do měsíce či do dvou, takže to není tak zlé, jak se možná bude zdát.

Google - Padme Amidala


Protože jsem vlastním zaviněním vynechala návštěvu lékaře, přišel zákonitě kolaps. Nedostala jsem svoji dávku terapie a stalo se… Princ mi samozřejmě nabídl ruku, abych z té země, na kterou jsem padla, vstala a pak přišlo podvědomí… Sen, že při jednom takovém kolapsu jsem odvedena od svého Pána a on je za jednosměrným sklem a já jsem v místnosti ze zrcadel, nevidím jej a nechápu, proč jej nevidím. Jsem vyčerpaná, unavená a potřebuji spát. Pán vždy říká, že pokud by se něco dělo mému dítěti, tak bych i v nejhorší fázi své nemoci byla schopná vstát a udělat, co je potřeba, aby moje dítě bylo v pořádku. Tedy jsem v oné místnosti se zrcadly a nemám brýle, špatně vidím. Ovšem cítím Pána - jakože jeho vůni, ne sílu :) A on je najednou přiveden do té místnosti a já nemám sílu se zvednout a jít k němu, tak se snažím alespoň zvednout hlavu.


Když potom přijde do místnosti druhý muž a mého Pána střelí. Do hlavy. Všude je plno krve. Já se zvednu jako z nízkého startu při sprintu a chci za ním. Cítím neskutečný proud energie, bolesti a řvu z plných plic. Když už stojím, zachytí mne dva lidé a nechtějí mne pustit za ležícím Pánem na zemi. A ten muž vystřelí znovu. A Pán zavře oči a v tu chvíli přijde prázdnota. Sevře se mi hrdlo, ochabnou mi svaly v těle, nejde mi dýchat… Ti, co mne drží, mne drží i nadále, ale už nemusí používat sílu, protože umírám .

Nestíhám zjistit, že to bylo jen velice kruté nafingování toho, že dokážu přemoci sama sebe, prostě a jednoduše umřu. Jak řekl princ, Amidala také ztratila vůli žít, když umřel Anakin ...

Samozřejmě mohlo tento sen způsobit vědomí toho, že StawWars znám a věděla jsem, že mám jít do kina… Ovšem vědomě jsem se na film nijak nepřipravovala.
Princ tehdy koukal na celou ságu 6 filmů, já se učila…


Dále ten sen po chvíli pokračoval, já ležela v nemocnici a Pán stál u mé postele. Ovšem já nevěděla, že žiju. A Pán stál ve světle, tedy vypadal jako anděl v nebi. A já na něj mluvila, oslovovala jsem jej poctivě Pane a říkala jsem si, že musím být v nebi, když jsme oba dva živí.


Víte, tento sen pro mne hodně znamenal. Uvědomila jsem si, že vážně jsem subinka jen a jen svého Pána a že jsem snad nikdy k nikomu necítila tolik lásky, důvěry a odevzdanosti. Když mi někdy ve snu umřel bráška, zabila jsem všechny kolem sebe a pak uctívala jeho vzpomínku. A svého brášku miluji nadevše. Nikdy mne nenapadlo, že bych mohla někoho milovat tak hluboce, aby mi jeho ztráta přivodila smrt. A to jsem již byla zasnoubená s člověkem, ke kterému jsem cítila vřelé a opravdové city. Ale evidentně ne lásku. Ten člověk pak mou důvěru zklamal, ale to je jiný příběh.


Ať jsem jakákoliv jsem, ať mám jakkoliv veliký strach, vždy už asi budu vědět, že princ a Pán je ten, u koho najdu pomoc, kdo mne ochrání. Ačkoliv mám obavu ze svatby a věcí kolem, vím, že princi můžu věřit. Těžko se to hlavě, mozku a zkušenostem někdy dokazuje, že mu opravdu můžu věřit a že se před ním nemusím uzavírat jak fyzicky tak v mysli.

Google - Padme Amidala


Ač se to nehodí … Postavu Snapea jsem vždy milovala, od přečtení knihy. A až po tom, co jsem potkala prince chápu, proč je odpověď na otázku After all this time? právě Severusovo Always.

 


Komentáře

1 Antea Antea | Web | 5. prosince 2016 v 10:20 | Reagovat

Tohle je zajímavý článek, bylo mi docela těžko, když jsem to četla. Na druhou stranu jsem na sebe docela pyšná, protože to, co píšeš "Sevře se mi hrdlo, ochabnou mi svaly v těle, nejde mi dýchat… " jsem prožila a přežila jsem to, i když si nejsem jistá jestli se moje momentální existence dá označit jako "žití"...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama