Jako zvěř

20. prosince 2016 v 10:07 | Jana |  Knižní orgasmus
Některé knihy vypadají lákavě, mají excelentně brutální vraždy, ale jsou tak trochu mimo mentalitu doby. Bohužel to platí o díle z pera autorů Kerstin Signe Danielsson a Roman Voosen. Ovšem i tak je to velice povedené severské dílo, které stojí za přečtení!

Ač je kniha Jako zvěř s ústřední dvojicí detektivek Ingrid Nyströmovou a Stinu Forssovouvelice zajímavá a brutální, je jaksi pomalá. Nedokážete se zbavit dojmu, že je vše hrozně zdlouhavé. Nevím, zda tomu tak je kvůli množství podřízených Ingrid (tedy síť jmen) a jejich problémů a radostí v životě nebo kvůli tomu, že se vrací do doby, která mi není úplně po chuti. Nebo tím, že se vše zdlouhavě řeší a chybí tomu jakási americká rytmičnost. Co si ale budeme povídat, severská ledovost se zde nezapře - jenže si čas os času položíte otázku - stačí to?


Knihu jsem si půjčila z knihovny a šlo o výběr do čtenářské výzvy na Databázi knih (kniha začínající na stejné písmeno jako moje jméno - J). Měla jsem půjčeného ještě Jedenáct minut od Coelha, ale co si budeme povídat - tělo prostřílené šípy, mučení těžkého kalibru a jakési démonické bláznovství vyhraje vždycky. 375 stran pocházejících z nakladatelství MOBA přečtete jedním dechem. Dobře, možná dvěma, pokud máte slabší povahy - vraždy a jejich popis (který si ještě můžete pro obraznost vyhledat sami na internetu) - pecka! Bohužel to kazí hlavní vyšetřovatelka a její neustálé zaobírání se bulkou v prsu. Mladší kolegyně stále řeší svého ex a vyloženě jde proti jakékoliv autoritě. Do příběhu to krásně zapadá, ale dle mého názoru to ruší. Možné pozitivum lze spatřit v jemném růstu a rozvoji všech postav - ale jde o to, po čem v detektivce toužíte více ...

Při čtení knihy se nedokážete zbavit dojmu, že vám něco nehraje. Jaksi nemůžete uhádnout vraha, protože vyšetřovatelé jsou jaksi úplně mimo a to vás štve - nemáte kvalitní materiál pro vlastní úvahy a pátrání. Celkově jde o detektivku, která je spíše oddechová. A opět jde o příběh, u kterého máte co dělat, abyste na konci čtení knihu neprohodili oknem. Možná je to jen můj dojem, možná jsem zhýčkaná Christie - konec prostě být musí a nic otevřeného bez náznaku není dokončené (možná proto nemám ráda Nesba).



Od knihy samozřejmě nikoho neodrazuji, sama si dohledám a přečtu ještě jedno dílo ze série (asi následující díl obou detektivek Ingrid a Stiny "Ledové hlubiny"). Není totiž vyloučeno, že další dílo nebude mnohonásobně propracovanější a brutálnější. A popravdě - zajímá mne, jak to nakonec dopadne (což je blbé, protože zatím má "sága Ingrid a Stiny" 4 díly…). Pokud tedy máte doma nějakého zvídavce či kutila, nejlépe dědečka, jistě se mu dílo zalíbí více mně, odchovanci Havlovy sluníčkové lásky.


Hodnocení:

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama