Šílím, čas se krátí

26. prosince 2016 v 21:03 | Jana |  Ze života
Čím více se mi to blíží, tím více tak nějak sumarizuji. Přemýšlím, blázním, couvám, cukám, pláču, … Většinou všechno najednou. Pak se uklidním a svět se zase točí normální rychlostí a směrem. Jen princovi tak nějak přibývají šediny …


Zrovna tento víkend, možná týden před Vánocemi, jsem přemýšlela, jak slušně říci, že jsem musela potkat mnoho pánů, než jsem si našla toho svého Pána. A když jsem tak nad tím přemýšlela, zda bych se někdy vrátila do minulosti … Kdybych neměla prince, měla bych svého ex, tak bych se vrátila. Dnes mne jen občas napadne, co by se stalo, kdybych se tehdy před pár lety rozhodla jinak …

1) Jsem s ex - vracím se do minulosti za svojí dětskou láskou. Proč? Protože mne měl rád a měl na mne čas… Když by někoho měl? Vrátila bych se k někomu, kdo mne z Ameriky skoro požádal o ruku … Rozuměli jsme si, jen jsem se potkali ve špatný čas…

Proč bych se vracela? Jednak bych se vracela za kvalitou a pak - ti kluci nebyli zlí či hloupí čí špatní … Prostě mi šlo jen o to, že když jsem se nad tím zamýšlela i kdysi dávno, všichni se mi věnovali více než můj ex. To byl (a je) workoholik. Cokoliv jiného než práce ho moc nezajímalo. Ani nevím, proč jsem se k němu vracela, když se se mnou rozešel kvůli práci …

Stará dobrá - osvědčená - klasika ...pro zdroj obrázku - klikni

2) Jsem se svým milovaným princem … Ale nebylo to tak vždy… Mezi mým ex a princem byl mezičas, do kterého se vkradl jeden muž (třebáááá Filip). O dost vyšší než já, sportovně založený s neuvěřitelnou chutí cestovat - pod stan, vlakem, na poslední chvíli, … Měl rád komiksové věci, koukal na filmy anglicky, navštěvoval hvězdárnu (nesměj se, princátko moje milované) a přestože to byl ajťák, byl celkem sociálně založený … Chodil pravidelně tančit a choval se jako gentleman téměř nonstop … A hlavně… Byl dominantní … Bohužel já v té době byla tak trochu prodavačka v Albertu a jaksi jsem s ním nemohla jezdit na výlety … Jednak směny, jednak peníze … A to vůbec nezmiňuji kočky - přestože ex sliboval, že by mi pomohl či je pohlídal, jakmile jsem si našla chlapa, na sliby se zapomnělo.

Prostě se stalo, že náš vztah byl na spíše platonické a přátelské úrovni než na té sexuální. I když jsme oba chtěli. Když do mého života vstoupil princ, všechno se změnilo. Princ mne upoutal na první chvíli. Láska na první pohled? To asi úplně ne. Líbil se mi, extrémně mne přitahoval, ale moc jsem si šancí nedávala, že bych s ním vydržela… První rande super, druhé ještě lepší … Na třetím bych mu zobla z ruky a začalo to se mnou jít z kopce … A v tu chvíli udeřil Filip. Najednou jsem stála uprostřed mostku a na jedné straně stál princ a na druhé straně Filip.



Stála jsem na mostě, který hořel, a v náručí svírala svoje dvě milované chlupaté dětičky a nevěděla jsem, kam mám jít, co nebo kdo mne zachrání … Oba dva dominantní, vyšší než já, oba dva ajťáci, oba dva společenští, chytří a inteligentní, velice moc přitažliví a vtipní/zábavní, oba dva zajištění (vlastní bydlení např.), oba dva dominantní (aha, to jsem zmiňovala, ale nevadí, byla to hodně důležitá podmínka) … Na obou stranách mostu bylo nebezpečí, které mne neskutečně lákalo … Na obou stranách mostu byl sen, který jsem chtěla žít. Summinka mi nemohla pomoci, neboť je neznala. Vader měl ještě rád mého expřítele. Co jsem měla dělat?

Nevím, v jakém sledu ty události byly. Dnes na tom již vlastně ani nezáleží a k celé situaci se vracím jen teď, když mám svůj život změnit nadobro v pohádku, o které jsem odmalička snila. Až teď si kladu otázky a dumám, co by se stalo, kdybych se rozhodl jinak… A víte co by se stalo? Nic.

Ono totiž chlapi si to rozhodli sami. Čekáte souboj ve střelbě či šermu? Na to by asi Filip přistoupil … Byl takový akční … Ne, ne… Nic takového austinovského … bylo to jako z romantického amerického filmu. Já jsem stála uprostřed hořícího mostu a v náručí se mi začínala vztekat Summer, že jí to moc nebaví… Když v tom mi Filip nabídl, že mne vezme na Bali … Že pojedeme i na Maledivy… Že peníze nemusím řešit … V životě jsem nebyla tak daleko, nelezla jsem po skalách a nikdy jsem neviděla teplé moře a blankytně modré nebe nad mořem a pláží … Mezitím, co jsem se rozplývala nad tím, jak se budu k tomu sexy tělu lepit na pláži a budou nás laskat sluneční paprsky, přišel doprostřed toho hořícího mostu, láskyplně převzal moje milované děti, nasadil mi obojek a odvedl mne do bezpečí.




Po cestě do bezpečí, do princova srdce, jsem se ani jednou neohlédla. Ani jednou jsem nelitovala, že jsem se nakonec nechala odvést. Ne, že bychom si s Filipem nepsali. Ale spíše jako přátelé, kterými jsme zůstali. A taky proto, že mne bavilo sledovat, jak nemůže najít tu pravou … A tak trochu jsem potřebovala vidět, že jsem se rozhodla správně a že jsem vyměnila pohádkovou dovolenou za pohádkový život …
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama