Hannibal inspiruje

27. ledna 2017 v 8:34 | Jana |  Ze života
Čekáte toho vrahouna? Ne ne, jde o rozkošnou blogerku, která pod tímto nickem vystupuje. A jelikož mne pro dnešní článek inspirovala ona - ZDE je odkaz na její blog - příjemné čtení!

Rozhodnutím mých rodičům jsem se dostala na gympl. Na jeden z nejlepších na severní Moravě. Kam chtěla Janička? Na Ekologické lyceum. Kvůli přírodě, kvůli zvířatům, … No, gympl měl mít budoucnost, neměla jsem být hloupá holka, … Po gymplu jsem měla jít na vysokou …


Tato škola mi v biologii, během půl roku dala víc, než mi kdy dala jakákoliv jiná škola. Buňky živočišné a rostlinné si pamatuji do dnes (jak říkal vyučující, i kdyby mne o půlnoci probudil). Z tohoto půl roku jsem čerpala i na vysoké škole … Tento půl rok, mi absolutně zdevastoval sebevědomí v dějepise (dostávala jsem samé 5), dokonale mne pokořil v milované matematice (výroková logika mne malinko potrápila, ale jakmile jsme si sedly, byla jsem vítěz) a ještě více mne zapálil pro chemii. A začala jsem nenávidět zeměpis …

Zdroj Google - heslo buňka

Po půl roce jsem byla rozvodem rodičů nucena přestoupit na gymnázium jiné… v Břeclavi … Taková jinačí základní škola. Jak jsem psala - biologie - no problem, 1 bez učení jako na základce (vyučující jela těžce dle knihy), v matematice jsem se chytla okamžitě, zeměpis u mne skončil tím, že mne nechtěli vzít do dramatického kroužku, na chemii jsme měli žábu jako jsem teď já (eh, mladší!) … Ale v čem mne to inspirovala Hannibal? V tom, že být svá je klíčem ke štěstí! A při čtení jejího článku jsem si vzpomněla na dva vyučující …

Pan Božský

Co si budeme povídat, po rozvodu mi chyběl mužský vzor v rodině. Na sex jsem ještě nebyla, ale na inteligenci odmalička. No a vyučující dějepisu byl bůh (byl, protože pak mne nepoznal po dvou letech z gymplu na plese a celé to pokazil...další z důvodů, proč nechodím na srazy a plesy). Přednášel s láskou k předmětu, s láskou ke studentům, ale lehce a záživně a moderně. A jak jsme se poznali? Vyprávěl něco o dobytí Říma a já shodou okolností tohle věděla z minulého gymplu (dostala jsem za to 5) a tak jsem ho opravila, že si myslím, že říká lež. Celá třída se s hrůzou otočila, že jsem si dovolila opravit vyučujícího! Ale já se před tím slušně přihlásila (myslím, doufám, proboha já se možná nepřihlásila!!!!) a neřekla jsem to ani nijak drze. Miluji historii Athén a Říma a proto bych tam někdy chtěla jet a vidět to na vlastní oči (jo, nikdy jsem se nebyla podívat ani na památky, které mne tolik zajímaly…). Pan Božský se prvně zarazil, kdo jsem. Nepředstavila jsem se. Moji hlášku, že bych za ním došla po hodině vzala z nějakého důvodu polovina lidí jako dvojsmysl … Každopádně od té doby vyučující věděl, že já se nebojím ozvat, když mi není něco jasné. Dějepis mi začal i díky němu jít a kdyby to nepo*ral na tom plese, vzpomínám v tom nejlepším do teď.

Zdroj Google - heslo Dějepis

Slepice - kdo z koho celé studium mého klanu

Ne všichni vyučující mají dáno být dobrými vyučujícími. I když na tuto ženu vzpomínám ráda, v průběhu školy jsem ji spíše nenáviděla. Měnila nám učební styl z hodiny na hodinu. Chodila většinu času na*raná, i když jsme ještě nic neprovedli. Byla zlá, zákeřná a přehnaně přísná (na věci, které pomalu ani ona nevěděla). U ní jsem byla jednou úplně nahoře, nebo po mně chtěla vzteky plivat. Když jsem byla na piedestalu, při testech stála za mnou a radila mi správné odpovědi … Když ne, musela jsem se o to více učit (já se učila pořád, ale ona mi dávala otázky navíc a vše hodnotila přísněji - třeba o čem bylo dílo? Za dvě věty jiní dostali 2, já rovnou 4). Ráda mi předhazovala, že mne hned po škole potkává v Delikaně, kde jsem byla na brigádě dlouhé dva roky … Prý mi jde více o peníze než o vzdělání (asi bych jí měla zavolat, že měla pravdu - že teď nemám školu, ale mám bohatého ženicha a za chvíli i manžela).

Čím jsem ji vyprovokovala? Upřímností (ne, princi, fakt jsem byla upřímná). Když mi první hodinu říkala, co si mám sehnat za učebnice, bylo vše ještě v pořádku. Nic jsem nepozorovala. Možná na mne byla i milá. Jenže další hodinu (druhý den) se velice divila, že nemám čítanku (bichli). Jak si to jako představuji, že jsem oproti nim pozadu a ani jsem si nepořídila pomůcku. Po mé odpovědi, že prostě nemáme na všechno hned peníze, ji sklapla čelist. Od té doby mi začalo peklo. Když se na to dívám s odstupem, nevím, zda se fakt zlobila na mne nebo na fakt, že se ponížila před celou třídou. Nebo že jsem ji já ponížila před celou třídou upřímností o penězích, o kterých nikdo nemluvil …

Zdroj Google - heslo Zlá učitelka


Tato vyučující mi chtěla zakázat i lyžák … Nevěřila, že jsme se přestěhovali z Břeclavi a do školy chodím pozdě, protože prostě když je sníh a led, autobus jezdí pozdě … nakonec za mne šli prosit vyučující tělocviku (nechtěla mne pustit k maturitě… za pozdní příchod 5 -10 minut mi strhla celou hodinu… pozn. jenom mně). Dokonce když jí pak chytl brácha, nevěřila ani jemu. Jaksi totiž nevěděla, že máme malou sestru, která ráda olizovala sešity. Když se ona vyučující ve škole vztekala nad bratrovým sešitem, že ho má rozmazaný (Anička mu prostě olizovala stránky), on jí popravdě odpověděl, že sestra. A vyučující? S ohromením, jak je někdo schopný jí lhát, na něj zírala, že to není možné, aby tohle Jana dělala… No tak jí bráška odpověděl, že ne Jana, ale Anna, jeho druhá sestra, mladší … Někomu žerou psi domácí úkoly, někomu sestry olizují sešity (samozřejmě ty dospělé žijící v Brně…).

Zdroj Google - heslo Pes mi sežral úkol

Pro doplnění, tato vyučující byla mimo zdi školy skvělá ženská. Na výlety ji každý měl rád, protože byla hrozně v pohodě a zábavná. Ve škole to byla semetrika, kterou každý nenáviděl, protože byla blbá, ale mimo školu žena k nezaplacení (pro studenty).


Mimochodem pan Božský, když zjistil ještě s jednou vyučující, že chci do laboratoře nebo na veterinu, tak mi hodně mluvili do duše, ať jdu učit nebo ať se dám na psychologii … jen já je neposlouchala a šla si za dětským snem umocněným touhou splnit přání mámě … Možná, kdybych je tehdy poslechla, neudělala bych krok vedle a nějakou školu bych dostudovala. Na druhou stranu - nic v životě není krok vedle, myslím si to, a proto to píšu i do komentářů. Každé rozhodnutí nás nějak formuje a utváří nám budoucnost … někdy to sice ze začátku bolí, ale mně se tím splnila pohádka. Sice kvůli penězům nemohu studovat, ale už se nepotřebuji nikomu zavděčit tím, že budu mít titul …
 


Komentáře

1 Alexandra Alexandra | Web | 27. ledna 2017 v 9:07 | Reagovat

veľmi, veľmi dobry članok :) obdivuej mtvoju trpezlivst ako si to s tou učitelkou zvladala a že o nej dokaže povedat že mimo školy to bola v pohode žena - ja som si tieto hejty zo školyp renašala furt aj mimo :D .)

2 Hannibal Lecter Hannibal Lecter | E-mail | Web | 27. ledna 2017 v 11:11 | Reagovat

Já teď trochu nemám slov. A ne, není to tím, že jsem obklopena kočkama, kterých se bojím. Ale hrozně mě to potěšilo.
Každopádně, pana božského máme myslím všichni, za mě to byl na základce učitel chemie a matiky, následně učitel zeměpisu, kterému jsme s kamarádkou v každé příležitosti koukali na zadek. A vysvětluje se tím i to, proč jsem chtěla sedět sama a v první lavici. :-D
A slepice mi zase hrozně připomíná jednu moc "milou" paní, co stále potkávám na ulici. Ona mě snad donutí i utıkat na míle daleko, abych necítila její stařeckou "vůni" a nevidělala její křečovité nohy v sukni. To ani já nepřehlídnu. Ale každopádně mi teď tvrdí, jak moc jsem úžasná, ale ve škole mi trhala výkresy z výtvarky i domácí úkoly.

3 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 27. ledna 2017 v 11:56 | Reagovat

Moje třídní a češtinářka zároveň mi v prváku dala čtverec.
Protože se čtyřkou jsem přišla ze základky.
Na konci prváku už to byla trojka.
Ve třeťáku se omlouvala, že jí nikdy nenapadlo, že by mi kolegyně češtinářka dala čtyřku jen tak, když jsem vlastně jedničkář...
Tohle dělají ty nepodepsané domácí úkoly, no :-)
A taky jsme měli chemikáře, kterému se napříč školou říkalo slizoun.
Ale fuj, jak jsem si na něj vzpomněla, otřásla jsem se...

4 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 27. ledna 2017 v 14:11 | Reagovat

Čekal jsem toho ante portas ;-)

5 B B | Web | 27. ledna 2017 v 14:15 | Reagovat

z tělocviku za 2 celou základku, jako jediné mi vadilo že nás učitel plácá po zadku a nenechala jsem si to líbit. Mě jediné dal pokoj. Ta dvojka za to stála.

6 beallara beallara | Web | 27. ledna 2017 v 21:16 | Reagovat

Pokud žiješ svou pohádku...tak co je víc ??? :-)  :-)

7 T. T. | Web | 28. ledna 2017 v 9:29 | Reagovat

Jsem poslala Haniball... Pokud tedy nevadí :D

8 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 28. ledna 2017 v 20:59 | Reagovat

Za život má učitel tolik žáků, že by musel mít paměť jako slon...Jinak moc pěkný  článek

9 Hannibal Lecter Hannibal Lecter | E-mail | Web | 28. ledna 2017 v 22:01 | Reagovat

[4]: Já neejakuluji předčasně. :-(

10 zmarsalkova zmarsalkova | E-mail | Web | 30. ledna 2017 v 14:59 | Reagovat

No a měla si tehdy pravdu, když si toho Božskýho opravila? :-)
Já musím říct, že takový ten vysloveně pan božský učitel mě nepotkal (ty brďo, vlastně jo, ale až na vejšce, najdi si klidně Radek Ptáček psycholog... :-D ), ale mými nejoblíbenějšími učiteli byl starý hodný matikář (i když jsem matiku nesnášela) a plešatý psycholog :D
Ale těch učitelek, co jsem fakt nemusela by se našlo...no jéje!

11 Hrobárova Dcéra Hrobárova Dcéra | E-mail | Web | 26. května 2017 v 20:24 | Reagovat

Počuj, kam sa stratila Hannibal?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama