Kočičí maraton

3. ledna 2017 v 12:30 | Jana |  Kočkomilové
Sice šlo jen o tři kočičky ve dvou domácnostech, ale i tak mi to s fulltime prací dalo zabrat. Nelituji!

Nejdéle jsem zatím hlídala Abela a Tirzu. Dvě kočičky, jejichž majitel odjel na svátky za rodinou. Abel je huňatý kocourek, který má rád svoje místečka, která nemění ani v průběhu roku - ať jej hlídám v létě či zimě, stále má ráda roh gauče a okno do zahrady. Oproti tomu jeho sestra Tirza, to je oříšek. Je mnohem menší než Abel a také mnohem bojácnější. Abel se rád mazlí a dokáže sníst pamlsek z ruky. Jeho drobná, ale huňatá, sestřička vylézá až po několik návštěvách zpod gauče a nepřiblíží se víc jak na jeden metr.


Vždy si dávám záležet na jemných a nehlučných pohybech, abych ji neděsila… Takže už je společenštější než při prvním hlídání o prázdninách. Tentokrát se dokonce zapomněla, a v zápalu zvědavosti, co to mám za kabelku, se ke mně přiblížila natolik, že jsem odolávala touze dotknout se jejího heboučkého kožíšku … Odolala jsem. Poslední den hlídání se o mne sama (asi opět omylem) otřela … Byl to pro mne okouzlující zážitek! Vyplatilo se počkat… Kdyby hlídání ještě pokračovalo, možná bychom se staly i kamarádkami s doteky.


Hlídání sourozenců mám ráda, Ráda s nimi sedím na gauči a předčítám jim z knihy. Každá další návštěva je pro mne výzvou, zda si budeme s Tirzou blíže … Ke kočičkám jsem sice měla chodit jen jednou denně, ale když mám v Brně hlídání jiné dvakrát denně, někdy jdu zkontrolovat i tyto miláčky. Což byl třeba případ silvestrovské noci a mrazivých dnů. Čas od času jsem sama od sebe jela do bytu podruhé, zapínala/vypínala topení a proti petardám jsem aplikovala další dávku šanty.


Druhým zákazníkem nebyl nikdo jiný než samotný pan Úžasňák Matýsek. Tohoto kocourka miluji. Jezdí se za ním dvakrát denně a dávají se mu léky. Matýsek mi tentokrát ukázal, že je nejen dokonalý hostitel, on je i chytrý svůdce! S Matýskem máme ranní a večerní rutinu, kdy přijedu, přivítáme se, vyměníme vodičky, nachystáme kapsičku, dáme léky, papáme kapsičku, schováme pamlsky a pak čistíme záchod. Nakonec si sedneme na zem a čteme si. Matýskovi nečtu ani tak proto, aby si zvykl na můj hlas, jako spíše proto, že Matýsek poslouchá a myslím si, že kdyby mohl, komentuje to - příběh, styl psaní a v neposlední řadě i můj přednes. No a poslední hlídání Matýska roku 2016 probíhalo tak, že mi při čtení klimbal na klíně a uklimbal i mne… Další den mne mňoukáním lákal do postýlky a dokonce se nechávala fotit jako model - což on nerad (vždy kouká jinam nebo do země).


Přestože nemám ráda modrou barvu, oči mého prince a oči Matýska miluji. Jsou modré a hluboké a moudré. Jsou to oči, které vyzařují pohodu, lásku a klid. Celkově i kožíšek Matýska je taková oáza klidu a míru. Je to jiný kožíšek, než mají moji miláčci, co chodí ven. Tak jako každá kočička jinak voní, Matýsek je jediný kocourek, který mi krom těch mých dvou lásek voní. Za Matesem se vždy těším a mám moc ráda i jeho majitelku (která je stejně krásná a elegantní jako samotný Matýsek).


I když je hlídání dvakrát denně a jezdím celkem daleko (denně najedu cca 120 km), těším se na něj. Hlídání Matýska není jen o hlídání, je to i takový můj relax. Jeho byt je tichý, čistý a voňavý a je to lepší posezení než v kavárně. Samozřejmě si nosím svoje občerstvení a pití, ale atmosféra kolem Matýska mne vždy krásně uklidní (i proto u něj občas usínám).


Navíc mne u toho všeho hřeje pocit, že jsem někde, kde je mne potřeba. Že pomáhám, neboť každé kočičce je příjemnější být doma, než v nějakém neosobním hotelu. Proto pokud máte kočičky a máte je rádi, zkuste věnovat více energie tomu, aby během vaší dovolené mohly zůstat doma a nestresovaly se cizím prostředím …
 


Komentáře

1 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 3. ledna 2017 v 13:17 | Reagovat

Já nějak neumím kočky rozlišovat víc, než na domácí a venkovní :-)
Ty domácí se nechají pohladit, ty venkovní přijdou, když mají náladu :-)
A nakonec mi je fuk, jestli mají kožíšek huňatý, mouratý a nebo jiný. Jsou to úžasní tvorové, trošku samorosti a já je prostě ráda hladím.
Naši mají momentálně jednoho polovenkovního kocourka.
Je mazlivý mnohem víc, než býval dřív, to od té doby, co je sám, bez kamarádek.
A navíc je líný, takže se našim množí myšky :-) Budem jim muset pořídit novou společnici, nejlíp z útulku :-)

Hmmm, ale i já vidím, že čičinky z Tvých fotek jsou vznešenější, než náš Mates :-)

2 jajafilm jajafilm | Web | 3. ledna 2017 v 13:44 | Reagovat

:-D  :-D  :-)

3 zmarsalkova zmarsalkova | E-mail | Web | 3. ledna 2017 v 13:45 | Reagovat

[1]: Já teda ani na ty :-D Já rozlišuji podle barev, mourek,zrzek, černá kočka přes cestu a pak všechno ostatní.

4 LM LM | E-mail | Web | 16. ledna 2017 v 16:49 | Reagovat

Môj kocúrik by sa ti páčil, je to mazlík s výbornou povahou, aj keď ako každá cica, občas ho chytí šialená nálada a začne robiť veci na truc :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama