Moje kočka Summer 18.část

21. ledna 2017 v 21:28 | Jana |  Moje kočka Summer
Vůně se linula od dveří. Poznávala jsem ji hned, co mne uhodila do čumáčku. Šlo o vůni pohody, klidu a spokojenosti … No a pak se objevil Plague …


Ano, ano. Stále žiju. Víceméně se ze mne opět stala kočka vyloženě domácí. Své venkovní království hájím z výšky škrabadla zpoza okna a čas od času profackuji Blbečka (který mi to čas od času vrátí tak, že se ladně přemísťuji na klín ženské), jak blbě to venku hlídá. Hodně času také trávím ve své ložnici. Plague konečně pochopil, že potřebuji svůj pokoj a ženská se po dvou měsících odhodlala mi převléci postel. Máme novou vůni, tedy dokud není postel poválená ženskou nebo Blbečkem, ráda v ní trávám většinu dne. A kde že?

Dnes nefunguji... Mám čistou postel ...


Pamatujete si na tu místnost, kde ženská točila nějaká její videa o kočkách? Kam nás jako první tak jako zavřela, když nás přivezla do domu, který jsem posléze ovládla? Pamatujete na tu skříň, zpoza které nechtěl Blbeček skoro týden vylézt? Tak tato místnost je teď dětský pokoj. Je vlastně moje. Je v ní veliká skříň, hodně zelených květin, veliké okno a hodně světla. Celému pokoji dominuje můj trůn - postel. V pokoji mám i televizi, ale na tu moc často nekoukám. Pár dní v měsíci se mnou v mém pokoji spí ženská a s ní Blbeček. Plague mi tam naštěstí neleze. A když náhodou jo, protože jde za ženskou, tak se odebírám do jídelny, kde jsou vyprané polštáře na škrabadle a spím tam. Pokud mám potřebu hlídat venkovní dění, či kontrolovat stav ptáků k lovu, ležím na malém kousku gauče blízko okna a přes zavřená víčka kontroluji stav pozemku.

Na Vánoce jsem to trochu přehnala s jídlem ...


Jsem teď vlastně nadmíru spokojená. Ženská bývá brzy doma. Někdy tak brzy, že se stihne pořádně vyspat, než přijde Plague. To bývá nejhorší část dne. Do té doby mám ženskou pro sebe - hezky s ní spím pod peřinou a předu. Blbeček je někde v jiné místnosti a my tak trávíme čas spolu… Ženská mi otvírá dveře na zahradu, kdykoliv potřebuji, protože vidím ptáčka k lovu. Ženská mne vždy jemně pohladí a já se jdu stulit k ní na stůl, kdy natáčí video nebo píše blog … Je nám krásně… Ano, dokud nepřijde Plague… Pokud jsem s ženskou sama, Blbeček dává pokoj a hledí si svého …

Jsem tak spokojená, že mám ženskou doma, že když ucítím tu lahodnou vůni pizzy, úplně zapomenu, že se nemohu držet svých starých zvyků. Dnes mne to rozhodilo natolik, že vám o tom už i píši.

Ucítila jsem vůni pizzy. Ženská se od stolu přesunula na gauč. Plague položil pizzu na stůl a odešel. Celá nadšená jsem přiběhla, vyskočila na gauč a už už jsem se chystala si sednou vedle mé lásky a ženské, když v tom se zase objevil Plague. No nenaštvalo by vás to? Těšíte se na kousek lahodné šunčičky jemně řízlé sýrem… Dokonce i na ten tomatový základ se někdy těším… Pizzu jsme neměly tak dlouho, že jsem ženské chtěla sníst i ananas … A on si jako na pohodu přijde Plague a vyhodí mne, že vedle ženské sedí on!

Zase nás jde někdo rušit u čtení?

No kdyby uměl pohled zabíjet, věřte mi, že by Plague už nežil! Nedalo se nic dělat, Plague začal prskat, kdo to kočku naučil, tak jsem si raději lehla za ženskou. Ženská se mne ovšem zastala, že to je naše tradice, že pizzu jíme vždy spolu … No ten Plague mne začíná rozčilovat více než te čokl od sousedů. Nejenže na něj musím být hodná, abych dostala najíst, nesmím ho kousat, abych nedostala facku, on mi bere ještě moje tradice! Ženská mne alespoň pohladila a mrkla na mne, že když se nebude tyran dívat, dá mi kousek šunčičky. No co myslíte? On má snad i oči vzadu, nebo já nevím! Celou dobu, sledovala jsem to pečlivě, se nenaskytla příležitost aby se můj jazýček seznámil se slečnou šunkou … Velice naštvaně jsem se odebrala na židli a po zbytek seriálu, který si pustili k večeři, jsem se snažila aplikovat sílu myšlenek a udusit Plagua. Evidentně v sobě nemám dostatek Síly, abych ji využila jako to bylo ve filmu s Darthem Vaderem (to jako fakt netuším, proč se Blbeček jmenuje po někom tak silném duchem i tělem, když si nezvládne ani umýt záda…).

Život s Plaguem? Pouze za přísunu drog ...

Pozitivní na tom všem je, že Blbeček taky nedostal ani kousek pizzy a dokonce nemá ani vlastní pokoj. Jen by mne zajímalo, proč mi občas ženská říká, že to není můj pokoj na furt, že až bude miminko, že to bude jeho pokojíček. Tak snad to nebude ještě více smradlavé a hlučné stvoření než Blbeček a bude se s ním dát žít v pokoji. Protože to už by jako bylo moc - dva smradlaví Blbečci …

Miluji, když ji mám pro sebe ...
Plní pokyny hned ... Nemusím nikdy čekat ...
 


Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 22. ledna 2017 v 9:50 | Reagovat

Krásně popsané kočičí pocity :-D

2 Akim Akim | E-mail | Web | 22. ledna 2017 v 13:07 | Reagovat

krásně napsané, vtipné. :-P  :D  :D  :D

3 Panda Panda | Web | 23. ledna 2017 v 23:20 | Reagovat

Haha, to je fakt nádhera! :D Naše kočičky také sdílely můj talíř, ale nesměla to vidět má žena. :D

4 Rea Rea | Web | 17. května 2017 v 16:58 | Reagovat

Krásná kočka :-). A super popsané myšlenky! :-D Jako bych slyšela svojí Micku. O_O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama