Kolibřík

10. února 2017 v 18:36 | Jana |  Knižní orgasmus
Anna Fekete. Nieme Esko. Bulharsko. Finsko. Brutalita. Rasismus. Kurdistán. Uprchlíci. Aztékové… Rozhodnout, které z témat této severské detektivky z pera Kati Hiekkapeltové bude stěžejní, to je i po měsíci od Vánoc stále složité.


Jde o velice kvalitní dílo, které čtenáři poskytne náhled do hlavy uprchlíka. V dnešní době celkem hodně aktuální a potřebné. Možná se vám díky pojmům jako rasismus a černá huba bude na mysl vkrádat, že je Anna Romka. Není tomu tak. Možná se to vkradlo do dějové linky překladem.

Vzhledem k brutální povaze knihy se mnou kočky odmítly číst ...

Na knize je neskutečně pozitivní náhled do skutečností. Skutečností, jak vnímají cizinci první dny ve Finsku, jak vnímají Finové přistěhovalce. Náhled do skutečné policejní práce, která opravdu hodně času bývá spíše za počítačem než v terénu. Vnímání života pubertální dívky i ženy v reprodukčním věku. Vše za přítomnosti, piva, sexu, brokovnice a krve … A té brokovnice hodně zblízka … Tak zblízka, že při popisu vražd cítíte kov hlavně zbraně někde hodně blízko. Vidíte kousky mozku na každé další procházce lesem. A pokud chodíte běhat, na nějakou dobu s tím seknete …

Pozitivně dále působí příběhy hlavních hrdinů. Tedy krom Eska. Tomu se do hlavy nedostanete. Ale jste u manželské hádky, u vášnivého sexu manželů, když usnou děti a u sourozeneckých problémů. Pozadí, které dodává věrohodnosti lidskosti detektivů. Arogance mládeže, při vyšetřování vraždy, popis finského prostředí … Ale tím se k výčtu pozitiv detektivního příběhu dále nelze moc co řadit.

Kniha je totiž postavena na jakýchsi dvou případech. Případ kurdské dívky Bihar totiž zdánlivě násilně prolíná celé dějství brutálních vražd. Bohužel jak je hlavní linie s brokovnicí a aztéckým bůžkem v kapse kvalitní, tak ji kurdská rodina ruší. Příběh Bihar je totiž hezky zakomponován do celé knihy, jenže vpadne bez pozvání. Nechcete si číst nějaké nesmysly pubertální dívky, které si odvodíte, že jsou Bihar. A právě tím, jak celý Bihařin příběh skončí, jste zklamaní. Máte radost, ale jste zklamaní a kazí to dojem z knihy.




Pokud nemáte rádi brutalitu a detailní popisy míst činu, knihu vám nedoporučím. Pokud máte rádi kvalitní, energetickou a perfektně napsanou detektivu s klasickým, ale přesto originálně zpracovaným rozuzlením (ne té části s Bihar, ale i ta potěší, přestože je tam "plácnutá" jen tak) - knihu si klidně kupte, protože je v ní tolik překrásně kouzelných a životních detailů, že si ji můžete za rok přečíst znovu … Knihu jsem dostala k Vánocům a byl to jeden z nejlepších dárků za posledních pár let!

Hodnocení:

 


Komentáře

1 M. M. | Web | 10. února 2017 v 18:55 | Reagovat

Teď nevím, jestli mě víc zaujal obsah nebo přebal :D

2 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 10. února 2017 v 20:44 | Reagovat

No ten přebal a na něm nápis Kolibřík...Jinak ten popis láká k přečtení.

3 Danča Danča | Web | 11. února 2017 v 9:14 | Reagovat

Jelikož jsem fanynka severské detektivní a současně i thrillerové tvorby, tak se mi líbí nejen ta recenze, ale i kniha. A taky si myslím, že občasná brutalita ke spisovatelům ze Skandinávie nějak patří, je do knih a potažmo i do filmů vkládána nenásilně, takže moc díky!

4 Jana Jana | E-mail | Web | 11. února 2017 v 10:21 | Reagovat

[1]: Zajímavé je oboje a přebal hezky navnadí oko návštěvníka jdoucího kolem tvé knihovny :)

[2]: Je to fajn čtení :) Ale úplně nenadchne a rozhodně neurazí :) A hlavně je to dost hluboké i mimo vraždy.

[3]: Nemáš vůbec zač. Fak jsou tak nenásilně brutální, že to jinak napsat nejde :D :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama