Bez práce

2. května 2017 v 8:17 | Jana |  Dumám
Přátelé, ať chci (chci) či ne, blíží se mi konec pracovní smlouvy. Pokud bych nebyla těhotná, pracovala bych samozřejmě dále, ale kdo by prodloužil pracovní smlouvu v končící firmě těhotné ženě v XX. měsíci? No maximálně hodně špatný podnikatel či úplně tupý šéf. Tedy budu za pár chvil bez práce …


I když si myslím, že jakmile mi bude končit smlouva, udělá se mi sakra dobře a budu se doma do porodu jen tak poflakovat (to nebudu, ale nebude to denní práce) - zákon schválnosti, samozřejmě. Ale na to moje domácí poflakování bez miminka se těším. Budu mít všude čisto, bude vyžehlené prádlo a prázdný koš na špinavé prádlo a kočky budou mít čisté misky každý den (respektive dokud se k nim sehnu). Ale o miminku a mateřské psát nechci. Zaujal mne článek na titulce o úřadu práce. Ještě více mne zaujaly komentáře pod článkem …



Snad jen dva komentáře se pozastavily nad tím, jak to, že je takto aktivní slečna rok po vysoké bez práce. A nejde ani o to, že je po vysoké. Prostě rok hnije na ÚP. Jednu takovou blogerku (http://howtostaysingle.blog.cz) sleduji a ta má ale chudera takový pech, že by jeden plakal. Když už ji někam vezmou, tak je to tam nějaký ten podvod nebo šéf je absolutní kretén (jako více absolutní než normálně). Moc ráda ji čtu, ale také občas nechápu. Její život nežiju, tedy se jí snažím aspoň podpořit, protože fantasticky píše.

Co přesně mi vadí? To, co Antei (http://anteabloguje.cz/) - rok bez práce, proč nevezmete cokoliv? Já sama, když odešla z brigády jedné či druhé, jsem se pustila do shánění práce a na ÚP jsem byla tak měsíc. Vzala jsem práci v Albertu. Mezitím jsem sledovala další nabídky v oboru, který mne zajímal a sama jsem se v něm nadále zlepšovala (v mém případě pouze v angličtině). Když jsem odešla z Albertu, byla jsem bez práce asi půl rok a to jen proto, že jsem čekala na rekvalifikační kurz a poohlížela se po něčem lepším. Na úřad jsem chodila každý měsíc a nikdy jsem nereportovala, kam jsem psala či kdo mne odmítl. S paní úřednicí jsem vycházela skvěle a sama se jí ptala i na podřadnější práce. Měla jsem nastudovánu problematiku odměn pro zaměstnavatele, co si vezmou pracanta z pracáku. Mezitím jsem třeba viděla ve vedlejší vesnici vyvěšený inzerát na okně a volala jsem i tam - Princ mne ale podpořil a tak jsem mohla hledat něco za lepší peníze. Nakonec mi i paní úřednice řekla, že jsem hrozně šikovná a že mne nechce posílat zase jen za kasu, proto mne tam držela.


Přijde mi, že rok na ÚP může strávit pouze člověk, který sedí na penězích. Jinak to totiž nechápu. Jak si někdo může dovolit být tak dlouho bez příjmu? Bez Prince bych umřela já i kočky hlady. Nedivím se, že některé úřednice jsou protivné na mladé lidi, kteří pohrdají prací. No jo, má vysokoškolský titul, tak si myslí … Chudery samy nebyly v pozici, kdy si na vysokou mohly byť jen podat přihlášku a byly vděčné za práci a teď jim tam fakani mávají tituly před obličejem a odmítají pracovat rádoby pod jejich úroveň. A nebo ti lidi prostě neumí jednat s úřednicemi (což taky chvilku trvá, ale je to skill k nezaplacení!) …

Albert nebo Billa v případě jiné blogerky není úplně terno do životopisu, ale zaměstnavatel alespoň vidí, že celkem umíte pravidelně chodit do práce, už vám někdy chodila výplata a umíte jednat s více lidmi než se spolužákem, učitelem, maminkou a tatínkem. Sehnat dneska práci/brigádu není tak složité. Já osobně jsem byla z několika pozic odmítnuta proto, že jsem měla zbytečně velkou kvalifikaci (chtěla jsem jít dojit krávy do kravína, praxi mám). Takže kdo chce pracovat a kdo umí používat ruce a mozek, ten pracovat jít může. Sama osobně nevidím nic špatného na tom, že bych pracovala u krav. Je to práce mnohem příjemnější než v Albertu za kasou, jsem u toho pořád v pohybu a pracuji se zvířaty s úžasně krásnýma očima. Mohla bych zmínit čerstvý vzduch, ale známe české kravíny.


Na druhou stranu se ale musím podivit nad jednáním paním úřednice z článku. Byla jsem na úřadě v Břeclavi a pak i v Brně. Pokud jsem odjížděla do zahraničí, vždy jsem si kontrolovala vše snad na všech možných úřadech. Prošla jsem tedy minimálně 4 úřednicemi a ani s jednou jsem neměla problém. Vždy jsem přišla s jasným stanoviskem, co chci. Až poslední paní úřednice si mne tam držela a nakonec mi dohodila práci, ve které budu za chvíli končit (a ani jednou nešlo o žádnou známou ani známou známé). Jenže já taky nikdy neměla problém dělat cokoliv a od pídě se vypracovat výše. Začala jsem jako pokladní, odcházela jako supervizor pokladních. Neříkám, že jsem tam vydržela dlouho, ale tak co jiného v životě dělat, než pracovat s lidmi? Byla jsem mladá, bez závazků a mohla jsem cokoliv … Netrápil mne nikdy fakt, že si hledám práci do konce života. Hledala jsem si práci, která by mne bavila. A úspěšně našla jednu, která měla slušný příjem a ještě mne bavila (že jsem si to pak vlastní blbostí ztížila je článek sám o sobě).

Vím, že po mateřské půjdu znovu do práce. Zkusím se uchytit na obdobném místě jako teď, ale uvidíme. Vždy pro mne bude přednější dítě a spokojený Princ, než že přinesu o 5 tisíc více. Takže popravdě klidně půjdu pracovat do Tesca vedle ve vesnici - dojedu tam na kole, budu mezi lidmi a dítko budu mít v dojezdové vzdálenosti 10 minut. Princ se nebude muset stresovat změnou svých pracovních návyků (ajťáci je mají jiné než my obyčejní smrtelníci) a pár korun navíc se hodí každé domácnosti. Pokud by mi to samozřejmě rodina umožnila, což ještě tak do 3.třídy nepočítám, zkusila bych zase úřad práce a najít si něco zajímavějšího než pokladnu. Ráda se učím nové věci …


A nebo mi konečně vyjde ta práce u krav …
 


Komentáře

1 Fellien Fellien | Web | 2. května 2017 v 12:08 | Reagovat

Já se k tomuto článku asi nemůžu nijak objektivně vyjádřit. Já tady celý ten problém prostě nechápu, protože letos dokončuji studium na vysoké a různí zaměstnavatelé se o mě pomalu ještě perou a místo už mám zajištěné, v průběhu školy jsem taky pracovala, byla jsem na spoustě pracovních pohovorů a mám za sebou opravdu hodně pracovních zkušeností a vždy jsem dostala práci a místo, které jsem chtěla, a to v podstatě ihned. A to se jednalo o pozice, kam opravdu nebylo ani trochu jednoduché se dostat. A to jsem z menšího města, kde byla vždy o práci nouze. Možná je to tím, že jsem sama tento problém neměla, ale prostě podle mě člověk, kterému tak dlouho trvá najít práci, dělá opravdu něco špatně. Já jsem si vždycky vyhradila jeden celý den a ten den jsem od rána chodila po různých firmách a institucích, kde jsem měla zájem pracovat a ať už někoho sháněli nebo ne, prostě jsem vždy šla a zeptala se, jestli by pro mě něco neměli. A i když neměli, přesvědčila jsem je, že mě vlastně hrozně potřebují :-D .

2 Jana Jana | E-mail | Web | 2. května 2017 v 12:13 | Reagovat

[1]: No ano, jde o to chtít, jde o to vybrat si prima obor ... Také nechápu, jak někdo nemůže tak dlouho najít práci, obzvláště pokud je svobodný a bez závazků.

3 Fellien Fellien | Web | 2. května 2017 v 12:30 | Reagovat

[2]: Je taky fakt, že jsem dost nevybíravá. Mám velmi široký okruh zájmů a baví mě fakt spousta věcí, takže jsem už kromě těch krátkodobějších prací (předsedkyně volební komise, statistické šetření pro dopravní podnik atd) dělala i spoustu dlouhodobějších, které ale byly mimo můj studijní obor. Ale věděla jsem, že mě to bude bavit a neřešila jsem, jestli je to podřadné nebo ne. Až dostuduju, čeká mě práce na patologii, ale dluhodobě jsem dělala třeba ošetřovatelku rejnoků v zoo, nebo jsem pracovala na hřbitově. Tohle byly určitě ty nejlepší práce, které mě bavily ze všeho nejvíc, i když to byla někdy fakt hodně velká fuška a bylo dost náročné se tam dostat. Právě proto si často říkám, když jsem se jakožto člověk bez zkušeností dostala na hřbitov a na ošetřovatele rejnoků, proč je pro někoho problém sehnat místo byť jen jako prodavač (prodavačku jsem už taky dělala a taky to nebylo uplně zlé :-D ).

4 Kája Kája | Web | 2. května 2017 v 14:58 | Reagovat

Článek na titulce jsem nečetla, takže nevím, na co reaguješ, ale s tím, co píšeš, souhlasím. Když člověk chce, nějakou práci najde a ani nemusí být nějak vyloženě proti jeho zásadám. (Já třeba odmítám jít do McDonaldu. Sezení za kasou nebo klidně utírání záchodů by mi nevadilo.) I kdyby to měla být nějaká brigádka, lepší než nic. Hledat ve volném čase něco jiného můžeme vždycky.
Jeden dřive blízký kluk měl hrůzu z toho, že mu neprodlouží smlouvu na jeho krásném místě. Nechtěl se kvůli tomu stěhovat od rodičů. Hlavním důvodem toho strachu bylo, že by musel dočasně jít němam do fabriky nebo tak. :-?

5 Jana Jana | E-mail | Web | 2. května 2017 v 15:01 | Reagovat

[4]: Pod tučným písmem v článku je odkaz na článek, na který reaguji :) Já právě i uklízela jednu dobu ... Za kasu jsem si sedla několikrát, protože peníze jsou třeba ... Ano, bylo by příjemné mít prodlouženou smlouvu na neurčito, kde jsem teď zaměstnaná, pohodlí je prima, ale zase do 30 je času dost a život se má užívat :)

6 Tatafa Tatafa | E-mail | Web | 2. května 2017 v 18:10 | Reagovat

Asi nedokážu říci, že je článek krásný, protože mi to k tématu nějak nejde napsat :-( ale musím říci, že mi mluví z duše, v současné době mám 2 brigády při VŠ, a naprosto nechápu lidi, kteří si stěžují, že nemohou sehnat práci, zvláště, když vidím kolik je nabídek i u nás na malém městě :/ obdivuji tvůj přístup a držím palce, ať to dopadne dobře :)

7 Fredy Kruger Fredy Kruger | 5. května 2017 v 0:26 | Reagovat

Dí zednický mistr :  " Pryč  navrať se !!
... jsi opilý !!"

" Jááá... ale nezvracel !
...a vrávorám  malinko... slabě!"
tak  zedník se brání chabě !!

" Padej a nechtěj, bych nasral se !!"

Jann  Undda je najednou bez práce !!
šeptá si :

" Mě právě  nasrals´ tu ! !!"
je zlomyslný !... jde ... bez kvaltu,
  řka : "Vymočím se jim na maltu !!"

... tu uviděl mihnout se  lopatu !!
... muž uskočil, radosten v pomyšlení,
že je tak tak  ochránil přirození!
... nyní zas krumpáčem po něm kdos seknul !
Jann Undda prchá !  je na útěku !
... pak po něm  někdo  vrh´ dlaždicí...

... rozčileni jsou zendníci !

8 klavesnicetuka klavesnicetuka | Web | 5. května 2017 v 12:50 | Reagovat

Při vysoké jsem měla taky brigády a po vysoké taky - dokud jsem si nenašla místo na HPP a v podstatě jsem ho našla hned po škole (ale začala jsem hledat místo už před státnicemi, abych ho měla hned po škole)..
A taky jsem chodila na různé práce, jakékoliv i pokladní (pravdou je, že někde mi na rovinu řekli, že je jim jasné že to mám dočasně a když dostanu lepší nabídku, uteču jim, takže někde mě nevzali právě proto)
Je pravda, že když člověk potřebuje platit účty, vezme prozatím cokoliv

Ten článek jsem četla, myslím, že je to i tím, že hodně lidí má specifický obor (aspoň tak mi to přijde), kterému se chce věnovat a takových pracovních nabídek je málo, navíc bydlí ve vesnici, kde nejsou pracovní příležitost a navíc nemají řidičák ani auto, tak se jim dál špatně dojíždí (autobusové a vlakové spoje)..

9 Jana Jana | E-mail | Web | 6. května 2017 v 6:25 | Reagovat

[7]: sebranka :D :D

[8]: když v dnešní době mají mladí problém dojíždět či se přizpůsobit, jr asi něco zle. Vesnice nevesnice. Ale jak píšeš, kdo platí účty, bere vše. Jednu dobu jsem i uklízela, aby bylo na chleba.

10 Geheimnis Geheimnis | E-mail | Web | 6. května 2017 v 8:48 | Reagovat

Nedovedu si představit, že bych byla rok na pracáku a nechala si živit od mámy. Nepředstavitelný! Jsem fakt ráda, že pracuju tam, kde pracuju, že mě práce i prostředí baví a že jsem nezávislá.

Článek, na který odkazuješ, jsem nečetla, takže nevím, o co přesně tam jde. Napadá mě, jestli totiž nejde o ten typ, kdy jsi hlášená na ÚP, ale na brigády chodíš načerno. Pracák platí SZ a ZP a ty dostáváš na ruku jen to, co si vyděláš. Je to fajn na překlenovací období, ale dlouhodobě tím člověk škodí hlavně sám sobě.
No a nebo pokud se jedná o typ, který si myslí, že na něj čeká zlatý důl a všechny ostatní, podřadné práce jsou pro smrtelníky bez doktorátu nebo já nevím čeho, tak to je snad ještě horší :D

Zpětně tímto děkuji svým rodičům, že mě tlačili o letní prázdniny do brigád, které mě naučily vážit si svých peněz a také jisté disciplíně. Díky. :D :)

11 Jana Jana | E-mail | Web | 6. května 2017 v 9:36 | Reagovat

[10]: no v krátké dobe je to dobré řešení.  Třeba když čekáš na školu a jsi dva nebo tři měsíce na UP. Ale jinak jak píšeš - člověk škodí sám sobě. :)

12 Liliana Landštejnská Liliana Landštejnská | Web | 11. května 2017 v 18:41 | Reagovat

Na úřadu práce jsem byla od začátku prosince (loňského roku) do konce února... v březnu jsem nastupovala do práce, a do té samé, kde jsem byla předtím. Průběžně jsem sledovala nabídku práce, ale zase jsem to moc nehrotila, protože jsem věděla, že bude možnost vrátit se na stejné místo. Myslím, že být doma tři měsíce není žádná hrůza... aspoň jsem si odpočinula, ale být doma delší dobu, tak nevím, jak bych vyšla s penězi.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama