Saminka je zpět - na chvilku

26. července 2017 v 9:57 | Jana |  Moje kočka Summer
S mým povídáním se prý chystá něco velkého. Prý to nejspíše poznáte nějak v říjnu, více jsem z ženské nedostala ani tím, že jsem si jí sedla na obličej … Takže se nechte překvapit …


Dlouho jste o mne sice neslyšeli, ale nebojte, stále žiju. Plague mne stále sere a dělá mi ze života peklo. Ženská mi nějak přibrala na váze a když si jí chci lehnout na bříško, tak se v něm pořád něco vrtí. Dokonce když jí Blbeček na břicho jednou skočil, tak ho Plague drapl za kožich a odhodil ho - což je u těch dvou celkem zajímavé. Protože Blbeček je pro Plagua přece Ňunísek (pro mne stále debil s mastnými zády co mne bije).



Včera v noci jsem ženskou lehce týrala. Již dlouho jsem nedostala prostor se vyjádřit, tak mi to nedalo a dobrou půl hodinu jsem chodila kolem dveří a okna a vyhrožovala. Plague měl naštěstí sluchátka, jinak by mi asi naprášil kožich. Ženská se nakonec zvedla (její zvedání je celkem zajímavé poslední dobou a musela jsem si bohužel zvyknout, že to není na první mňouknutí… ale dá se s tím pracovat) a otevřela mi dveře do ložnice. Do ložnice s huňatým kobercem. Proč? No protože ten kazisvět Plague mi zase nanosil s cizími lidmi nějaké věci do mojí ložnice. Tak nebudu spát u nějakých desek na zemi, ne? Navíc s tím zvedáním ženské - je lepší být tam, kde je ona, než ji tahat jinam - to bych se taky nemusela dočkat tento týden, ale až za měsíc …

V ložnici ženské a Plagua jsem se nemohla rozhodnout, kam si lehnu. Zkoušela jsem peřinu Plagua, ale byla studená. Venku není nic moc teplo a oni mi větrají barák… Studená peřina je fajn ve vedru, ale to v noci stopro nebylo! Zkoušela jsem si lehnout ženské na břicho a jak jsem psala výše - pořád se v něm něco vlní a neleží se na něm pohodlně. Ona ženská to ví, že mi to vadí, takže mi ani nebrání jen cosi mele o miminku nebo Ondráškovi a bříško si hladí … Ale že by pohladila mne? No dobře, nebudu k ní úplně nefér, mne hladí také hodně. Na břiše se mi leželo zle, i když jsem se hecla, že tomu vetřelci uvnitř ukážu a vydržím. Myslím, že to pojal jako výzvu, neboť údery zesílily. Tak jsem si lehla ženské na hlavu, do vlasů. U toho se začala chichotat a to vám taky není úplně příjemné … Tak jsem to zkusila jako Blbeček a lehla si vedle hrudníku. No nevím, jak to ten imbecil dělá, ale já jsem z postele spadla. Celá nasraná jsem se tedy zvedla, že si lehnu zpět na břicho, ale to už se začala ženská vrtět a vstávat…


Šla se najíst. Normálně její noční svačiny mám ráda, ale nechápu, proč si u toho musí rozsvítit světlo v půlce kuchyně. Jak kdyby neviděla po tmě nebo co … Nedalo se nic dělat, jogurt mne silně přitahoval a tedy jsem na ženskou alespoň nasupeně mhouřila oči z vedlejší židle, kterou mi už automaticky odsunuje od stolu. Dostala jsem trochu jorugrtu z víčka a když už se začala ženská zvedat, vběhla jsem do ložnice. Jenže ona nikde. Tak jsem se vrátila do kuchyně a uvědomila si, že co se neohne ani k miskám, tak jí to prostě všechno dlouho trvá … To je jak s tím mňouknutím. Normálně fungovala na první mňouknutí, co je tlustá a má vetřelce, tak to musím několikrát opakovat. Už ale vím, že přes ten břich nevidí dolů, takže jí pod nohy strkám Blbečka a sama chodím jen kolem. No a tak jsem i včera v noci sedla mezi futra a čekala, než v kuchyni uklidí a dovalí se ke mně. A zase šla jinam… Víte, mně nevadí, že nejde spát hned. Jenže jí to poslední dobou všechno hrooozně trvá. Než se zvedne, než si sedne, než se zohne, když moc řvu, že mám hlad … Na druhou stranu, když nechci být zvednuta, mám dost času na útěk.



Nakonec přeci jen do postele dorazila, dokonce do ložnice, kde jsem na ni čekala a nemusela jsem ji nahánět. Zase nastala fáze čekání, protože vám fakt nepřeju, aby vás jako sud zalehla. To se mi stalo jednou a raději na to nechci ani vzpomínat (teď mne napadá, že možná proto je Plague tak zlý na mne - ona ho ženská beztak pravidelně zalehává a on si to vybíjí na mně)… Takže jsem raději zůstala na zemi a čekala, než začne oddychovat vysílením. Pak jsem se jí stočila k nohám, chvilku hledala vhodnou pozici a několikrát ji upozornila, že tam ležím, aby mne nekopla, když se otáčela, a nakonec jsem spokojeně usnula … Než přišel kazisvět a nevyhodil mne …
 


Komentáře

1 NaTyy NaTyy | Web | 26. července 2017 v 14:15 | Reagovat

Ta je krásná! .) zezačátku jsem přemýšlela chvilku, kdo to vlastně vypráví :D

2 Akim Akim | E-mail | Web | 26. července 2017 v 14:53 | Reagovat

Jo holka, to se teprve budeš divit. :-P  :D  :D  :D  :D  :D  :D  :D  :D  :D

3 beallara beallara | Web | 28. července 2017 v 11:51 | Reagovat

No nejsou ty kočky boží, jak to dokáží zhodnotit, posoudit a jak rychle toho všeho dokáží využít...život s nimi je jedna velká hra a vždy v ní ta kočka vyhraje ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama