Bolest

11. srpna 2017 v 11:21 | Jana |  Ze života
K takovémuto článku se přemlouvám už delší dobu. Bude se opět týkat Facebooku - protože to je teď můj největší kamarád (jednak kvůli kočičí práci a pak i kvůli shonu kolem Blog.cz). Fotky zde v článku nebudou. Jednak mi prostě nejdou nahrát a druhak - k tématu bych sem ani žádné vhodné dát nemohla (viz dále).


Jde o obrázky v příspěvcích majitelů koček. Prostě a jednoduše jsem poslední dobou extrémně citlivá vůči čemukoliv násilnému na zvířatech. Vadilo mi to vždy, ale tím, jak jsem teď více na FB, tak to asi více vnímám … Z kočičích skupin se stávají skupiny plné utrpení a bolesti a mnohdy svého přítele Facebooka vypínám.

A nejde tedy přímo jen o kočičí skupiny a kočky. Celkově o zvířata.


Já chápu, že je potřeba vědět co nejvíce o množení a ukazovat obrázky, jak to vypadá v reálu. Že zákaz kožešinových farem v jistém směru přínosný je. Že by se mělo upozorňovat na lidi, kteří týrají zvířátka … Vím, že ne všechno může být sluníčkové a že lidé jsou líní klikat na další odkazy, když jim to FB může naservírovat všechno pod nos …

Ale opravdu mne to začíná celkem silně obtěžovat. Když už nevidím fotky pokaděných miminek, protože z těch skupin jsem odešla, vidím samé ekzémy a popáleniny dětí nebo mrtvé kočky, zašité kočky, týrané vyhublé psy, zkrvavené lišky … prostě věci, o kterých vím, že existují, ale nemám potřebu je vidět. Ráda si přečtu nějaký článek s touto tématikou, nemám problém podepsat petici, pokud je smysluplná a nebere práci Čechům a nepodporuje Číňany.

Samozřejmě jednoduchá rada je, abych na FB netrávila tolik času nebo odešla z těch skupin. Časové omezení probíhá, neboť se teď budu učit novému blogu (nejen tomu svému, ale i firemnímu - kočičímu) a od září si myslím, že bude náhoda, když bude čas na blbosti. Jenže odchod třeba z kočičích skupin je dost těžký, když souvisí s mojí prací. Co se týká ostatních aktivistů proti týrání zvířat, ty jsem přestala sledovat. V přátelích je mám a když něco potřebuji, vím, kde co najdu a koho kam odkázat pro pomoc. Ale i přes opakované žádost, Češi jsou prostě asi masochisti, nebo já nevím - protože je velice těžké zavést ve skupině pravidlo, aby takovéto obrázky byly vkládány do komentáře a ne k hlavnímu příspěvku.

Co tím myslím?


Napíšete příspěvek o tom, že jste našli na té či oné ulici mrtvou kočičku tehdy a tehdy. A že fotka je v komentáři. Takto se příspěvku chytnou ti, kdo v lokalitě bydlí a mohou se podívat, zda nejde o jejich srdíčko. Ale ne, lidi napíší příspěvek a hned k němu vloží i fotku. Takže při projíždění skupiny vidíte 10 mrtvých nebo zmrzačených koček a dvě nebo tři fotky rozkošných kočiček od majitelů, kteří se chlubí novou hračkou či pelíškem. Samozřejmě i hodně příspěvků o tom, jak krmit, proč kastrovat, kde co sehnat, apod.

Bolestivé fotky mi opravdu nejsou příjemné. A obzvláště markantně rozšířeno je to právě v českých skupinách. V těch britských nebo jakýchsi obecně anglických, celosvětových (Cole&Marmelade, Jackos Galaxy, We love cats, Cats, … ) - v těch je to stále rozšířenější praktika, že obrázky bolesti jsou v komentáři. A přitom stačilo, aby se ozvalo pár lidí. Já mezi ně patřím, prostě jsem slušně požádala (+přidala, že jsem těhotná, ano, těžím z toho trochu), zda by nešlo tohle pravidlo zavést, že do skupiny pro informace chodím, ráda se podělím o zkušenosti, ale je to ohromně vysilující prodírat se takovým množstvím negativit.

Chápu, že kočička, která má rozežrané oči a lezou jí kolem tlamičky červi, asi upoutá pozornost. Ale mně osobně by stačil obrázek s vykřičníkem nebo velké písmo, abych zpozorněla a situaci začala řešit, jak je pro mne vlastní a efektivní. Takto se stane, že ten příspěvek prostě přejdu, není mi z něj dobře. A to ještě podotýkám, že nejsem citlivka. Moje čas od času masožravé kočky mi nosí mrtvé ptáky nebo Vaderošek mi zvrací myšky k miskám. Není mi lhostejný osud přejetých kočiček a odklízím je z cesty (těhotná ne)…

Jak tyto fotky a příspěvky vnímáte vy?

Ocenili byste, kdyby byly tyto fotky až v komentáři a ne na zdi?

 


Komentáře

1 Sára Sára | Web | 11. srpna 2017 v 11:40 | Reagovat

Já celkově násilí na zvířatech snáším dost špatně, hlavně když se jedná o pejsky. Jsem milovník psů a v žádném případě nesnesu vidět ať už na obrázku nebo dokonce v realu nějaké násilí vůči takovým bezmocným tvorům. Jednou jsem byla svědkem něčeho takového a na místě jsem se rozbrečela a měla jsem chuť tomu člověku něco říct, ale vypadal celkem nebezpečně a navíc bych se stejně asi na nic nezmohla a kdyby, ještě bych mohla dostat přes pusu. A co se týče obrázků.. nejspíš to v té skupině není myšleno zle, lidi jen chtěji upozornit na tohle téma, aby se takové věci děli míň. Bohužel si myslím, že to nebude k ničemu. Ale chápu tě, že se na to hodně špatně kouká, mám to stejně.
Měj se hezky! :)

2 Sára Sára | Web | 11. srpna 2017 v 11:42 | Reagovat

[1]: ups.. byla jsem v zápalu psaní, chybka se vloudila- děly

3 Jana Jana | E-mail | Web | 11. srpna 2017 v 11:45 | Reagovat

[1]:[2]: Upřímně nevím, jak bych reagovala, kdyby přede mnou někdo nebezpečně vypadající něco dělal nějakému zvířeti ... Obzvláště co už nejsem sama, nevím, jak bych reagovala. V těch skupinách to určitě nemyslí zle, ale také nemyslí na zbytek skupiny, která tohle fakt nemusí vidět no ... Tak třeba se mi to jednou povede :)

4 Eliss Eliss | Web | 11. srpna 2017 v 12:28 | Reagovat

Jsem ve skupině o kočkách na fb, a upřímně, pokud tam někdo dá fotku mrtvé kočky, a ještě krvavé detaily, velmi mi to vadí. Tato fotografie mi dělají dost zle. Lidé, kteři ubližují kočkám jsou zrůdy, ale proč to musí vidět i lidé, kteří by kočičkám nikdy neulížili? Tvůj článek se mi moc líbí!

5 Lúmenn Lúmenn | Web | 11. srpna 2017 v 13:31 | Reagovat

Já to taky nedávám. Vždycky, když někdo sdílí (ve skupinách podobného typu nejsem) obrázek utýranékočky nebo psa, rozbrečím se a těžko to vydejchávám. A příspěvek si pak skryju, aby to na mě nemohlo vylézt znovu. Nejsem lhostejná, doma se staráme o psy z útulku, kočičky máme všechny nalezené a x dalších hubených nalezenečků jsme dali do dobrých rukou, přispívám na kočičí i psí útulky, ale prostě jsou věci, které vidět nechci. Svět mě někdy štve sám o sobě, nemusím se k tomu ještě dívat na utýraná zvířata.

6 beallara beallara | Web | 11. srpna 2017 v 15:08 | Reagovat

Mám jednu obrovskou výhodu, nepustila jsem do svého života FB a v budoucnu mi to nehrozí. Virtuální formu mého života zaplňuje blog a víc odmítám.
Není to o tom, že bych se na to necítila, ale chci svůj život žít a nelajkovat.
Jsi těhotná, není to nemoc, ale je to obrovský příliv hormonů a emocí, možná by bylo vhodné toto skutečně vynechat, šetřit sebe i malého.
Není mi lhostejný osud týraných, mrtvých koček, jsem na to velice citlivá. A každý normální člověk pokud toto cítí jako příkoří páchané na chudácích, kteří jsou na nás lidech závislí, ano je třeba vnímat bolest, ponížení, byť je to jen pro někoho  zvíře.
Bolí mě to a my lidé dávno ztrácíme kredit homo sapiens, bohužel.

7 padesatka padesatka | E-mail | Web | 11. srpna 2017 v 18:53 | Reagovat

[6]: Milá Blondýnko,
tohle není poprvé, co jsi napsala komentář za mě. Díky moc... :-)

8 padesatka padesatka | E-mail | Web | 11. srpna 2017 v 18:56 | Reagovat

Jani,
zbytečně si psychicky neubližuj. FB nemám, ale všem takovým informacím se vyhýbám. I z jednoho článku u Beallary se mi udělalo hodně špatně... :-( a to jenom psala bez fotek.

9 Kája Kája | E-mail | Web | 11. srpna 2017 v 20:57 | Reagovat

Já jsem zastáncem že to patří na zeď. Ovšem ve skupinách tomu určených. Třeba Kočky, kočky, kočičky... se netají tím, že jsou skupinou osvětovou. Ale jsou jiné skupiny, sluníčkové, kde ale úřadují množky, takže si nevybereš...

Já se k tomu naučila přistupovat pragmaticky as psychickou rezervou. řeknu si, že lidi jsou svině a jdu dál, naučilo mě to určité rezistenci, takže už nebrečím u přejetých koček.

10 KAY KAY | Web | 12. srpna 2017 v 0:52 | Reagovat

Určite by som ocenila fotky až v komentári, pretože to je častokrát bolestivý pohľad a keďže som obrovská milovníčka mačiek, pri pohľade na podobné fotky alebo videá doslova trpím s nimi.

11 Storycollector Storycollector | 13. srpna 2017 v 16:01 | Reagovat

No, mě sice obrázky samy o sobě nic nedělají, ale je mi líto, že si to zvířátko prošlo utrpením. To ano. Jen mi z toho není na zvracení a ani nepláču.
Navíc někdy se jedná o fotky/videa, kde je ukázáno, že zvířátko sice bylo týráno/odkopnuto bývalým páníčkem, ale někdo ho našel, vyléčil a našli mu nový domov, takže to vnímám jako pohádku o Popelce, když to řeknu infantilně. Bolestivý příběh s dobrým koncem. Jenže taky nechodím do žádných zvířecích skupin, takže to vidím, jen když takový obrázek sdílí někdo z přátel, což nebývá každý den. Možná by stálo za to založit jednu skupinu, kde bude už v pravidlech jasně napsáno, že takové obrázky se nesmí zveřejňovat a kdo ty obrázky chce mít, bude aktivní v obou skupinách.

12 Jana Jana | E-mail | Web | Včera v 8:59 | Reagovat

[4]: Ten, kdo ublíží jednomu zvířeti, ublíží i dalšímu a mnohdy i člověku ...

[5]: Přijde mi, že lidé, kteří chtějí pomoci nebo s tím něco dělat, takové fotky vidět nepotřebují ...

[6]: Už tam nekoukám, z hodně skupin jsem odešla a zůstávám jen tam, kde se opravdu pomáhá - paradoxně kde jde čistě o práci mezi lidmi a s lidmi (komunikace, tvorba letáků,...).

[8]: Na ten článek si živě pamatuji. Bylo mi z něj hodně zle. Právě proto jsem se dala spíše k administrativě pomoci - vyhledávám veteriny, dělám seznamy... Pomáhám a netrpí při tom nikdo - já ani Ondrášek :)

[9]: Ono celkově ... v jakékoliv skupině jde najít hnus... protože jsou tam lidi, kteří neznají bratra, když online hájí svůj postoj ... A je celkem jedno, zda tam pak mrtvé a utýrané kočičky jsou nebo ne ... Největší hnus jsou stejně lidi.

[10]: Někdy bolí i to čtení o tom, co se stalo...

[11]: Takové dvoj-obrázky jsou fajn. Bývají mnohdy hluboké. Jenže lidé umí přehnat i to - dají 3 obrázky zubožené kočky a jeden, jak vypadá teď... Asi jsem na to fakt citlivější no. A správcování skupiny o kočkách je jako práce Kerr tady na blogu :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama