Princ to říkal ... a to mne štve asi nejvíc :)

8. srpna 2017 v 16:21 | Jana |  Svišť
Popravdě jde spíše o takové obecné téma, ale dost se týká mateřství, takže jej nechám v rubrice o mateřství. Dnešní článek bude o tom, jak jsem se zhrozila sama nad sebou. A jak měl Princ opět pravdu …


Mohla bych psát o obezitě - kdybych byla před otěhotněním hubenější, třeba bych teď tolik netrpěla. A to mi samozřejmě můj milovaný říkal… Nemohu jinak, musím mu dát za pravdu. A dál více a více nechápat, proč lidé nezhubnou, jak mohou takto žít … Je to fakt peklo, když pořád jen funím jak lokomotiva a pomalu začínám řešit nosnost některých židlí nebo schůdků do bazénu … Jako beru to s humorem, jen si to musím stále připomínat, abych po šestinedělí fakt mákla.

Co to tam zase píšeš, proboha...!?!

Teď jsem skoro úspěšně zapomněla, o čem jsem chtěla psát, ale Summer mi ráda připomněla, čeho že se moje zděšení nad sebou samou týká. Práce. Jak jinak, že. Práce pro HolidayCat.cz mne neskutečně baví a naplňuje. Je to (až na drobnosti, které konzultuji s Princem) můj vysněný job. Umím si představit, vlastně v to už dva roky pevně věřím, že to jednou bude veliká agentura a žádná kočička nebude muset trpět v hotelu. Už teď mne těší každý nový klient, který je s našimi službami nadšený, jak mně nebo chůvě (nebo do recenze na FB) píše, že je rád, že nás objevil, že jsou jeho kočky spokojené … Sama jsem si mezi chůvami a majiteli našla pár trochu více známých - jakože když jsem hlídávala Matýska, tak prostě na jeho maminku nedám dopustit! No a další klient, jehož kocoury miluji skoro jako vlastní (to se týká i Matýska), je milovník koček a má děti - takže jsem ji, klientku, pozvala i s dětmi k sobě na kávu… A holky chůvy? S těmi staršími, sice bezdětnými, si skvěle rozumím a jsem moc ráda, že mne i obyčejným psaním dokáží udržet v pozitivní náladě.



A to je lehce kámen úrazu. Jsem tak strašně moc spokojená v osobním i pracovním životě, že mám trošičku obavy z toho, co bude po září. Protože půjde práce úplně stranou, budu se věnovat tomu nejdůležitějšímu uzlíčku radosti na světě - a samozřejmě se na to hrozně moc těším (mohlo by to být klidně od zítřka). Jenže mi je trošičku líto, že nebudu mít čas na práci. Konečně jsem totiž našla něco, kde pracuji s minimem lidí, co mohu dělat z domu a zvládám to dobře i bez titulu hlavně díky tomu, jaká jsem. Taky to už umím. S tím se lehce pojí moje obava, jaká budu maminka. Zda budu mít dostatek lásky pro všechny doma, jaké to bude s poporodními hormony (které mne děsí u známé z Ostravy, když vidím, jak ji trápí…). Ono totiž co si budeme povídat, být máma je nejtěžší a hlavní práce v životě ženy. A konečně se dostávám k tomu, co mne vylekalo, že pozoruji sama na sobě. A Princ to tušil a zlobí se dopředu - protože to přece říkal … Hrozný chlap …


Práce na mateřské - rozumějte tím období, kdy se bere rodičák (220 tisíc na dobu až 4 let). Jsem úplně alergická na obrázky, které kolují na FB ve velkém - maminka u PC a miminko leží vedle ní … Ona zaujatá prací a nevěnuje se prckovi. Nebo jsem úplně opupínkovaná, když žena místo toho, aby malému vyrobila domácí tvaroháček, jde do obchodu a koupí ho, protože na takové blbiny nemá čas … Do prčic vždyť o tom ta dovolená je, ne? Že se plně věnuje miminku a ne práci (za předpokladu, že mám doma schopného chlapa a ne debila nebo flákače nebo neschopné individuum)… Neříkám, že by ženy měly zapomenout na to, že jsou ženy a být jen matkami. Sama bych to se svým egem neunesla (zuřím už teď a nesmírně tím Prince bavím… moje ješitnost nezná mezí …). Ženy by neměly zapomenout na to, že jsou sice především matky (u malých miminek samozřejmě tak jako nějak "více" než u předškoláka, že …), ale jsou i ženy a manželky/partnerky a měly by si umět vyhradit čas na sebe samy - ale ne na úkor rodiny (přeci když vyřídíš jeden dva maily denně, nic se nestane … ale ta práce není jen o mailu či telefonátu denně… žádná taková není …).


Čekám, že se teď vyrojí plno komentářů nebo anonymních mailů, jak má někdo ve zvyku, že přeci jde být úspěšná v práci, fit a mít spokojenou rodinu a kdesi cosi. Podle mne to úplně ideálně nejde. A vím to, protože v rodině, kde byli oba dva vysoce postavení manažeři, jsem dělala aupair. Proč? Protože rodiče pracovali a na děti jaksi nebyl čas - přeci nepůjdu nakupovat/cvičit v rámci svého relaxu s dítětem (plus by dítě asi moc nebavilo courat po obchodech s hadrama a nemít řeči typu: já mám hlad, bolí mne nožičky…) - nevěnovala bych se dítěti a ještě bych byla otrávená, že si neužívám volno nebo nemohu pokecat s kámoškama. A to já nechci. Mám z toho panickou hrůzu, že bychom tak skončili. Měli bychom peněz jak švestek, ale naše děti, Sviště a Leu, by vychovávala cizí mladá holka, kterou bychom si platili. Vždyť to je hrozné …


Takže se vlastně dostávám k tomu, že jsem trdlo a že to Princ říkal … Tento článek tedy berte jako takový můj rozmarný a nevděčný povzdech nad tím, že chci všechno. Že čím víc toho mám, tím více toho chci. Co se dá dělat, svoje miminko a Prince miluji natolik, že ani sebelepší práce mi to nedokáže vynahradit. Jsem navíc natolik ješitná, že místo seberealizace v práci budu makat na své postavě, abych co nejdříve mohla nosit lodičky a šatičky a každý Ondráškovi záviděl maminku a Princi manželku. A dál budu bojovat proti ženám, které tvrdí, že jde být manažerka na plný úvazek a máma na plný úvazek. Nejde to. A i kdyby náhodou jo - kde jsou tyhle ženy potom manželky a opečovávatelky domácí rodinné pohody? Jo, už vím - na kávě s kamarádkou drbou, jak je jejich chlap neschopný a jak nemají chvilku času samy pro sebe (plus jim dítě běhá kolem a terorizuje ostatní návštěvníky podniku - v horším případě kočky v kočičí kavárně…).

 


Komentáře

1 beallara beallara | Web | 8. srpna 2017 v 19:52 | Reagovat

Vždy je něco za něco, vždy.
Takže ti přeju, ať se ti podaří najít balanc a jste všichni na pohodu :-)

2 Liliana Landštejnská Liliana Landštejnská | Web | 8. srpna 2017 v 21:16 | Reagovat

Zajímavé téma k zamyšlení. Osobně si ale nedovedu představit, že bych měla tři roky trávit doma jen péčí o dítě... tím zase nechci říct, že je nutné se hned po dítěti hnát do práce, ale sem tam do něčeho ďobnout nemusí být nutně na škodu :-)

3 Jana Jana | E-mail | Web | 8. srpna 2017 v 21:32 | Reagovat

[1]: to něco za něco se mi nelíbí ... život je krutý 😂

[2]: tak tak dále ještě nejsem. Az su dítko vystačí i chvíli samo,tak se asi taky zapojím i do pracovního života lehounce. Zatím jsem ve fázi znázorněné na obrázcích.

4 veruce veruce | Web | 8. srpna 2017 v 22:17 | Reagovat

Člověk si něco představuje a pak je skutečnost úplně někde jinde :D  
Najít rovnováhu mezi tím vším je zatraceně těžké, zejména i proto, že ten malý uzlíček rychle roste a jeho potřeby se stejně rychle mění 8-)

5 Jana Jana | E-mail | Web | 9. srpna 2017 v 7:56 | Reagovat

[4]: Proto se snažím nic si nepředstavovat, jen s otevřenou pusou čtu tvůj blog a nechápu, "že to je taková pohoda" ... Uvidíme... Taky až bude malý více samostatný, tak si třeba za tou mou oblíbenou klientkou odskočím pohlídat kočky nebo nějaký ten mail vyřídím... Ale je pravda, že budu mít vždycky na prvním místě spokojené kluky a Summer :)

6 Iris Iris | E-mail | Web | 9. srpna 2017 v 20:07 | Reagovat

Ty, co se věnují hned po porodu práci, dítě prostě zanedbávají a nevěřím tomu, že ne.
To je čistě můj názor.

7 Martina Martina | 11. srpna 2017 v 12:29 | Reagovat

Popravde jde videt ze se ditko jeste nenarodilo. Deti po porodu obvykle hodne spi a ja prvnich nekolik tydnu dost lezela takze maily a dalsi veci se vyrizovat daji i tak. Byly doby kdy jsem kvuli synovi nemohla uvarit ani obed, nevydrzel ani chvili sam. Ale nemyslim si ze se matky musi obetovat detem a venovat se jen jim a rodine, maji pravo venovat kousek sveho casu tomu co je bavi. Jsem trosku hakliva kdyz nekdo soudi druhe, matku ktera dite v roce nechala doma s chuvou jsem odsuzovala dokud jsem neprisla na to, ze manzel ji doma ani nepomahal, ona byla porad sama s ditetem a financne ji taky moc neprispival. Proste neni jenom cerna nebo bila a az budete mit deti, tak snad na to prijdete.

8 klavesnicetuka klavesnicetuka | Web | 28. srpna 2017 v 12:25 | Reagovat

neboj, práce ti chybět nebude:-) až se to narodí, ani si na ni nevzpomeneš:-) tak to aspoň bylo u mě a to jsem se bála že mi práce bude chybět..
první 2 měsíce byl mazec, v knihách pořád psali jak miminko první měsíc pořád spí, haha, to naše vůbec:-)
a pak když se směje a začíná vnímat věci, zvuky okolo, to je super, to by s ním člověk chtěl být pořád a hrát si a zapomněl uvařit oběd:-)

a co se týče kil navíc, před porodem jsem byla hubená a nabrala jsem 16kg, 6kg jsem zhubla porodem a 10kg nahoře zbývá a nemůžu pomalu vyjít schody do patra, no hrůza, mám to hlavně v břiše a zadku takže vypadám jak ve 4. měsíci těhotenství a cvičit jsem začala až po 2 měsících až malý získal nějaký režim...jsem zvědavá zda to půjde dolů

9 Jana Jana | E-mail | Web | 28. srpna 2017 v 12:31 | Reagovat

[6]: No můj taky ...

[7]: No o tom, jak jsou nefungující manželé, o tom jsem psala teď ... Protože co si budeme povídat, ženy si za to tak trochu mohou samy.

[8]: Žiješ! No to jsem moc ráda! Hlavně za komentář tak krásný, až mi vehnal slzy do očí. Hrozně se na prcka a jeho úsměv a jeho všechno těším :) No hlavně i kdyby Svišť po porodu spal, já z něj budu tak vyjukaná, že budu mít strach ho někde nechat ležet a nekoukat na něj a nehlídat ho ... A kila navíc... Zatím jsem na 15 kg nahoře. Tělo to hodně těžce nese, obtěžuje mne spíše ta váha než cokoliv jiného ... neustále pocení se atd. Ale jo, věřím, že něco nechám v porodnici, něco snad vykojím a pak se začnu hýbat. Nemyslím si, že budu magor a začnu hned po šestinedělí (budou pak za chvilku Vánoce, takže budou jiné starosti) ... A zase - budeme si na sebe s prckem a tátou všichni zvykat, takže uvidíme, kdy na to dojde :)

10 klavesnicetuka klavesnicetuka | Web | 28. srpna 2017 v 15:11 | Reagovat

[9]: děkuji:-) žiju, žiju, zvykali jsme si na toho našeho Šakalíka:-) tvé články mi chyběli:-)

já se o něj taky bojím, asi ze mě roste úzkostlivá matka:-D ale uvidíš že časem rozeznáš typy pláče - kdy hlad, kdy ho něco bolí atd., kdy si jen tak pokniká a usne...pak už nepoběžíš k postýlce kvůli každému pohybu...

máme monitoring dechu, užitečná věc a stejně se na něj chodíme koukat, zda dýchá, klidně spí atd:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama