Komentáře

1 beallara beallara | Web | 8. srpna 2017 v 19:52 | Reagovat

Vždy je něco za něco, vždy.
Takže ti přeju, ať se ti podaří najít balanc a jste všichni na pohodu :-)

2 Liliana Landštejnská Liliana Landštejnská | Web | 8. srpna 2017 v 21:16 | Reagovat

Zajímavé téma k zamyšlení. Osobně si ale nedovedu představit, že bych měla tři roky trávit doma jen péčí o dítě... tím zase nechci říct, že je nutné se hned po dítěti hnát do práce, ale sem tam do něčeho ďobnout nemusí být nutně na škodu :-)

3 Jana Jana | E-mail | Web | 8. srpna 2017 v 21:32 | Reagovat

[1]: to něco za něco se mi nelíbí ... život je krutý 😂

[2]: tak tak dále ještě nejsem. Az su dítko vystačí i chvíli samo,tak se asi taky zapojím i do pracovního života lehounce. Zatím jsem ve fázi znázorněné na obrázcích.

4 veruce veruce | Web | 8. srpna 2017 v 22:17 | Reagovat

Člověk si něco představuje a pak je skutečnost úplně někde jinde :D  
Najít rovnováhu mezi tím vším je zatraceně těžké, zejména i proto, že ten malý uzlíček rychle roste a jeho potřeby se stejně rychle mění 8-)

5 Jana Jana | E-mail | Web | 9. srpna 2017 v 7:56 | Reagovat

[4]: Proto se snažím nic si nepředstavovat, jen s otevřenou pusou čtu tvůj blog a nechápu, "že to je taková pohoda" ... Uvidíme... Taky až bude malý více samostatný, tak si třeba za tou mou oblíbenou klientkou odskočím pohlídat kočky nebo nějaký ten mail vyřídím... Ale je pravda, že budu mít vždycky na prvním místě spokojené kluky a Summer :)

6 Iris Iris | E-mail | Web | 9. srpna 2017 v 20:07 | Reagovat

Ty, co se věnují hned po porodu práci, dítě prostě zanedbávají a nevěřím tomu, že ne.
To je čistě můj názor.

7 Martina Martina | 11. srpna 2017 v 12:29 | Reagovat

Popravde jde videt ze se ditko jeste nenarodilo. Deti po porodu obvykle hodne spi a ja prvnich nekolik tydnu dost lezela takze maily a dalsi veci se vyrizovat daji i tak. Byly doby kdy jsem kvuli synovi nemohla uvarit ani obed, nevydrzel ani chvili sam. Ale nemyslim si ze se matky musi obetovat detem a venovat se jen jim a rodine, maji pravo venovat kousek sveho casu tomu co je bavi. Jsem trosku hakliva kdyz nekdo soudi druhe, matku ktera dite v roce nechala doma s chuvou jsem odsuzovala dokud jsem neprisla na to, ze manzel ji doma ani nepomahal, ona byla porad sama s ditetem a financne ji taky moc neprispival. Proste neni jenom cerna nebo bila a az budete mit deti, tak snad na to prijdete.

8 klavesnicetuka klavesnicetuka | Web | 28. srpna 2017 v 12:25 | Reagovat

neboj, práce ti chybět nebude:-) až se to narodí, ani si na ni nevzpomeneš:-) tak to aspoň bylo u mě a to jsem se bála že mi práce bude chybět..
první 2 měsíce byl mazec, v knihách pořád psali jak miminko první měsíc pořád spí, haha, to naše vůbec:-)
a pak když se směje a začíná vnímat věci, zvuky okolo, to je super, to by s ním člověk chtěl být pořád a hrát si a zapomněl uvařit oběd:-)

a co se týče kil navíc, před porodem jsem byla hubená a nabrala jsem 16kg, 6kg jsem zhubla porodem a 10kg nahoře zbývá a nemůžu pomalu vyjít schody do patra, no hrůza, mám to hlavně v břiše a zadku takže vypadám jak ve 4. měsíci těhotenství a cvičit jsem začala až po 2 měsících až malý získal nějaký režim...jsem zvědavá zda to půjde dolů

9 Jana Jana | E-mail | Web | 28. srpna 2017 v 12:31 | Reagovat

[6]: No můj taky ...

[7]: No o tom, jak jsou nefungující manželé, o tom jsem psala teď ... Protože co si budeme povídat, ženy si za to tak trochu mohou samy.

[8]: Žiješ! No to jsem moc ráda! Hlavně za komentář tak krásný, až mi vehnal slzy do očí. Hrozně se na prcka a jeho úsměv a jeho všechno těším :) No hlavně i kdyby Svišť po porodu spal, já z něj budu tak vyjukaná, že budu mít strach ho někde nechat ležet a nekoukat na něj a nehlídat ho ... A kila navíc... Zatím jsem na 15 kg nahoře. Tělo to hodně těžce nese, obtěžuje mne spíše ta váha než cokoliv jiného ... neustále pocení se atd. Ale jo, věřím, že něco nechám v porodnici, něco snad vykojím a pak se začnu hýbat. Nemyslím si, že budu magor a začnu hned po šestinedělí (budou pak za chvilku Vánoce, takže budou jiné starosti) ... A zase - budeme si na sebe s prckem a tátou všichni zvykat, takže uvidíme, kdy na to dojde :)

10 klavesnicetuka klavesnicetuka | Web | 28. srpna 2017 v 15:11 | Reagovat

[9]: děkuji:-) žiju, žiju, zvykali jsme si na toho našeho Šakalíka:-) tvé články mi chyběli:-)

já se o něj taky bojím, asi ze mě roste úzkostlivá matka:-D ale uvidíš že časem rozeznáš typy pláče - kdy hlad, kdy ho něco bolí atd., kdy si jen tak pokniká a usne...pak už nepoběžíš k postýlce kvůli každému pohybu...

máme monitoring dechu, užitečná věc a stejně se na něj chodíme koukat, zda dýchá, klidně spí atd:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.