Hubnutí

24. ledna 2018 v 10:07 | Jana
Dle mého muže jde o povahový rys. Něco mám, jsem z toho nadšená a pak chci víc... Nebo taky by mohlo jít o něco hlubšího, čert ví... kdyby někdo tušil, co s tím, nechť mi dá vědět do komentáře nebo klasicky na mail kockomilkajana@gmail.com.


Nevím, jak to dělají jiné maminky, ale já mám prostě problém malého pohodit k hráčkám a vařit či uklízet. Úklid jsem vychytala s nosítkem, takže relativně uklizeno je tu pořád. Vaření je ale oříšek. To s nosítkem na břiše ... mám strach. Jednak je půjčené, jednak olej, horká voda, nehýbu se a Svišť mrčí. Takže to manžel vyřešil a mám krabičky. Benefitem je váha nižší než před rokem touto dobou... možná menší než před dvěmi lety ...
Nebudu lhát, že se mi pohled do zrcadla nelíbí. Všechno se bez většího úsilí zmenšuje. Jen pravidelně a vyváženě jím. Samozřejmě chodím s kočárkem a mnohdy i 5 km s malým v nosítku. Pohyb navíc je odměněn půl kolem týdně navíc dolů...

Ale taky nebudu lhát, že jsem spokojená. Baví mne vařit nová a další jídla. Vymýšlet něco originálního k snědku. Začala jsem se Svištěm lehce cvičit a přihlásila se na jogu. Endorfiny z pohybu = jednoduše vydělané štěstí. Jenže včera jsem ve vaně viděla svoji nohu. Stehno. Vždy bylo macaté a při cvičení pevné. Jak tak "viselo" dolů, bylo zhruba stejně široké jako lýtko. Atakoval mne okamžitý záchvat paniky. Pomohlo až, když jsem si nohu zvedla a byla zase "tlustá".
Vždy jsem chtěla být fit a hubená. A když se mi to daří, akorát mne z toho bolí hlava a jsem nepříjemná. Myslím si, že nepatřím k těm, co hubení jsou hezcí. Vždycky, až na jedno období a dětství, jsem byla za co chytit. To pořád taky jsem. Nemyslete si, že bych byla chodící kostra. Ale děsím se toho, že budu děsně fit jako Anetka z blogu http://zdravakrasna.blogspot.cz. Ano, zajímá mne, jak vaří a co, ale mylně jsem si myslela, že kvůli postavě. Spíše kvůli tomu, jak hezky to vypadá...

Čeho se tedy bojím, když jsem článek prozradila k TT? To právě nevím. Proto hledám skrz blog pomoc ...

Zbytek článku, me úvahy (Blondýně se omlouvám)
Je ZDE
 


Komentáře

1 bluesovka bluesovka | 24. ledna 2018 v 11:14 | Reagovat

Milá Jani, kromě toho, že vypadáte jako moje dcera - taky má kočku - tak je to moc fajn článek. Stehno mě hodně pobavilo,moje dcera nemůže ztloustnout a taky se pozoruje.Ale ona je vegan. Druhá dcera je taky tenká, ale jsou v pohodě. Neřešte to moc, hlavně že jste zdravá - nebo kecám? :-)

2 Aneta Aneta | E-mail | Web | 24. ledna 2018 v 12:25 | Reagovat

Ono u mě to zase nemůže nikdo brát nějak echt.. :) Je to moje práce, proto jídlo fotím a propaguju tak jídelníček (přitom mě to focení jídla děsně sere :D). Cvičím, protože je to jediný koníček, který mi dovolí ulevit psychické zátěži, které je s postiženými dětmi, no ani nedokážu napsat kolik (úplně jsem se v té větě zasekla). A to, že to hezky vypadá, pro mě je to taková ta jediná radost, něco co je jen moje a můžu to ovládat a regulovat.. Protože bohužel s dětmi jaké mi "bůh" dal, nejsem pánem svého času ani v případě, když chci dojít s košem, jsem bezpodmínečně uvázána k dětem, proto mi asi nevadí, dítě odložit a jít cvičit do jiné místnosti.. Ale to je taky rozdíl v tom, že ty máš malé dítě (první rok s prvním synem jsem se od něj nepohla ani na metr a i kočárek jsem chtěla vozit jen sama), ted jsem matka skoro 12 let a to už má člověk na lecco jiný názor. A jinak, těžko budu někomu radit jak má hubnout, když nebudu moci ukázat - hele jde to, stačí chtít, 15minut pohybu a trochu se pomazlit s jídlem a je hotovo. :)Ale jak se vždy opakuju, když to píšu klientům - vše to začíná v hlavě, mít rád sebe i z miniaturního důvodu.. Když budu pořád chodit a říkat, hele já mám velkou prdel, tak jí i okolí uvidí velkou, protože na ní budeš neustále upozornovat... Kdežto když budeš chodit a říkat, dneska se cítím fakt skvěle - tak i okolí to tak bude vnímat.. A ted mluvím i za kamarádky, které mají těžce přes 100 kilo a cítí se prostě božsky a taky takové jsou.. Základ - mám se ráda :)

3 Jana Jana | E-mail | Web | 24. ledna 2018 v 13:08 | Reagovat

[2]: použiji co vedle: Tak nepopírám, že velkou roli hraje právě psychika, abych byla alespoň nějaká,  co manžel snese. Já byla do 15 tyč. Je mi skoro 30, takže jsem půlku života tlustá a najednou hubnu ... změna je evidentně šok. A páky taky to, že teď to jde a mám strach, co bude. Navíc teď to doma je zdravotně nahnute. Takže jsem s nervama v háji í ž toho. Ma přijet tchyně a ta chce malého. Nemám ji to za zle. Jediné vnouce. Ale vím více ho chce, tím více se cítím zle. Nevím proč...

A vůbec jsem nevěděla, že to je tvoje práce. U Instagramu úplně slintam 😂

[1]: tenka 😁 to je legrační příměr. Já jsem naštěstí zdrava. Jen mám plnou hlavu blbin a musím se vypsat, abych našla řešení:) moc děkuji za komentář  :)

4 Aneta Aneta | E-mail | Web | 24. ledna 2018 v 13:54 | Reagovat

[3]: No právě že je :) Už tři roky vlastně, co jsem se do toho všeho tak nějak dostala, mám licenci fitness trenéra, kurzy výživy a výživy dětí. Pracuju v poradenství pro sport a výživu a zároven je mou prací vyzkoušet co nabízíme a svým způsobem to propagovat :)  Ale jinak vařím fakt strašně moc ráda, mé oči jedí rádi jako první :D Nezkoušela si třeba Bachovy essence kapky? Je to přírodní a může ti to pomoci v tom stresu s tchýní, vidím, že to je častěji a existují takzvané krizovky jen vždy na pár dní kolem největšího stresu :)

5 Jana Jana | E-mail | Web | 24. ledna 2018 v 16:38 | Reagovat

[4]: Bachovky právě studuji :) ne kvůli sobě teda, ale můžu se tam zahrnout :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama